Hlavní obsah

Festival promarněného potenciálu

Foto: jIŘÍ kARÁSEK

Foto: Instagram

Přes čtyřista tisíc demonstrantů na Letné už je nějaká síla! Bohužel zřejmě ale vyšumí do prázdna.

Článek

V neděli se v Praze na Letné sešlo přes 400 000 lidí doslova ze všech koutů země i z ciziny. Zněly výzvy směrem k vládě, zazněly verše, i nějaké písně. Dokonce i herecký skeč s břichomluvcem jsme viděli.

Vlály prapory, provolávala se hesla, mohli jsme si přečíst mnoho velmi vtipných transparentů. Na pódiu se střídaly známé i neznámé tváře, od kterých jsme se dověděli, jak je všechny štve současná vláda. Proto jsme tam koneckonců byli i my před pódiem. Povinné zakončení státní hymnou se rovněž konalo.

Jaký je ale potenciál takové akce něco změnit? Pokud je demonstrace jen hepeningem, nebo setkáním velkého pěveckého sboru, mocní si z ní budou dělat tak akorát legraci. Ano, slyšeli jsme spoustu slov a rozhořčených projevů. Ale bylo jich možná až moc.

Na demonstraci patří krátké úderné věty, které jsme tam sice zaslechli, ale dlužno říct, že opravdu jen okrajově. Citace z eseje Václava Havla Moc bezmocných a slova o tom, že jsme všichni zelináři, kteří se mají probudit z letargie a mají měnit dějiny, jsou sice krásná, ale nepříliš burcující.

Nedá se ale říct, že by všechny projevy byly takto jalové. Například herec Ivan Trojan nebo slovenská herečka a režisérka Tereza Nvotová měli přesně takový krátký a úderný projev.

Ze zkušenosti víme, že současná vládní garnitura se sice možná takových masových akcí bojí, ale je naprosto iluzorní si myslet, že se jejich požadavky bude řídit. Jenom skutečný naiva si může myslet, že dnešní arogantní vláda půjde diskutovat se zástupci občanské společnosti. Té občanské společnosti, kterou se od samého uchvácení moci snaží zadupat do země.

Kdo z nich asi tak přijde na diskusi do Švandova divadla, když mnozí mají strach přijít do kritické diskuse s moderátorem v televizi? Maximálně tak arogantní, ministr z leknutí, Macinka, který půjde exhibovat a zakrývat své mindráky urážkami, aby všem ukázal, jaký macho on je. Zrovna tak absurdní je požadavek na odvolání SPD fašistů z ministerstva obrany.

Mimochodem, tento skutečný, fašistický charakter SPD snad nebyl na demonstraci zmíněn ani jednou. Stejně tak Rusko a jeho hybridní působení rozkládající společnost, zmínili někteří řečníci jen okrajově. Přitom se jedná o hlavní příčiny stavu, do kterého nás přivedla Babišova vláda, pokud pomineme jeho strach z odsouzení za šméčko na Čapím hnízdě. Snaha o uchvácení veřejnoprávních médií je sice problém, ale v kontextu s nebezpečím z Ruska je to jen kouřová clona.

Co s tím? Vzletné fráze o vzpouře národa zůstanou vždy jen frázemi, pokud nedojde ke skutečné vzpouře. A ta se vskutku v neděli nekonala. Jak se mají vzbouřit lidé nad plnými nákupními vozíky, kteří jedou navíc dvakrát do roka na exotickou dovolenou? Budou stávkovat zaměstnanci Agrofertu nebo státní úředníci, kteří jsou na drobcích z opulentní Babišovy hostiny za naše peníze existenčně závislí? Ne, to opravdu nehrozí. Jediné, na čem může občanský odpor stavět, je Babišův strach z davu.

V kruhu přátel, se kterými jsem se nedělního hepeningu zúčastnil, zaznělo mnoho podnětných myšlenek. Například ta, že když Babiš s ostatními zemědělskými bossy dokázal traktory ucpat silnice (předpokládám, že si nikdo příčetný nemyslí, že tenkrát demonstrovali skuteční zemědělci), tak proč nejdeme my zaplnit dálnici v Průhonicích a zakřičet Babišovi pod okny, že už jsme tady?

Stejně tak jsme se shodli na tom, že jednorázové izolované akce typu Letná mohou být dnešním mocným tak akorát k smíchu, když v jiných zemích došlo ke změně až po několika měsících nepřetržitých demonstrací a ulic plných nespokojených občanů.

Dá se namítnout, že na Slovensku po vraždě novináře Kuciaka a jeho snoubenky také došlo ke svržení Ficovy vlády, ale Fico vládne na Slovensku znovu. Ano, na Slovensku, jako i u nás za tuto vládu destrukce může 30% lidí, kteří se chtějí mstít úspěšným a z čiré závisti a iracionální nenávisti půjdou, a tyto gaunery zvolí znovu. A pokud by opět zvítězili, pak nám bohužel, tak jako Slovákům, není pomoci.

Probírali jsme samozřejmě i roli současné opozice a bohužel jsme se shodli na tom, že nevidíme žádného potenciálního lídra. A navíc, všichni viditelní politici opozice jsou svou minulou činností natolik zprofanovaní, že by dost těžko někdo z nich dokázal přivést na Letnou takový dav, který tam byl v neděli. Kolik lidí by asi přišlo za kmotrovskou ODS, za Piráty nebo za STANem? Určitě by se někdo našel, ale o půlmilionové účasti by si mohli nechat tak akorát zdát.

Tato situace bohužel nemá mnoho dobrých řešení. Ale co řešení má, je například omezení ruského vlivu na myšlení lidí. A ani o této ruské hybridní válce nebylo mimochodem v neděli moc slyšet. Vládnoucí mafie si toho je ovšem vědoma, a tak podniká kroky k tomu, aby k žádnému takovému omezení nedošlo. Že to je na hranici spolupráce s cizí mocnosti? No a co, když můžem.

Je zkrátka jasné, že písničkami a recitací zlo neporazíme. A jak řekl jeden z mých přátel: „My ten boj s písní na rtech máme tak nějak v krvi. I husité při svých válkách zpívali, jenže za nimi pak hořely kláštery.“

To samozřejmě není výzva zapalování a rabování, radikální kroky mohou vypadat i jinak. Nabízí se například okupační stávky škol, dlouhodobější okupační stávka veřejnoprávních médií, kdy ani vládní sebranka nebude mít možnost oslovovat lidi, případně osobní tlak na každého jednoho opozičního poslance k podávání interpelací, či přímo podávání trestních oznámení.

Co ale mně osobně chybělo na nedělní demonstraci nejvíc, byl jednoznačný požadavek na demisi vlády, jakkoli se v současné době jeví nereálně. Když někdy v polovině demonstrace toto skandování z davu zaznělo, bylo na moderátorovi Mikuláši Minářovi zjevně vidět, že mu to není vůbec příjemné a přišlo mu to asi už příliš radikální. Ke skandování se totiž nepřidal. Jenže pro nic jiného než pro radikální požadavky nemá cenu demonstrovat.

P. S.: Chci poděkovat svým přátelům Robertovi, Romanovi a Láďovi za svolení zde volně parafrázovat jejich nosné a velmi podnětné myšlenky, které na nedělním hepeningu pronesli. Jsou to lidé, se kterými bych se nebál zalehnout do zákopu i s vědomím, že to bude můj hrob. To by se to dělala revoluce s takovými lidmi!

Jenže, to by nám nesmělo být dohromady tak 230 let.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz