Článek
Mediální vzrušení kolem maření energie velkými fény je zcela pochopitelné. Stavět na jednom konci drátu zdroj a na druhém zařízení na likvidaci přebytečné výroby zní zcela absurdně a ukazuje to, že někde musí být chyba. Na pohoršená volání, že za to mohou na počasí závislé obnovitelné zdroje, zejména fotovoltaiky, odborníci správně reagují připomenutím, že již čtyři roky měly na trhu v Česku fungovat akumulace a chytré řízení spotřeby. A místo toho potřebná změna zákona (Lex OZE 3) teprve nyní směřuje k finálnímu schválení. Problém není v tom, že zdroje vyrábí moc, ale v tom, že dostupnou energii nedokážeme efektivně využít. Do zorného pole pohoršení nad plánovanými „fény“ nebylo zahrnuto, že u nás již dávno máme nesrovnatelně větší „odpařovače“.
Do uhelné a jaderné elektrárny vložíme energii ve formě příslušného paliva, ale jen menší část z ní odchází ve formě elektřiny. Ta větší uniká ve formě tepl do atmosféry. Zdroje dodávající i teplo do domácností či firem samozřejmě využijí primární energie více. To ovšem není případ uhelné elektrárny Počerady s účinností pouhých 32 procent, kde se spálí 10 tun uhlí za minutu, aby v zápětí 6,5 tuny prohnala chladicími věžemi a komínem. Plánované „fény“ mají několik desítek hodin ročně spotřebovávat energii, která vznikla bez paliva a dopadů na životní prostředí. Pokud stát své kroky zrychlí, vzniknout místo nich nakonec baterie a zásobníky na ohřev vody. Odpařovače energie vzniklé spálením nejšpinavějšího paliva fungují vždy, pokud se z uhlí vyrábí elektřina. A využití takového množství tepla, pokud již není využíváno, je zpravidla nemožné.
Slunce a vítr pochopitelně neprodukují energii přesně ve chvíli, kdy je jí zapotřebí. Ale pokud je doplníme akumulací ve formě baterií, ohřívání vody či výroby zeleného vodíku, nebudeme nakonec potřebovat ani fény ani odpařovače. Tím bude dost levné domácí a bezpečné energie pro potřeby společnosti.
Psáno pro Mladou frontu DNES, vyšlo 5. 2. 2025
