Článek
-první díl série na odkazu níže-
Od incidentu v Roswellu v roce 1947 se kolem UFO vytvořila zvláštní informační mlha. Americká administrativa vedla projekty Sign (1948), Grudge (1949) a především Blue Book, který mezi lety 1952 a 1969 analyzoval tisíce hlášení. Po 17 letech byl projekt Blue Book oficiálně ukončen s odůvodněním, že financování projektu nebylo ospravedlněno ani národní bezpečností ani vědeckým významem. Faktem ovšem zůstává, že 701 hlášení se nikdy nepodařilo vysvětlit. Po ukončení projektu v roce 1969 vznikl na veřejnosti dojem, že vláda považuje otázku za uzavřenou.
Z fenoménu UFO se stalo téma pro hollywoodské filmy. Americká média začala téma zlehčovat. Jejich poselství bylo zřejmé – létající talíře nejsou skutečné. Lidé, kteří byli svědky mimořádných jevů, začali být veřejně zesměšňováni. Vzniklo stigma.
Stigma bylo celospolečenské, zasáhlo i armádu. Vojenský pilot, který oznámil setkání s „létajícím talířem“, mohl poškodit vlastní kariéru. Mohlo být zpochybněno jeho duševní zdraví. O pilotech civilních letadel ani nemluvě.
Výsledkem této atmosféry bylo ticho.
Na dlouhá desetiletí se téma přesunulo na okraj společenského zájmu. Zůstalo jenom pár nadšenců, kteří si uchovali svoji vášeň.
Proto článek The New York Times z roku 2017 znamenal takový zlom. Největším dopadem článku nebyla samotná existence programu AATIP. Tou největší změnou bylo něco mnohem méně viditelného. Začalo mizet stigma.
V následujících letech si lidé začali všímat zajímavé změny. Pentagon, NASA a američtí politici přestali používat slovo UFO. Nahradili ho termínem UAP – Unidentified Aerial Phenomena (neidentifikovatelné vzdušné jevy), později rozšířený na Unidentified Anomalous Phenomena (neidentifikovatelné anomální jevy).
Nešlo jen o kosmetickou úpravu. Nová terminologie měla odstranit historickou zátěž spojenou se slovem UFO. Už žádné zesměšňování. Nové označení současně umožnilo vyšetřovat i jevy pozorované pod vodou nebo přecházející mezi různými prostředími (voda–vzduch–vesmír). Tím se téma přesunulo z oblasti kulturních představ do jazyka bezpečnostní a zpravodajské komunity.
Ledy začaly povolovat. Dne 27. dubna 2020 se pak stalo něco, co bylo před pár lety ještě nemyslitelné. Pentagon oficiálně potvrdil pravost uniklých videí FLIR a GIMBAL, které zveřejnil The New York Times v roce 2017. Existovalo ještě třetí uniklé video, které na veřejnosti cirkulovalo, označované jako „GoFast“. Jeho autenticita byla Pentagonem rovněž potvrzena.
Poprvé v dějinách americká armáda veřejnosti sdělila, že její vlastní vojenské senzory zaznamenaly objekty, které v danou chvíli nebyly identifikovány. A nebyly identifikovány ani později. To je mnohem významnější, než se může na první pohled zdát. Americká armáda tím fakticky přiznala, že nemá kontrolu nad svým vzdušným prostorem. Pohybují se v něm objekty, o kterých neví, čí jsou a odkud jsou. A není schopná s tím nic udělat.
Desítky let trvající stigma se během pár let začalo hroutit jak domeček z karet. Po potvrzení pravosti videí stále více pilotů začalo přinášet svá svědectví. Ukázalo se, že podobná pozorování nejsou vůbec výjimečná. Právě naopak.
Posádky stíhaček operujících na území Spojených států začaly hlásit neobvyklé objekty téměř pravidelně. Jedním z nejznámějších svědků se stal pilot Ryan Graves. Nejednalo se přitom o žádného duševně nestabilního člověka. Ryan Graves byl po dobu 10 let pilotem americké stíhačky F-18, později i leteckým instruktorem.
Graves opakovaně uvedl, že během výcviku docházelo k pozorování objektů tak často, že se staly běžnou součástí služby. Nešlo přitom o jednotlivé senzory, u kterých by ještě bylo možné tvrdit, že se jedná o vadu přístroje. Objekty byly zaznamenávány všemi prostředky – radary, infračervenými kamerami, dalšími palubními senzory i přímým vizuálním pozorováním. Setkání stíhacích pilotů s UFO se stala natolik častá, že informace o nich se staly běžnou součástí přípravy na cvičné lety.
Skutečnost, že si za svými tvrzeními opravdu stojí, prokázal Graves i později, když v americkém Kongresu svědčil o těchto skutečnostech veřejně, pod přísahou.
Americká vláda si najednou začala uvědomovat, že problém je mnohem větší, než kdokoliv předpokládal.
A co udělá každá vláda, když má nějaký problém? Vytvoří úřad.
-pokračování příště-
První díl ze série:
Zdroje:
Informace o projektu „Blue Book“
Informace o videích FLIR, GIMBAL a GoFast
Výpověď stíhacího pilota Ryana Gravese v Kongresu USA
