Článek
Slovo transcendence bylo do češtiny převzato zřejmě z angličtiny, kde se píše úplně stejně, tedy „transcendence“, byť výslovnost je jiná. Když si toto anglické slovo zadáte do internetového překladače Google, do češtiny to přeloží jako „transcendence“. Tedy český ekvivalent neexistuje, resp. jako druhý možný překlad to nabídne slovo „dokonalost“. A to není moc výstižné. Je zajímavé, jak pro některé vnitřní stavy jen těžko hledáme v našem jazyku přesné označení.
Transcendence je stav, ve kterém člověk překlene běžná přání či touhy. Je to duševní rozpoložení, ve kterém po ničem netouží, ani nic neodmítá. Prostě jenom je. Bere vše, tak jak je. Bere vše, jak to k němu v životě přichází.
Běžné lidské emoce nám energii dávají nebo nám energii berou. Život je tak chaotický a bouřlivý právě kvůli lidským emocím. Člověk je jako na houpačce, jednou je nahoře a pak zase dole, vše v závislosti na pocitech, které zrovna prožívá. Někdy je z toho člověk úplně vyčerpaný a přeje si jediné - aby to přestalo. Transcendence pochází z latinské předpony „trans“, což se dá přeložit jako „nad“ a slova „scandare“, což znamená „šplhat“. Transcendence tedy znamená, že se vyšplháme nad svoje každodenní vnitřní stavy. Představte si, že sedíte vysoko na věži a pod sebou máte tržiště. Vidíte, jak lidé pospíchají sem a tam, kupují různé věci a smlouvají o cenu. Jedí jídlo u stánku s občerstvením, házejí kosti psům, kteří se toulají kolem. Vidíte, jak zloděj z jednoho stánku něco ukradl a stánkař ho po tržišti honí. Všude vládne ruch a vzrušení. Když sedíte na věži, osobně se vás to netýká, nejste přece tam dole mezi vším tím chaosem. Vše, co se děje, jen klidně pozorujete. To je transcendence.
Transcendence není stav vyhrazený pro mystiky. Každý z nás transcendenci už někdy v životě prožil. Možná se vám třeba stalo, že jste od někoho dostali vstupenku na koncert. Neměli jste žádnou touhu na ten koncert jít, ale ani se tomu nebráníte. Prostě to přijímáte, jak to přišlo, a lístky si třeba vezmete. Když za chvíli ten samý člověk přiběhne, že lístky vlastně potřebuje, zase mu je v klidu vrátíte. Nelpíte na tom. Ohledně vstupenek jste ve chvilkovém stavu transcendence. Je to sice omezená zkušenost transcendence, týká se pouze jedné situace, nicméně i tak je to transcendence.
Někdo by mohl namítat, že to přece nemůže být transcendence, ale jen obyčejná lhostejnost. Ano, navenek to někdy může vypadat úplně stejně. Pokud bychom danou situaci se vstupenkami pozorovali zvenku, uvidíme ten samý výraz v obličeji, tu samou řeč těla, ty samé pohyby rukou. Nicméně rozdíl je v různé kvalitě obou vnitřních stavů. Zatímco lhostejné jednání vychází z nezájmu či ignorance, transcendentní jednání vychází z porozumění a moudrosti. Pokud vracíme vstupenky ze stavu lhostejnosti, ani jsme se na ně nepodívali. Nevíme, co je to za koncert, kdo bude účinkovat, zda by se nám líbil, apod. Pokud vracíme vstupenky ze stavu transcendence, víme, co se bude na koncertě dít. Tušíme, že by to byl příjemný zážitek. Nicméně zároveň víme, že ty pocity nutně nepotřebujeme zažít, resp. víme, že je můžeme prožít kdykoliv. Až je budeme chtít prožít, vstupenku si koupíme sami.
Každý z vás určitě měl někdy nějakou touhu, která se naplnila či odezněla. Něco, co jste chtěli dělat pořád. Cítili jste nadšení, když jste se do toho mohli pustit. S přibývajícími lety a zkušenostmi vás začalo nadšení pomalu opouštět. Poznali jste, o čem to je. Postupem času už jste při dané činnosti žádné velké nadšení necítili. Už vám začalo být jedno, zda danou věc děláte či nikoliv. Svoji touhu jste naplnili. Dostali jste se do stavu transcendence.
Lidský život přirozeně směřuje k větší a větší transcendenci. S přibývajícími životními zkušenostmi se lidské touhy přirozeně naplňují anebo si člověk uvědomí, o čem ty touhy jsou a že vlastně nejsou důležité. Takové touhy pak přirozeně ustanou. Starší lidé, kteří žili naplno a mnohé prožili, jsou ohledně většiny životních situacích v klidu. Už po ničem netouží, mnoho toho nepotřebují, prostě jenom jsou.
Možná v češtině přece jenom existuje výstižnější slovo pro transcendenci, ačkoliv internetový překladač vám ho nenabídne. Tím slovem je nadhled. Není to ale nadhled sám o sobě, je to nadhled vycházející z životní zkušenosti. Je to nadhled spojený s vnitřním klidem a intuitivním porozuměním.
Pokud by za mnou přišel nějaký mnich s tím, že chce dosáhnout trasncendence, řekl bych mu: „Žij naplno. Prožij v životě vše, co prožít chceš“.
Transcendenci nemusíme hledat. Je to přirozený důsledek naplno prožitého života.
