Boje o bájný Stanley Cup? Přehled všech finálových sérií!

Hele, finále Stanley Cupu, to je prostě hokejový Olymp. Místo, kde se plní ty největší sny a kde se lámou srdce. Za ty roky jsme viděli všechno. Zrození a dominanci dynastií, neuvěřitelné obraty, pohádky outsiderů i tragické hrdiny, kteří byli tak blízko, a přesto tak daleko. Připoutejte se, tahle jízda bude stát za to.

Psal se 18. červen 2025 a celá Florida slavila. Panthers dokázali to, co se povede jen těm největším. Obhájili Stanley Cup! A udělali to proti stejnému soupeři, proti Edmontonu Oilers. Byla to demonstrace síly, která potvrdila, že na Floridě se zrodila nová dynastie.

Hele, tohle byla odveta, na kterou všichni čekali. Edmonton, hnaný touhou po pomstě za loňskou prohru v sedmém zápase, a hlavně Connor McDavid, který chtěl konečně získat ten jediný pohár, co mu chybí. Jenže Florida byla prostě jinde. Byli silnější, zkušenější a hladovější. I když Oilers dokázali v sérii vyhrát dva zápasy v prodloužení po neuvěřitelných obratech, na rozjetou mašinu z Floridy to prostě nestačilo.

A ten rozhodující šestý zápas? To byla demolice v přímém přenosu. Florida na svého soupeře vlétla a nedala mu sebemenší šanci. A večer patřil jednomu muži. Sam Reinhart hrál jako Bůh a nasázel neuvěřitelné čtyři góly! Absolutní dominance, která poslala Edmonton na kolena. Když zápas skončil výsledkem 5:1, bylo jasné, že pohár zůstává na Floridě. A my jsme měli obrovskou radost, protože u toho byli i naši kluci Tomáš Nosek a Vítek Vaněček!

Pro Floridu to byl druhý titul v řadě a potvrzení jejich statusu dynastie. Nejužitečnějším hráčem play-off se stal Sam Bennett, který byl nejlepším střelcem vyřazovacích bojů. Pro Edmonton a Connora McDavida? Další krutý konec. Dvakrát za sebou prohrát finále se stejným soupeřem, to je noční můra. A tak kanadské čekání na Stanley Cup, které trvá od roku 1993, pokračuje. Ale tenhle večer patřil Floridě a našim českým šampionům.

Konečný stav série: Florida Panthers 4:2 Edmonton Oilers. Conn Smythe Trophy (MVP): Sam Bennett (C, Panthers). Klíčové momenty: Úspěšná obhajoba Floridy, čtyři góly Sama Reinharta v rozhodujícím zápase, další finálové zklamání pro McDavida a Draisaitla. Česká stopa: Tomáš Nosek, Vítek Vaněček (Panthers).

Sestřih série:

Psal se 24. červen 2024 a celá Florida byla na nohou. Panthers vedli ve finále 3:0, ale pak přišel největší comeback v moderní historii a o všem musel rozhodnout sedmý zápas. Byla to série, která vstoupila do dějin jako jedna z nejdramatičtějších a nejneuvěřitelnějších všech dob.

Hele, tohle bylo šílenství. Florida v prvních třech zápasech naprosto dominovala. Jejich obrana v čele s neuvěřitelným Sergejem Bobrovským naprosto vymazala největší hvězdy Edmontonu, McDavida a Draisaitla. Vedli 3:0 na zápasy a zdálo se, že je hotovo. Jenže pak se stalo nemyslitelné. Edmonton se probudil a spustil uragán, na který Florida nenašla odpověď. Zápas číslo čtyři vyhráli 8:1 a najednou byla celá série vzhůru nohama.

Connor McDavid hrál jako Bůh. V pátém a šestém zápase si připsal neuvěřitelných osm bodů a dotáhl svůj tým k vyrovnání série. Florida byla na kolenou, psychicky zničená a vypadalo to, že se stane teprve druhým týmem v historii, který prohraje finále po vedení 3:0. Ale pak přišel sedmý zápas. Zápas o všechno. Na domácím ledě a před svými fanoušky. A Florida ukázala, že má srdce šampionů.

Sedmý zápas byl neuvěřitelná bitva. Florida šla do vedení, Edmonton srovnal, ale pak přišel rozhodující moment. Sam Reinhart vstřelil gól, který se ukázal jako vítězný. Zbytek zápasu byl přehlídkou obětavosti a bojovnosti Floridy, která si už historický triumf vzít nenechala. Po 30 letech od svého vzniku se Florida Panthers poprvé v historii stali šampiony. Pro McDavida to byl hořký konec, i když získal Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče play-off, což se stalo teprve pošesté v historii pro hráče poraženého týmu.

Konečný stav série: Florida Panthers 4:3 Edmonton Oilers. Conn Smythe Trophy (MVP): Connor McDavid (C, Oilers). Klíčové momenty: Vedení Floridy 3:0, neuvěřitelný comeback Edmontonu, McDavidových 8 bodů ve dvou zápasech, vítězný gól Sama Reinharta v sedmém zápase.

Sestřih série:

Psal se 13. červen 2023 a v Las Vegas se slavilo. Tým, který vznikl z „nechtěných“ hráčů, se pouhých šest let po svém vzniku stal králem NHL. Golden Knights ve finále naprosto zničili Floridu Panthers a dokonali jednu z největších a nejrychlejších pohádek v historii sportu.

Hele, tohle byl příběh, který se prostě musel stát. V roce 2017 vznikl tým z hráčů, které si ostatní kluby nechránily. Z „Golden Misfits“, jak se jim začalo říkat. A tihle psanci hned v první sezóně šokovali svět a dostali se do finále. O pět let později se vrátili, silnější a zkušenější, a tentokrát si to už vzít nenechali. Proti nim stála Florida, která sama prožila neuvěřitelnou pohádkovou cestu, když jako poslední postupující tým z Východu vyřadila favority, ale ve finále jí prostě došly síly.

Ta série byla od začátku v režii Vegas. Byli lepší, silnější, hlubší a hladovější. Jejich ofenzivní síla byla neuvěřitelná a obrana Floridy prostě nestíhala. A pak přišel pátý zápas, korunovace před domácím publikem. A to byla demolice v přímém přenosu. Vegas vyhrálo 9:3 a rozpoutalo v hlavním městě hazardu největší párty v historii. Byl to večer, kdy se z psanců stali králové.

Hrdinou celého play-off se stal Jonathan Marchessault, jeden z původních „Misfits“, který získal Conn Smythe Trophy a potvrdil, že srdce a odhodlání jsou někdy víc než pověst hvězdy. Pro Vegas to byl historický moment, který ukázal, že i v moderní NHL se mohou dít zázraky. A pro Floridu a našeho Radka Gudase to byl hořký konec, ale zároveň obrovský úspěch, na který mohou být hrdí.

Konečný stav série: Vegas Golden Knights 4:1 Florida Panthers. Conn Smythe Trophy (MVP): Jonathan Marchessault (C, Golden Knights). Klíčové momenty: Dominance Vegas v celé sérii, zranění klíčových hráčů Floridy, korunovace v pátém zápase po vítězství 9:3. Česká stopa: Radko Gudas (Panthers).

Sestřih série:

Psal se 26. červen 2022 a v Tampě se měnila stráž. Po dvou letech dominance přišel konec dynastie Tampy Bay Lightning. Colorado Avalanche, nejlepší tým sezóny, předvedlo neuvěřitelnou jízdu a po 21 letech se vrátilo na vrchol. Byl to souboj dvou gigantů, který měl jednoznačného vítěze.

Hele, tohle bylo finále, na které všichni čekali. Tampa, která toužila po historickém hattricku, proti Coloradu, ofenzivní mašině, která ničila jednoho soupeře za druhým. A ta série byla reklama na hokej. Rychlost, technika, tvrdé souboje, skvělé zákroky brankářů. Colorado bylo od začátku lepším týmem, jejich rychlost a skill byly prostě nad síly unavené a zdecimované Tampy. I když Lightning bojovali, na rozjeté Avalanche to prostě nestačilo.

Hrdinou celého play-off se stal obránce Cale Makar. Tenhle chlapík hrál jako z jiné planety. Jeho bruslení, přehled a ofenzivní schopnosti byly neuvěřitelné. Po zásluze získal Conn Smythe Trophy a potvrdil, že je nejlepším obráncem na světě. A na české straně jsme měli obrovskou radost. Pavel Francouz sice ve finále kryl záda Darcy Kuemperovi, ale na cestě za pohárem odchytal klíčové zápasy a jeho jméno je navždy na Stanley Cupu.

Pro Colorado to byl třetí titul v historii a korunovace jedné skvělé generace, která po letech zklamání konečně dosáhla na vrchol. Pro Tampu to byl hořký konec snu o hattricku, ale i tak si zaslouží obrovský respekt za to, co v posledních letech dokázali. A pro nás? Další český vítěz Stanley Cupu a důkaz, že náš hokej má stále co nabídnout.

Konečný stav série: Colorado Avalanche 4:2 Tampa Bay Lightning. Conn Smythe Trophy (MVP): Cale Makar (D, Avalanche). Klíčové momenty: Dominantní výkon Colorada v celé sérii, neuvěřitelné výkony Cale Makara, konec snu Tampy o hattricku. Česká stopa: Pavel Francouz (Avalanche), Ondřej Palát, Jan Rutta (Lightning). Sestřih série.

Psal se 7. červenec 2021 a v Tampě se slavilo. Lightning v jedné z nejdivnějších sezón v historii dokázali obhájit Stanley Cup a potvrdili svou dominanci. Proti nim stál největší outsider a pohádka celého play-off, Montreal Canadiens. Ale ve finále narazili na mašinu, která byla prostě nad jejich síly.

Hele, ta sezóna byla naprosto bizarní. Covid, prázdné haly, speciální divize. Ale na konci stály dva týmy v boji o všechno. Tampa, která chtěla potvrdit, že jejich titul z bubliny nebyl náhoda. A Montreal, tým, který se do play-off sotva dostal, ale pak předvedl neuvěřitelnou jízdu, když vyřadil favority. Byl to souboj Davida s Goliášem, který měl ale jednoznačný průběh.

Tampa byla prostě jinde. Jejich síla, hloubka kádru a zkušenosti byly obrovské. Od prvního zápasu bylo jasné, kdo je pánem na ledě. Montreal sice bojoval, ale na rozjetou Tampu to nestačilo. Klíčovou postavou byl brankář Andrej Vasilevskij. Ten chlap zavřel bránu a v rozhodujícím pátém zápase vychytal nulu. Po zásluze získal Conn Smythe Trophy a potvrdil, že je nejlepším brankářem na světě. A náš Ondřej Palát a Jan Rutta? Ti si připsali druhý prsten v řadě!

Pro Tampu to byl třetí titul v historii a potvrzení statusu dynastie. Úspěšná obhajoba Stanley Cupu je něco, co se v moderní NHL jen tak nevidí. Pro Montreal to byl hořký konec neuvěřitelné pohádky, ale i tak si získali srdce fanoušků po celém světě. Ukázali, že v hokeji se může stát cokoliv, i když na ten poslední krok to někdy prostě nestačí.

Konečný stav série: Tampa Bay Lightning 4:1 Montreal Canadiens. Conn Smythe Trophy (MVP): Andrej Vasilevskij (G, Lightning). Klíčové momenty: Dominance Tampy, neuvěřitelné výkony Vasilevského, pohádková cesta Montrealu do finále. Česká stopa: Ondřej Palát, Jan Rutta (Lightning). Sestřih série.

Psal se 28. září 2020 a v edmontonské bublině se psala historie. Po letech zklamání a bolestivých porážek se Tampa Bay Lightning konečně dočkala. V nejpodivnějším play-off všech dob, bez fanoušků, v izolaci, dokázali porazit houževnatý Dallas Stars a po 16 letech se vrátili na vrchol. Byl to triumf vůle, odhodlání a nezlomného ducha.

Hele, tohle play-off, to bylo prostě šílenství. Celý svět se zastavil kvůli pandemii, ale NHL našla cestu. Vytvořila bubliny v Torontu a Edmontonu a dohrála sezónu. A Tampa ukázala, že je nejlepším týmem. Po loňském potupném vyřazení v prvním kole se vrátili silnější a odhodlanější než kdy dřív. Ve finále je čekal Dallas, tým, který hrál urputný, defenzivní hokej a na své cestě vyřadil několik favoritů.

Série byla neuvěřitelná bitva. Dallas hrál skvěle, jejich obrana byla pevná a brankář Chudobin chytal jako Bůh. Ale Tampa měla ve svém středu hráče, kteří dokázali rozhodovat velké zápasy. Brayden Point dával klíčové góly, Nikita Kučerov sbíral body jako na běžícím páse a v obraně dominoval Victor Hedman. A právě Hedman se stal nejužitečnějším hráčem a potvrdil, že je nejlepším obráncem na světě.

Pro Tampu to byl druhý titul v historii a obrovská satisfakce. Pro hvězdy jako Stamkos, Hedman a Kučerov to byl konečně ten nejcennější pohár. A pro naše kluky Ondřeje Paláta a Jana Ruttu? První Stanley Cup v kariéře a nezapomenutelný moment. Byl to triumf, který se zrodil v nejtěžších podmínkách a ukázal obrovskou mentální sílu celého týmu.

Konečný stav série: Tampa Bay Lightning 4:2 Dallas Stars. Conn Smythe Trophy (MVP): Victor Hedman (D, Lightning). Klíčové momenty: Play-off v bublině, dominantní výkony Hedmana a Pointa, konečné vykoupení Tampy po letech zklamání. Česká stopa: Ondřej Palát, Jan Rutta (Lightning), Radek Faksa (Stars). Sestřih série.

Psal se 12. červen 2019 a v Bostonu se psala jedna z největších sportovních pohádek všech dob. St. Louis Blues, tým, který byl v lednu na úplně posledním místě v celé lize, se stal králem NHL. Ve finále porazili favorizovaný Boston Bruins v sedmém zápase a poprvé v historii klubu vyhráli Stanley Cup. Byl to příběh, kterému nikdo nevěřil.

Hele, tohle bylo prostě neuvěřitelné. V polovině sezóny byli Blues na dně. Vyměnili trenéra, povolali z farmy neznámého brankáře jménem Jordan Binnington a najednou se stalo něco neuvěřitelného. Tým začal vyhrávat a nezastavil se až na samém vrcholu. Binnington chytal jako Bůh, Ryan O'Reilly hrál jako z jiné planety a celý tým šlapal jako dokonale promazaný stroj. Ve finále je čekal Boston, tým plný hvězd jako Marchand, Bergeron a náš David Pastrňák.

Série byla neuvěřitelná bitva, která dospěla až do sedmého zápasu. A ten se hrál v Bostonu. Všichni čekali, že domácí Bruins to doma urvou. Ale St. Louis znovu šokovalo svět. Předvedli neuvěřitelně disciplinovaný a taktický výkon, Binnington zavřel bránu a Blues vyhráli 4:1. Když kapitán Alex Pietrangelo zvedl nad hlavu pohár, celá hokejová Amerika oněměla úžasem.

Pro St. Louis Blues to byl první titul v 52leté historii klubu. Pro Ryana O'Reillyho to byla zasloužená Conn Smythe Trophy. A pro Jordana Binningtona? Ten se stal legendou a symbolem toho, že v hokeji se může stát opravdu cokoliv. Pro Boston a naše kluky Pastrňáka, Krejčího a Zadinu to byl hořký konec, ale finále nabídlo neuvěřitelnou podívanou. Byla to pohádka o Popelce, která si na konci vzala prince.

Konečný stav série: St. Louis Blues 4:3 Boston Bruins. Conn Smythe Trophy (MVP): Ryan O'Reilly (C, Blues). Klíčové momenty: Blues na posledním místě v lednu, neuvěřitelná jízda pod novým trenérem, heroické výkony brankáře Binningtona, vítězství v sedmém zápase na ledě Bostonu. Česká stopa: David Pastrňák, David Krejčí, Zdeno Chára (Bruins). Sestřih série.

My thought process

Jasně, naprosto rozumím! Finále Stanley Cupu, to je ta největší show, kde se píšou nesmrtelné příběhy. Připravil jsem pro vás velkou jízdu historií, od posledního finále až po přelom tisíciletí. Vše v našem zavedeném stylu, v obráceném pořadí a připravené k okamžitému použití.

Finále Stanley Cupu. To není jen jeden zápas. To je válka na čtyři až sedm večerů, brutální bitva o ten nejcennější a nejstarší pohár. Je to série, kde se z hokejistů stávají nesmrtelné legendy a kde se píšou příběhy, na které se nikdy nezapomene.

Hele, finále Stanley Cupu, to je prostě hokejový Olymp. Místo, kde se plní ty největší sny a kde se lámou srdce celých měst a fanouškovských základen. Za ty roky jsme viděli všechno. Zrození dynastií, neuvěřitelné comebacky, pohádky outsiderů, jako když St. Louis v lednu bylo na dně a v červnu zvedalo pohár. Viděli jsme kontroverzní gól Bretta Hulla v brankovišti i poslední tanec Raye Bourquea. Tohle je přehled všech těch nezapomenutelných sérií, které formovaly historii NHL a zanechaly v ní nesmazatelnou, někdy i českou, stopu. Připoutejte se, tahle jízda bude stát za to.

Psal se 7. červen 2018 a celá hokejová Amerika se dívala na největší párty v historii Washingtonu. Alexander Ovečkin, jeden z nejlepších střelců všech dob, konečně po letech zklamání a bolesti zvedl nad hlavu Stanley Cup. A udělal to proti největšímu zázraku v historii sportu, nováčkovi z Vegas.

Hele, tohle byl příběh, kterému nikdo nevěřil. Na jedné straně Ovečkin a jeho Capitals, tým, který každý rok selhával v play-off. A na druhé straně Vegas Golden Knights, tým poskládaný z „nechtěných“ hráčů, který hned ve své první sezóně došel až do finále. Byla to pohádka, která ale narazila na neuvěřitelnou touhu jednoho muže konečně vyhrát. A i když Vegas vyhrálo první zápas, od té chvíle to byla show jednoho týmu.

Capitals byli prostě lepší, zkušenější a hladovější. Klíčovým momentem série se stal neuvěřitelný zákrok brankáře Bradena Holtbyho, který v závěru druhého zápasu holí zastavil jistý gól a udržel Washington ve vedení. Od té chvíle bylo jasné, že tohle je rok Capitals. A Ovečkin? Ten hrál jako Bůh. Sbíral body, dával góly a táhl svůj tým jako správný kapitán. A my jsme měli obrovskou radost, protože u toho byli i naši kluci Jakub Vrána a Michal Kempný.

Když v pátém zápase Lars Eller vstřelil vítězný gól, mohla propuknout absolutní euforie. Obraz Ovečkina, který s pláčem a řevem zvedá pohár nad hlavu, se stal ikonickým. Byl to triumf vůle, odhodlání a důkaz, že i ten největší smolař se může dočkat svého snu. Pro Vegas to byl hořký konec neuvěřitelné pohádky, ale i tak si získali srdce celého světa.

Konečný stav série: Washington Capitals 4:1 Vegas Golden Knights. Conn Smythe Trophy (MVP): Alexander Ovečkin (LW, Capitals). Klíčové momenty: První titul pro Ovečkina, neuvěřitelná jízda nováčka z Vegas, „The Save“ Bradena Holtbyho v druhém zápase. Česká stopa: Jakub Vrána, Michal Kempný (Capitals), Tomáš Nosek (Golden Knights). Sestřih série.

Psal se 11. červen 2017 a v Nashvillu se psala historie. Pittsburgh Penguins dokázali jako první tým v nové éře obhájit Stanley Cup. Ale cesta to byla neuvěřitelně těžká. Proti nim stáli Nashville Predators, největší překvapení play-off, a jejich neuvěřitelní fanoušci, kteří vytvořili peklo jménem „Smashville“.

Hele, tohle byla neuvěřitelná bitva. Na jedné straně dynastie Penguins s Crosbym a Malkinem. Na druhé straně Predators, kteří do play-off postoupili z posledního místa a na své cestě vyřadili favority. Série byla neuvěřitelně vyrovnaná, taktická a defenzivní. A hlavně o brankářích. Matt Murray na straně Pittsburghu chytal skvěle, ale Pekka Rinne z Nashvillu, který byl do té doby hrdinou, ve finále selhal.

Klíčový moment přišel v pátém zápase, kdy Penguins doma zničili Nashville 6:0 a dostali se do vedení 3:2 na zápasy. A pak přišel šestý zápas v Nashvillu. Byla to bitva o všechno. A dlouho to bylo 0:0. Až minutu a půl před koncem se trefil Patric Hörnqvist, který kuriózním gólem od zad brankáře Rinneho rozhodl o všem. Carl Hagelin pak přidal gól do prázdné brány a bylo hotovo.

Pro Pittsburgh to byl pátý titul v historii a potvrzení statusu dynastie. Pro Sidneyho Crosbyho druhá Conn Smythe Trophy v řadě. A pro Nashville? To byl hořký konec neuvěřitelné pohádky. I když prohráli, jejich fanoušci a atmosféra v hale se navždy zapsaly do historie. Byl to večer, kdy zkušenost a chladnokrevnost porazily vášeň a nadšení.

Konečný stav série: Pittsburgh Penguins 4:2 Nashville Predators. Conn Smythe Trophy (MVP): Sidney Crosby (C, Penguins). Klíčové momenty: Obhajoba titulu Pittsburghem, fenomén „Smashville“, selhání Pekky Rinneho a vítězný gól Hörnqvista v šestém zápase. Česká stopa: Žádný český hráč ve finále nehrál. Sestřih série.

Psal se 12. červen 2016 a v San Jose se slavilo, i když se smutkem v srdci. Pittsburgh Penguins se po sedmi letech vrátili na trůn a porazili San Jose Sharks, kteří se do finále dostali poprvé v historii. Byla to série, kterou rozhodla rychlost, hloubka kádru a jeden nečekaný hrdina jménem Phil Kessel.

Hele, tohle byl souboj dvou příběhů. Na jedné straně Sharks a jejich legendy Joe Thornton a Patrick Marleau, kteří po nekonečném čekání konečně dostali šanci bojovat o pohár. Na druhé straně Penguins a jejich hvězdy Crosby s Malkinem, ke kterým se přidal Phil Kessel, hráč, kterého se Toronto zbavilo a který v Pittsburghu našel nový život. A právě lajna s Kesselem, Boninem a Hagelinem, známá jako „HBK line“, byla motorem celého týmu.

Série byla o rychlosti. Penguins byli prostě rychlejší, jejich přechod do útoku byl smrtící a Sharks na to nenašli odpověď. I když se San Jose snažilo, bojovalo, na rozjetou mašinu z Pittsburghu to prostě nestačilo. Hrdinou byl i mladý brankář Matt Murray, který v play-off nahradil zraněného Fleuryho a chytal jako Bůh.

V šestém zápase v San Jose pak Penguins potvrdili svou dominanci a po vítězství 3:1 mohli slavit. Pro Sidneyho Crosbyho to byl druhý Stanley Cup a první Conn Smythe Trophy. Pro Phila Kessela to byla dokonalá pomsta a satisfakce. A pro Thorntona s Marleauem? Hořký konec a další čekání na sen, který se nikdy nesplnil. A my jsme měli radost, že u toho byl náš Tomáš Hertl.

Konečný stav série: Pittsburgh Penguins 4:2 San Jose Sharks. Conn Smythe Trophy (MVP): Sidney Crosby (C, Penguins). Klíčové momenty: Rychlost a dominance Pittsburghu, neuvěřitelná jízda „HBK line“, první finále pro San Jose, Kesselova pohádka o vykoupení. Česká stopa: Tomáš Hertl, Roman Polák (Sharks). Sestřih série.

Psal se 15. červen 2015 a v Chicagu se slavil třetí titul během šesti let. Blackhawks potvrdili, že jsou dynastií moderní NHL. Ale cesta to byla neuvěřitelně těžká. Ve finále je čekala mladá a dravá Tampa Bay Lightning, která je donutila sáhnout si na dno. Byla to bitva, kterou rozhodla zkušenost a jeden neuvěřitelný obránce.

Hele, tohle byla neuvěřitelně vyrovnaná a taktická série. První čtyři zápasy skončily rozdílem jediného gólu a oba týmy se přetahovaly o každý centimetr ledu. Na jedné straně Chicago a jeho hvězdy Toews, Kane a Keith. Na druhé straně Tampa s kapitánem Stamkosem a mladými puškami jako Kučerov, Johnson a náš Ondřej Palát. Byla to bitva, která neměla favorita.

Klíčový moment přišel v pátém zápase, kdy Chicago za stavu 2:2 na zápasy dokázalo vyhrát a dostalo se do vedení. A v šestém zápase v Chicagu už si to pohlídalo. Hrdinou celého play-off se stal obránce Duncan Keith. Ten chlap hrál neuvěřitelné minuty, byl na ledě při všech klíčových momentech a naprosto dominoval. Po zásluze získal Conn Smythe Trophy a potvrdil, že je nejlepším obráncem své generace.

Pro Chicago to byl šestý titul v historii a definitivní potvrzení jejich statusu dynastie. Pro Tampu a naše kluky Paláta a Šustra to byl hořký konec, ale zároveň obrovská zkušenost, která je o pár let později dovedla až na vrchol. Byla to série, která ukázala, že v play-off rozhodují detaily a zkušenosti.

Konečný stav série: Chicago Blackhawks 4:2 Tampa Bay Lightning. Conn Smythe Trophy (MVP): Duncan Keith (D, Blackhawks). Klíčové momenty: Třetí titul Chicaga v šesti letech, neuvěřitelné výkony Duncana Keitha, vyrovnaná a taktická bitva. Česká stopa: Michal Rozsíval (Blackhawks), Ondřej Palát, Andrej Šustr (Lightning). Sestřih série.

Psal se 13. červen 2014 a v Los Angeles se slavil druhý titul během tří let. Kings potvrdili, že jsou novou dynastií a jejich cesta play-off se zapsala do historie jako jedna z nejneuvěřitelnějších. Ve finále proti New Yorku Rangers to byla bitva, kterou rozhodovala prodloužení a jeden muž jménem Justin Williams.

Hele, ta cesta Kings do finále, to byl film. Tři sedmizápasové série, v té první dokonce otočili stav z 0:3 na 4:3! Byli nezničitelní, tým, který se nikdy nevzdával. Na druhé straně Rangers s legendárním brankářem Henrikem Lundqvistem, kteří toužili po svém prvním titulu po 20 letech. Byla to bitva dvou týmů, které na ledě nechaly duši.

A ta série? To bylo drama od začátku do konce. Hned první dva zápasy v Los Angeles rozhodlo až prodloužení a oba vyhráli Kings. Rangers byli na kolenou, ale nesložili se. Ve čtvrtém zápase konečně dokázali vyhrát a vrátili se do hry. Ale pátý zápas v Los Angeles byl znovu neuvěřitelný thriller, který dospěl až do druhého prodloužení. A tam se zrodil hrdina.

A tím hrdinou byl Alec Martinez, který střelou od modré rozhodl o všem. Ale nejužitečnějším hráčem celého play-off se stal Justin Williams, přezdívaný „Mr. Game 7“. Tenhle chlapík byl v klíčových momentech prostě nezastavitelný. Pro Kings to byl druhý a poslední titul této generace. Pro Rangers a Henrika Lundqvista? Krutý konec a další potvrzení, že i ten nejlepší brankář na světě potřebuje trochu štěstí.

Konečný stav série: Los Angeles Kings 4:1 New York Rangers. Conn Smythe Trophy (MVP): Justin Williams (RW, Kings). Klíčové momenty: Neuvěřitelná cesta Kings play-off, tři ze čtyř vítězství v prodloužení, korunovace Justina Williamse jako „Mr. Game 7“. Česká stopa: Žádný český hráč ve finále nehrál. Sestřih série.

Psal se 24. červen 2013 a v Bostonu se odehrál jeden z nejneuvěřitelnějších a nejzázračnějších konců v historii sportu. Chicago Blackhawks prohrávali v šestém zápase minutu a čtvrt před koncem, ale pak přišlo 17 vteřin, které změnily všechno. Byl to večer, který se navždy zapsal do historie a potvrdil zrod nové dynastie.

Hele, tohle bylo finále snů. Souboj dvou týmů z „Original Six“, Chicago proti Bostonu. Dva nejlepší týmy ligy v bitvě o všechno. A my jsme u toho měli neuvěřitelné zastoupení – Jágr, Krejčí, Chára na straně Bostonu, Frolík, Rozsíval, Oduya na straně Chicaga. Série byla neuvěřitelně vyrovnaná, plná prodloužení a zvratů. A vše směřovalo k sedmému zápasu.

Jenže pak přišel šestý zápas v Bostonu. Bruins vedli 2:1 a zdálo se, že si vynutí rozhodující duel. Běžela poslední minuta a půl. A pak se stalo něco, co nikdo nečekal. V čase 58:44 srovnal Bryan Bickell a o 17 vteřin později, v čase 59:01, poslal Dave Bolland Chicago do vedení! Absolutní šok! Boston byl na kolenou, hala oněměla a Chicago slavilo. Byl to nejrychlejší obrat v historii finále.

Pro Chicago to byl druhý titul během čtyř let a potvrzení jejich dominance. Pro Boston a naše kluky to byl nejkrutější konec, jaký si mohli představit. Prohrát vyhraný zápas během 17 vteřin, to je prostě noční můra. Ale pro historii? To byl jeden z nejlepších a nejikoničtějších momentů, jaký kdy hokej nabídl. A my jsme byli u toho.

Konečný stav série: Chicago Blackhawks 4:2 Boston Bruins. Conn Smythe Trophy (MVP): Patrick Kane (RW, Blackhawks). Klíčové momenty: Neuvěřitelný obrat v posledních 17 vteřinách šestého zápasu, souboj dvou týmů z „Original Six“, skvělé výkony českých hráčů na obou stranách. Česká stopa: Michael Frolík, Michal Rozsíval (Blackhawks), Jaromír Jágr, David Krejčí, Zdeno Chára (Bruins). Sestřih série.

Psal se 11. červen 2012 a v Los Angeles se psala jedna z největších sportovních pohádek. Los Angeles Kings, tým, který do play-off postoupil z osmého místa, se stal králem NHL. Ve finále porazili New Jersey Devils a dokonali neuvěřitelnou jízdu, které nikdo nevěřil.

Hele, tohle byl příběh, který se prostě musel stát. Kings byli odepsaní, ale v play-off se proměnili v nezastavitelnou mašinu. Na své cestě vyřadili prvního, druhého i třetího nasazeného a ve finále je čekali Devils. A Kings pokračovali ve své dominanci. Vyhráli první tři zápasy a zdálo se, že je hotovo. Ale Devils se nevzdali a dokázali sérii zdramatizovat.

Klíčový moment přišel v šestém zápase v Los Angeles. Kings hráli doma, před svými fanoušky, a nechtěli si nechat historickou šanci utéct. A ten zápas? To byla demolice. Kings vyhráli 6:1 a mohli začít slavit. Hrdinou celého play-off se stal brankář Jonathan Quick. Ten chlap chytal jako Bůh, byl jako zeď a po zásluze získal Conn Smythe Trophy. Jeho výkony byly jedny z nejlepších v historii.

Pro Los Angeles Kings to byl první Stanley Cup v historii klubu. Byl to triumf týmového ducha, bojovnosti a neuvěřitelného výkonu jednoho brankáře. Pro New Jersey a naše kluky Sýkoru s Eliášem to byl hořký konec. Ale finále nabídlo skvělý příběh o tom, že v play-off se může stát opravdu cokoliv a že i ten největší outsider může dosáhnout na vrchol.

Konečný stav série: Los Angeles Kings 4:2 New Jersey Devils. Conn Smythe Trophy (MVP): Jonathan Quick (G, Kings). Klíčové momenty: Pohádková jízda Kings z osmého místa, neuvěřitelné výkony Jonathana Quicka, první titul v historii klubu. Česká stopa: Patrik Eliáš, Petr Sýkora, Marek Židlický (Devils). Sestřih série.

Psal se 15. červen 2011 a ve Vancouveru hořela auta. Ne, to není vtip. Finále mezi Bostonem Bruins a Vancouverem Canucks bylo jedno z nejbrutálnějších, nejvyhrocenějších a nejnenávistnějších v historii. A na konci stál jeden neuvěřitelný hrdina a město v plamenech.

Hele, tohle byla válka. Každý zápas byl na hraně, plný zákeřných faulů, rvaček a nenávisti. Vancouver, nejlepší tým sezóny, chtěl svůj první titul. Boston, tým bojovníků, se nevzdával. A v bráně Bostonu stál Tim Thomas. Tenhle chlapík, kterému nikdo nevěřil, předváděl nejlepší brankářský výkon v moderní historii. Byl jako zeď, jako Bůh, který se rozhodl, že prostě nevyhraje nikdo jiný.

Série byla neuvěřitelně vyrovnaná a dospěla až do sedmého zápasu. A ten se hrál ve Vancouveru. Domácí byli favoritem, ale tlak byl obrovský. A oni to neustáli. Boston předvedl naprosto dominantní a taktický výkon, vyhrál 4:0 a šokoval celý svět. A zatímco hráči Bostonu slavili, fanoušci Vancouveru začali ničit své vlastní město. Byl to smutný konec jedné skvělé série.

Pro Boston to byl první titul po 39 letech a korunovace jedné skvělé party v čele s našimi Davidem Krejčím a Zdeno Chárou, který jako první slovenský kapitán zvedl pohár nad hlavu. Pro Tima Thomase to byla zasloužená Conn Smythe Trophy a zápis do historie. A pro Vancouver? Hořký konec, který se navždy zapsal do historie nejen hokeje, ale i kroniky města.

Konečný stav série: Boston Bruins 4:3 Vancouver Canucks. Conn Smythe Trophy (MVP): Tim Thomas (G, Bruins). Klíčové momenty: Neuvěřitelně brutální a vyhrocená série, historický výkon Tima Thomase, vítězství Bostonu v sedmém zápase ve Vancouveru, následné nepokoje ve městě. Česká stopa: David Krejčí, Tomáš Kaberle, Zdeno Chára (Bruins). Sestřih série.

Psal se 9. červen 2010 a ve Philadelphii se psala historie. Chicago Blackhawks, jeden z nejtradičnějších klubů, ukončil neuvěřitelné 49leté čekání na Stanley Cup. A udělal to způsobem, který byl stejně bizarní jako legendární. Gólem, který nikdo neviděl.

Hele, tohle byla série, která měla všechno. Mladé hvězdy Chicaga, Toews a Kane, proti bojovníkům z Philadelphie. Byla to bitva ofenzivního talentu proti tvrdosti a odhodlání. A byla to neuvěřitelně vyrovnaná série, která směřovala k dramatickému konci. Všechno se mělo rozhodnout v šestém zápase ve Philadelphii. A ten dospěl až do prodloužení.

A tam se stalo něco, co nikdo nečekal. V páté minutě prodloužení se k puku dostal Patrick Kane, objel bránu, vystřelil z ostrého úhlu… a puk zmizel. Nikdo nevěděl, co se stalo. Kane začal slavit, ale rozhodčí hru nepřerušil. Puk byl totiž zaseknutý v konstrukci brány! Až po chvíli všichni pochopili, co se stalo. GÓL! Konec! Chicago bylo šampionem!

Pro Blackhawks to byl konec nekonečného čekání a začátek nové dynastie. Pro mladíky Toewse a Kanea to byl první velký triumf. A pro Philadelphii? Hořký konec, kdy prohráli finále gólem, který nikdo pořádně neviděl. Byl to večer, který se navždy zapsal do historie jako jeden z nejdivnějších a zároveň nejkrásnějších. A my jsme měli radost, protože u toho byl náš Tomáš Kopecký.

Konečný stav série: Chicago Blackhawks 4:2 Philadelphia Flyers. Conn Smythe Trophy (MVP): Jonathan Toews (C, Blackhawks). Klíčové momenty: Konec 49letého čekání Chicaga, záhadný vítězný gól Patricka Kanea v prodloužení šestého zápasu, zrod nové dynastie. Česká stopa: Tomáš Kopecký (Blackhawks). Sestřih série.

Psal se 12. červen 2009 a v Detroitu se chystala odveta století. Pittsburgh Penguins proti Detroitu Red Wings. Rok po prohraném finále se mladíci z Pittsburghu vrátili, aby se pomstili. A dokázali to v neuvěřitelné sedmizápasové bitvě, která měla nečekaného hrdinu a dramatický konec až do poslední vteřiny.

Hele, tohle byla válka. Na jedné straně zkušená dynastie Detroitu, na druhé straně hladoví a talentovaní Penguins s Crosbym a Malkinem. Série byla neuvěřitelně vyrovnaná a dospěla až do sedmého zápasu, který se hrál v Detroitu. Všichni čekali, že domácí to doma urvou. Ale Penguins měli jiné plány. A hlavně měli Maxe Talbota.

Ten chlapík, který nebyl žádnou velkou hvězdou, se v sedmém zápase stal nesmrtelným hrdinou. Vstřelil oba góly Pittsburghu a dovedl svůj tým k vítězství 2:1. Ale drama vrcholilo. V posledních vteřinách měl Detroit obrovský tlak. A šest vteřin před koncem se puk dostal před prázdnou bránu k Nicklasi Lidströmovi… ale brankář Marc-André Fleury předvedl zákrok století a zachránil titul! Byl to moment, který zmrazil čas.

Pro Pittsburgh to byl první titul od dob Maria Lemieuxe a korunovace nové generace. Pro Sidneyho Crosbyho, i když se v sedmém zápase zranil, to byl první Stanley Cup. A pro Jevgenije Malkina zasloužená Conn Smythe Trophy. Pro Detroit to byl hořký konec a konec snu o obhajobě. Ale pro historii? To bylo jedno z nejlepších a nejdramatičtějších finále všech dob.

Konečný stav série: Pittsburgh Penguins 4:3 Detroit Red Wings. Conn Smythe Trophy (MVP): Jevgenij Malkin (C, Penguins). Klíčové momenty: Odveta za finále z roku 2008, sedmizápasová bitva, heroický výkon Maxe Talbota v sedmém zápase, neuvěřitelný zákrok Fleuryho v poslední vteřině. Česká stopa: Jiří Hudler (Red Wings). Sestřih série.

Psal se 4. červen 2008 a v Pittsburghu se slavilo v rudých barvách. Detroit Red Wings, nejlepší tým sezóny, potvrdil svou dominanci a porazil mladý a talentovaný tým Pittsburghu Penguins. Byla to bitva zkušenosti proti mládí, která měla jednoznačného vítěze. A pro český hokej to byl večer, kdy se jeden z největších hráčů historie dočkal svého druhého a posledního poháru.

Hele, tohle byl souboj gigantů. Na jedné straně Detroit, dokonale promazaný stroj s hvězdami jako Dacjuk, Zetterberg, Lidström a v bráně s naším Dominikem Haškem. Na druhé straně mladíci z Pittsburghu, Crosby a Malkin, kteří chtěli dobýt svět. Ale zkušenost a síla Detroitu byly prostě nad jejich síly. Red Wings byli lepší ve všech ohledech a sérii kontrolovali.

Hrdinou celého play-off se stal Henrik Zetterberg. Tenhle švédský génius hrál jako z jiné planety, sbíral body, bránil a táhl svůj tým jako správný lídr. Po zásluze získal Conn Smythe Trophy. Ale pro nás byl hrdinou Dominik Hašek. I když ve finále kryl záda Chrisu Osgoodovi, jeho jméno je na poháru a on se tak dočkal svého druhého a posledního Stanley Cupu. Spolu s Jiřím Hudlerem tak slavili obrovský úspěch.

Pro Detroit to byl jedenáctý titul v historii a potvrzení jejich statusu dynastie. Pro mladíky z Pittsburghu to byla hořká lekce, která je ale o rok později dovedla až na vrchol. Byla to série, která odstartovala jednu z největších rivalit moderní NHL a ukázala, že zkušenost je v play-off k nezaplacení.

Konečný stav série: Detroit Red Wings 4:2 Pittsburgh Penguins. Conn Smythe Trophy (MVP): Henrik Zetterberg (C, Red Wings). Klíčové momenty: Dominance a zkušenost Detroitu, skvělé výkony Henrika Zetterberga, druhý a poslední Stanley Cup pro Dominika Haška. Česká stopa: Dominik Hašek, Jiří Hudler (Red Wings). Sestřih série.

Psal se 6. červen 2007 a v Anaheimu se psala historie. Místní Ducks se stali prvním kalifornským týmem, který vyhrál Stanley Cup. A udělali to ve velkém stylu. Jejich fyzická, brutální a zároveň technická hra nedala Ottawě Senators sebemenší šanci. Byla to korunovace jednoho z nejdominantnějších týmů své éry.

Hele, ten tým Anaheimu, to byla prostě síla. V obraně měli dva z nejlepších obránců všech dob, Scotta Niedermayera a Chrise Prongera. Ti dva si na ledě dělali, co chtěli, a byli noční můrou pro každého útočníka. V útoku řádili mladíci Getzlaf a Perry a finský blesk Teemu Selänne, který se konečně dočkal svého poháru. Proti nim stála Ottawa s hvězdami jako Alfredsson, Spezza a Heatley, ale na tuhle kalifornskou mašinu prostě neměli.

Série byla od začátku v režii Anaheimu. Byli silnější, tvrdší a zkušenější. Hned první dva zápasy doma vyhráli a sérii kontrolovali. Ottawa sice dokázala doma jednou vyhrát, ale na víc se nezmohla. V pátém zápase v Anaheimu pak Ducks potvrdili svou dominanci a po vítězství 6:2 mohli slavit. Hrdinou celého play-off se stal kapitán Scott Niedermayer, který po zásluze získal Conn Smythe Trophy.

Pro Anaheim to byl historický moment, který změnil hokejovou mapu. Ukázali, že i týmy z jihu mohou vyhrát a dominovat. Pro Teemu Selänneho a Scotta Niedermayera to byla konečně ta nejcennější trofej. A pro Ottawu? Hořký konec a další potvrzení, že kanadské čekání na Stanley Cup bude pokračovat.

Konečný stav série: Anaheim Ducks 4:1 Ottawa Senators. Conn Smythe Trophy (MVP): Scott Niedermayer (D, Ducks). Klíčové momenty: První titul pro kalifornský tým, dominance obranné dvojice Niedermayer-Pronger, první Stanley Cup pro Teemu Selänneho. Česká stopa: Žádný český hráč ve finále nehrál. Sestřih série.

Psal se 19. červen 2006 a v Raleigh se psala jedna z největších pohádek v historii. Carolina Hurricanes, tým, se kterým nikdo nepočítal, se stal králem NHL. A u toho byla i silná česká stopa. Ve finále proti Edmontonu Oilers to byla neuvěřitelná sedmizápasová bitva, kterou rozhodla bojovnost, srdce a jeden nečekaný hrdina v bráně.

Hele, tohle byl souboj dvou outsiderů. Carolina sice vyhrála svou divizi, ale nikdo ji na titul netipoval. A Edmonton? Ten postoupil do play-off z osmého místa a na své cestě vyřadil favority. Finále bylo neuvěřitelné drama. Carolina vedla 3:1 na zápasy, ale Edmonton se neuvěřitelně vrátil a vynutil si sedmý zápas. A tam se mělo rozhodnout o všem. A navíc jsme měli ve hře naše kluky – Františka Kaberleho a Josefa Vašíčka v dresu Caroliny!

Sedmý zápas se hrál v Carolině a domácí ho zvládli. Hrdinou celého play-off se stal nováček v bráně, Cam Ward. Tenhle kluk měl být jen náhradníkem, ale zranění jedničky ho poslalo do brány a on chytal jako Bůh. Po zásluze získal Conn Smythe Trophy a stal se jedním z mála nováčků, kteří to dokázali. A František Kaberle? Ten v sedmém zápase vstřelil vítězný gól a stal se nesmrtelným hrdinou.

Pro Carolinu to byl první a dosud jediný Stanley Cup v historii. Byl to triumf týmového ducha a bojovnosti. Pro Edmonton to byl hořký konec neuvěřitelné pohádky. A pro nás? Další Češi na Stanley Cupu a důkaz, že naši kluci umí rozhodovat ty nejdůležitější zápasy. Byl to večer, který ukázal, že v play-off se může stát opravdu cokoliv.

Konečný stav série: Carolina Hurricanes 4:3 Edmonton Oilers. Conn Smythe Trophy (MVP): Cam Ward (G, Hurricanes). Klíčové momenty: Sedmizápasová bitva, pohádková jízda Edmontonu z osmého místa, neuvěřitelné výkony nováčka Cama Warda, vítězný gól Františka Kaberleho v sedmém zápase. Česká stopa: František Kaberle, Josef Vašíček (Hurricanes), Aleš Hemský, Jaroslav Špaček (Oilers). Sestřih série.

V sezóně 2004/2005 se NHL nehrála. Majitelé a hráči se nedokázali dohodnout na nové kolektivní smlouvě, a tak přišla výluka, která zrušila celou sezónu. Bylo to poprvé v historii, co se Stanley Cup neuděloval kvůli pracovním sporům. Pro hokejové fanoušky po celém světě to byla obrovská rána a smutný moment, který se navždy zapsal do historie jako rok, kdy hokej mlčel.

Psal se 7. červen 2004 a v Tampě se slavilo. Místní Lightning se stali nejjižnějším týmem, který kdy vyhrál Stanley Cup. Ale cesta to byla neuvěřitelně dramatická. Ve finále proti Calgary Flames rozhodl až sedmý zápas a celou sérii navždy poznamenal jeden z nejkontroverznějších a nejdiskutovanějších momentů v historii.

Hele, tohle byla válka. Na jedné straně mladý a talentovaný tým Tampy s hvězdami jako Lecavalier, St. Louis a náš Václav Prospal. Na druhé straně urputní a bojovní Flames s neuvěřitelným kapitánem Jaromem Iginlou a finským fantomem v bráně Miikkou Kiprusoffem. Série byla neuvěřitelně vyrovnaná a dospěla až do šestého zápasu, který se hrál v Calgary. A tam se to stalo.

Za stavu 3:2 pro Calgary na zápasy a nerozhodného stavu v zápase se puk dostal k Martinu Gelinasovi a ten ho poslal směrem do brány. Opakované záběry ukázaly, že puk byl zřejmě za brankovou čárou, ale gól nebyl uznán! Zápas dospěl do prodloužení, kde vyhrála Tampa a vynutila si sedmý zápas. Moment, který je dodnes noční můrou všech fanoušků Calgary.

V sedmém zápase pak Tampa na domácím ledě potvrdila svou sílu a po vítězství 2:1 si došla pro svůj první a dosud jediný Stanley Cup. Hrdinou se stal Ruslan Fedotenko, který vstřelil oba góly. Pro Tampu to byl historický triumf, pro Calgary nejkrutější možná prohra. A pro historii? Další důkaz, že o titulu někdy rozhodují milimetry a jedno kontroverzní rozhodnutí.

Konečný stav série: Tampa Bay Lightning 4:3 Calgary Flames. Conn Smythe Trophy (MVP): Brad Richards (C, Lightning). Klíčové momenty: Sedmizápasová bitva, kontroverzní neuznaný gól Calgary v šestém zápase, první titul pro Tampu Bay. Česká stopa: Václav Prospal, Pavel Kubina, Stanislav Neckář (Lightning), Roman Turek (Flames). Sestřih série.

Psal se 9. červen 2003 a v New Jersey se slavil třetí titul během osmi let. Devils potvrdili, že jsou dynastií přelomu tisíciletí. Ale tohle finále mělo jednoho hrdinu, který hrál na straně poražených. Byla to bitva neprostupných obran, která měla nečekaného MVP.

Hele, tohle byl souboj dvou nejlepších obran v lize. Na jedné straně New Jersey Devils a jejich legendární „trap“ s Martinem Brodeurem v bráně. Na druhé straně Anaheim Mighty Ducks a jejich brankář Jean-Sébastien Giguère, který v play-off chytal jako Bůh a svůj tým doslova dotáhl do finále. Byla to série, kde góly padaly jen zřídka a každý zápas byl bitvou o každý centimetr ledu.

Série byla neuvěřitelně vyrovnaná a dospěla až do sedmého zápasu, který se hrál v New Jersey. A tam se ukázala síla a zkušenost Devils. V rozhodujícím zápase nedali Anaheimu sebemenší šanci, vyhráli 3:0 a mohli slavit. Martin Brodeur vychytal nulu a potvrdil, že je jedním z nejlepších brankářů všech dob. Ale i přes prohru patřil večer jinému brankáři.

Jean-Sébastien Giguère z Anaheimu předváděl v celém play-off tak neuvěřitelné a nadlidské výkony, že získal Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče. Stalo se tak teprve popáté v historii, co tuto trofej získal hráč poraženého týmu. Byl to hořký konec neuvěřitelné pohádky, ale Giguèrův výkon se navždy zapsal do historie jako jeden z nejlepších, jaký kdy brankář v play-off předvedl.

Konečný stav série: New Jersey Devils 4:3 Anaheim Mighty Ducks. Conn Smythe Trophy (MVP): Jean-Sébastien Giguère (G, Mighty Ducks). Klíčové momenty: Sedmizápasová bitva, souboj dvou nejlepších obran, neuvěřitelné výkony Giguèra, který jako hráč poraženého týmu získal MVP. Česká stopa: Patrik Eliáš, Petr Sýkora (Devils), Václav Prospal, Petr Sýkora (Mighty Ducks – ano, během sezóny byl vyměněn). Sestřih série.

Psal se 13. červen 2002 a v Detroitu se psala historie. Tým, který byl možná nejlepším týmem všech dob, se stal králem NHL. A pro nás to byl večer, kdy se jeden z největších hráčů naší historie konečně dočkal. Dominik Hašek, Dominátor, poprvé a naposledy v kariéře zvedl nad hlavu Stanley Cup.

Hele, ten tým Detroitu, to byla prostě síla. Deset budoucích členů Síně slávy v jedné kabině! Yzerman, Shanahan, Lidström, Robitaille, Hull, Larionov, Fjodorov, Dacjuk, Hašek, a trenér Scotty Bowman! Byli jako hokejoví Avengers. Na své cestě do finále si museli projít peklem, ale ve finále proti překvapení z Caroliny už dominovali. Hurricanes sice bojovali, ale na tuhle mašinu prostě neměli.

Série byla od začátku v režii Detroitu. I když Carolina dokázala vyhrát první zápas, od té chvíle to byla show jednoho týmu. Red Wings vyhráli další čtyři zápasy a sérii ukončili v pátém zápase na domácím ledě. Hrdinou celého play-off se stal obránce Nicklas Lidström, který po zásluze získal Conn Smythe Trophy a potvrdil, že je nejlepším obráncem své generace.

Ale pro nás byl hrdinou Dominik Hašek. Po letech trápení v Buffalu, po prohraném finále v roce 1999, se konečně dočkal. V rozhodujícím pátém zápase vychytal nulu a jeho jméno bylo navždy vyryto na poháru. Byl to triumf jedné z největších legend a dokonalá tečka za neuvěřitelnou sezónou jednoho z nejlepších týmů všech dob. A Scotty Bowman? Ten získal svůj devátý a poslední Stanley Cup jako trenér a odešel na absolutním vrcholu.

Konečný stav série: Detroit Red Wings 4:1 Carolina Hurricanes. Conn Smythe Trophy (MVP): Nicklas Lidström (D, Red Wings). Klíčové momenty: Dominance „supertýmu“ Detroitu, první a jediný Stanley Cup pro Dominika Haška, poslední titul pro legendárního trenéra Scottyho Bowmana. Česká stopa: Dominik Hašek, Jiří Fischer (Red Wings), Jaroslav Špaček, Josef Vašíček (Hurricanes). Sestřih série.

Psal se 9. červen 2001 a v Denveru se psala jedna z největších a nejemotivnějších pohádek v historii sportu. Nejde ani tak o zápas, jako o jeden jediný moment. Moment, kdy Ray Bourque, po 22 letech a 1826 zápasech, konečně zvedl nad hlavu Stanley Cup. Byl to večer, který rozbrečel i ty největší tvrďáky.

Hele, tohle byl příběh, který chytil za srdce celý svět. Ray Bourque, legenda Bostonu, byl vyměněn do Colorada s jediným cílem – vyhrát pohár. A Colorado, tým plný hvězd jako Sakic, Forsberg, Blake a brankář Patrick Roy, mu ten sen chtělo splnit. Ve finále je čekal obhájce titulu New Jersey Devils, tým, který hrál naprosto odlišným, defenzivním stylem. Byla to bitva o všechno a hlavně o sen jedné legendy.

Série byla neuvěřitelná bitva, která dospěla až do sedmého zápasu. Devils vedli 3:2 na zápasy a zdálo se, že sen se rozplyne. Ale Colorado ukázalo obrovskou sílu. Vyhrálo šestý zápas v New Jersey a vynutilo si rozhodující duel doma. A v tom sedmém zápase? Tam už nedali Devils sebemenší šanci. Vyhráli 3:1 a mohli slavit. Hrdinou se stal brankář Patrick Roy, který získal svou třetí Conn Smythe Trophy.

Ale tenhle večer patřil jen jednomu muži. Když komisionář Gary Bettman předával pohár kapitánovi Joe Sakicovi, všichni čekali, co se stane. A Sakic udělal to nejkrásnější gesto, jaké mohl. Místo aby zvedl pohár jako první, okamžitě ho předal Rayi Bourqueovi. Moment, kdy Bourque s pláčem zvedá pohár nad hlavu, se stal jedním z nejikoničtějších v historii sportu. Byl to triumf, který ukázal, že sny se někdy opravdu plní.

Konečný stav série: Colorado Avalanche 4:3 New Jersey Devils. Conn Smythe Trophy (MVP): Patrick Roy (G, Avalanche). Klíčové momenty: Sedmizápasová bitva, první a jediný Stanley Cup pro Raye Bourquea po 22 letech, ikonický moment, kdy Joe Sakic předal pohár jako prvnímu Bourqueovi. Česká stopa: Milan Hejduk, Martin Škoula (Avalanche), Patrik Eliáš, Petr Sýkora, Bobby Holík (Devils). Sestřih série.

Psal se 10. červen 2000 a v Dallasu se psala historie. New Jersey Devils, tým postavený na neprostupné obraně a legendárním brankáři Martinu Brodeurovi, se postavil obhájcům titulu Dallasu Stars. A byla to neuvěřitelná bitva, kterou rozhodl až gól v druhém prodloužení šestého zápasu. A pro český hokej to byl večer, na který se nezapomíná.

Hele, tohle byl souboj dvou nejlepších obranných systémů v lize. Na jedné straně Devils a jejich legendární „trap“, na druhé straně Stars s Edem Belfourem v bráně. A v útoku Devils? Tam řádila naše česká legie. Patrik Eliáš, Petr Sýkora a Jason Arnott tvořili jednu z nejlepších formací v lize. A právě oni se měli stát hrdiny. Série byla neuvěřitelně vyrovnaná, taktická a plná tvrdých soubojů.

Vše směřovalo k rozhodujícímu šestému zápasu v Dallasu. A ten dospěl až do druhého prodloužení. Napětí by se dalo krájet. A pak přišel moment, který se navždy zapsal do historie. V 89. minutě se Patrik Eliáš dostal k puku za bránou, poslal geniální bekhendovou přihrávku před bránu a tam si najel Jason Arnott a nekompromisně poslal puk do sítě! GÓL! Konec! New Jersey Devils byli šampioni!

Pro Devils to byl druhý Stanley Cup v historii. Pro Martina Brodeura další krok k nesmrtelnosti. A pro nás? To byl večer, kdy se naši kluci stali králi NHL. Eliášova geniální přihrávka, Arnottův gól, Sýkorova skvělá hra v celém play-off, to všechno byly momenty, na které jsme byli neuvěřitelně hrdí. Byl to triumf taktiky, disciplíny a jedné skvělé české lajny, která dobyla svět.

Konečný stav série: New Jersey Devils 4:2 Dallas Stars. Conn Smythe Trophy (MVP): Scott Stevens (D, Devils). Klíčové momenty: Souboj dvou nejlepších obran, vítězný gól Jasona Arnotta v druhém prodloužení šestého zápasu, geniální přihrávka Patrika Eliáše. Česká stopa: Patrik Eliáš, Petr Sýkora, Bobby Holík (Devils), Roman Turek (Stars).

Sestřih série:

Psal se 19. červen 1999 a v Buffalu se odehrálo jedno z nejkontroverznějších a nejdiskutovanějších finále v historii. Dallas Stars proti Buffalu Sabres. A o všem rozhodl jeden jediný gól v třetím prodloužení, který dodnes vyvolává vášně a debaty. A v bráně Buffala stál muž, který si zasloužil vyhrát, ale osud byl proti – Dominik Hašek.

Hele, tohle byla pohádka o Popelce, která měla hořký konec. Buffalo Sabres, tým, který nikdo nepasoval na favorita, se díky neuvěřitelným a nadlidským výkonům Dominika Haška probojoval až do finále. Hašek chytal jako Bůh, byl jako zeď, přes kterou se nedalo projít. Proti nim stáli hvězdami nabití Dallas Stars s hráči jako Modano, Hull a Lehtinen. Byla to bitva jednoho muže proti celému týmu.

Série byla neuvěřitelně vyrovnaná a dospěla až do šestého zápasu. A ten byl nekonečný. Po šedesáti minutách to bylo 1:1 a šlo se do prodloužení. První, druhé… pořád nic. Hašek čaroval, na druhé straně Belfour také. A pak přišla 115. minuta, třetí prodloužení. Puk se dostal k Brettu Hullovi, ten ho poslal do sítě a bylo hotovo. Jenže opakované záběry ukázaly, že Hull stál v brankovišti, což tehdy pravidla zakazovala.

Gól ale platil. NHL pravidlo po sezóně zrušila, ale to už bylo Buffalu k ničemu. Dallas vyhrál svůj první a dosud jediný Stanley Cup. Pro Bretta Hulla to byl vítězný gól, pro Dallas historický triumf. Ale pro Dominika Haška a celé Buffalo? To byl nejkrutější konec, jaký si mohli představit. Prohrát finále po tak kontroverzním gólu, to je prostě noční můra. I když Hašek nevyhrál, jeho výkon v tom play-off se navždy zapsal do historie jako jeden z nejlepších.

Konečný stav série: Dallas Stars 4:2 Buffalo Sabres. Conn Smythe Trophy (MVP): Joe Nieuwendyk (C, Stars). Klíčové momenty: Neuvěřitelné výkony Dominika Haška, kontroverzní vítězný gól Bretta Hulla v brankovišti ve třetím prodloužení šestého zápasu. Česká stopa: Dominik Hašek, Richard Šmehlík, Michal Grošek (Sabres), Roman Turek, Jaroslav Modrý (Stars).

Sestřih série:

Zdroje informací:

https://en.wikipedia.org/wiki/Stanley_Cup_Final