Boje o hokejový olympijský triumf? Přehled všech finálových duelů!

Finále olympiády, to je prostě hokejový Olymp. Místo, kde se plní ty největší sny a kde se lámou srdce. Za ty roky jsme viděli všechno. Naše Nagano, ten největší moment v historii.

Crosbyho zlatý gól na domácí půdě. Kanadskou dominanci i šokující pohádky outsiderů. Tohle je přehled všech těch nezapomenutelných večerů, které formovaly hokejovou historii. Připoutejte se, tahle jízda bude stát za to.

Psal se 20. únor 2022 a v Pekingu se psala historie. Finsko, země tisíců jezer a hokejových srdcí, se konečně dočkalo. Po letech čekání, po stříbrech a bronzech, konečně usedlo na olympijský trůn. A udělalo to ve velkém stylu, když ve finále porazilo silný ruský tým.

Hele, tohle byl triumf systému, triumf finského „sisu“. Žádné hvězdy z NHL, ale dokonale promazaný stroj trenéra Jukky Jalonena. Tým, kde každý přesně věděl, co má dělat, a který na ledě nechal duši. Proti nim stál ruský výběr, který sice také neměl hráče z NHL, ale byl plný hvězd z KHL a platil za velkého favorita. Ale Finové věděli, že tohle je jejich šance. A šli si pro ni s neuvěřitelným odhodláním.

Zápas začal přesně tak, jak se Finové nechtěli. Hned v první třetině se Rusové dostali do vedení a zdálo se, že favorit potvrdí svou roli. Jenže Finy to nezlomilo. Zůstali klidní, trpěliví a drželi se svého herního plánu. Ve druhé třetině se jim podařilo srovnat a drama vrcholilo. Byla to taktická bitva, kde se čekalo na jedinou chybu, na jediný moment, který rozhodne o všem.

A ten moment přišel hned na začátku třetí třetiny. Hannes Björninen tečoval střelu od modré a poslal Finy do vedení! Absolutní extáze! Zbytek zápasu byl přehlídkou finské defenzivní dokonalosti. Hráči Suomi bránili jako lvi, padali do střel a nepustili Rusy do žádného většího tlaku. Když zazněla siréna, celé Finsko explodovalo v radosti. Poprvé v historii byli olympijskými vítězi. Byl to triumf, na který čekaly celé generace.

Branky a nahrávky: 24. Pokka (Björninen, Ohtamaa), 41. Björninen (Anttila, Ohtamaa) – 8. Grigorenko (Nesterov, Gusev).Vyloučení: 1:2. Diváci: 1 129. Místo: National Indoor Stadium (Peking, Čína).

Finsko: Säteri – Hietanen, Lehtonen, Vatanen, Lindell – Hartikainen, Manninen, Granlund – Pesonen, Filppula, Pakarinen – Ojamäki, Kemppainen, Mäenalanen – Anttila, Björninen, Komarov. Trenér: Jukka Jalonen.

Rusko: Fedotov – Nesterov, Jelesin, Vojnov, Šaripzjanov – Gusev, Šipačov, Čibisov – Grigorenko, Tkačov, Slepyšev – Voronkov, Semjonov, Galijev – Kajumov, Andronov, Plotnikov. Trenér: Alexej Žamnov.

Sestřih utkání:

Psal se 25. únor 2018 a v Pchjongčchangu se schylovalo k největší senzaci v historii hokeje. Německo, tým, se kterým nikdo nepočítal, vedlo ve finále proti Rusku 55 vteřin před koncem. Ale pak přišel zázrak, který zlomil německá srdce a vrátil Rusko na olympijský trůn. Bylo to jedno z nejdramatičtějších finále všech dob.

Hele, německá cesta do finále, to byl hollywoodský film. V play-off vyřadili Švédsko i Kanadu a najednou stáli v boji o zlato proti ruské mašině plné hvězd z KHL jako Kovalčuk a Dacjuk. Všichni čekali jasnou záležitost, ale Němci hráli s neuvěřitelným srdcem a bojovností. A když se minutu před koncem dostali do vedení 3:2, zdálo se, že se stane nemyslitelné.

Jenže pak přišlo 55 vteřin, které změnily všechno. Rusové odvolali brankáře, Nikita Gusev napřáhl a neuvěřitelnou střelou pod víko srovnal! Absolutní šok! Německý sen se hroutil v přímém přenosu. Šlo se do prodloužení a psychická výhoda byla jasně na straně Rusů. A ti svou šanci využili. V přesilovce se k puku dostal mladíček Kirill Kaprizov a střelou z první rozhodl o ruském zlatu.

Pro Rusko to byl první olympijský triumf od roku 1992 a obrovská satisfakce pro hvězdy jako Kovalčuk a Dacjuk. Pro Německo to byl nejkrutější konec neuvěřitelné pohádky. Byli tak blízko, ale na ten poslední krok nedosáhli. I tak bylo stříbro jejich největším úspěchem v historii a důkazem, že v hokeji se může stát opravdu cokoliv. A tohle finále se navždy zapsalo do historie jako jedno z nejlepších.

Branky a nahrávky: 60. Gusev (Kaprizov, Zub), 70. Kaprizov (Gusev, Vojnov) – 30. Schütz (Macek, Hager), 54. Kahun (Mauer, Ehliz), 57. J. Müller (Ehliz, Hördler). Vyloučení: 5:2. Diváci: 5 075. Místo: Gangneung Hockey Centre (Pchjongčchang, Jižní Korea).

Rusko: Košečkin – Gavrikov, Vojnov, Kiselevič, Nesterov – Tělegin, Andronov, Kovalčuk – Kaprizov, Dacjuk, Gusev – Širokov, Prochorkin, Barabanov – Mozjakin, Zub, Grigorenko. Trenér: Oleg Znarok.

Německo: Aus den Birken – Boyle, Ehrhoff, Seidenberg, M. Müller – Macek, Goc, Kink – Kahun, Hager, Ehliz – Mauer, Schütz, Reimer – Hördler, Wolf, Plachta. Trenér: Marco Sturm.

Sestřih utkání:

Psal se 23. únor 2014 a v Soči se chystala bitva gigantů. Obhájce titulu Kanada proti hvězdami nabitému Švédsku. Čekala se vyrovnaná bitva, ale místo toho Kanada předvedla jednu z nejdominantnějších a nejtaktičtějších jízd v historii olympijských her. Byla to lekce z defenzivní dokonalosti, která nedala Švédům sebemenší šanci.

Hele, ten kanadský tým, to byla prostě mašina. Trenér Mike Babcock z nich vytvořil neprostupnou zeď, která na turnaji téměř neinkasovala. Nebylo to jen o ofenzivních hvězdách jako Crosby, Toews nebo Perry, ale hlavně o neuvěřitelné týmové hře a obětavosti. Švédům sice chyběly některé opory, ale i tak měli v týmu skvělé hráče a v bráně Henrika Lundqvista. Jenže na tuhle kanadskou mašinu to prostě nestačilo.

Kanada dominovala od první minuty. Byla rychlejší, silnější a disciplinovanější. Už v první třetině se trefil Jonathan Toews a poslal Kanadu do vedení. Ve druhé třetině pak přišel klíčový moment, když se konečně na turnaji prosadil kapitán Sidney Crosby a zvýšil na 2:0. Od té chvíle bylo prakticky hotovo. Švédové byli bezradní a naráželi na neprostupný kanadský beton.

Ve třetí třetině přidal třetí gól Chris Kunitz a dokonal tak kanadskou dominanci. Byla to klinická, naprosto suverénní jízda za zlatem. Žádné drama, žádný comeback. Jen relentless Canadian machine, která udusila svého soupeře a nedala mu žádnou naději. Kanada tak úspěšně obhájila olympijské zlato a potvrdila svou nadvládu ve světovém hokeji.

Branky a nahrávky: 13. Toews (Carter, Weber), 36. Crosby (Kunitz), 50. Kunitz (Crosby). Vyloučení: 3:3. Diváci: 11 076. Místo: Bolšoj Ice Dome (Soči, Rusko).

Kanada: Price – Keith, Weber, Vlasic, Doughty – Kunitz, Crosby, Bergeron – Marleau, Getzlaf, Perry – Carter, Toews, Nash – Duchene, Tavares, St. Louis. Trenér: Mike Babcock.

Švédsko: Lundqvist – Hjalmarsson, Karlsson, Oduya, Ekman-Larsson – Eriksson, Berglund, Steen – Landeskog, J. Ericsson, Hagelin – Alfredsson, Krüger, Silfverberg – Johansson, Nyquist, Pääjärvi. Trenér: Pär Mårts.

Sestřih utkání:

Psal se 28. únor 2010 a celá Kanada se zastavila. Domácí olympiáda ve Vancouveru a finále snů – Kanada proti USA. Byla to bitva, která měla všechno. Neuvěřitelné drama, comeback v poslední vteřině a hlavně zlatý gól, který se navždy zapsal do historie. Byl to možná nejlepší a nejdramatičtější hokejový zápas 21. století.

Hele, tohle nebyl jen zápas, to byla národní posedlost. Tlak na kanadský tým byl absurdní. Zlato z domácí olympiády bylo povinností. Proti nim stál mladý a dravý tým USA, který už jednou na turnaji Kanadu porazil a v bráně měl neuvěřitelného Ryana Millera. Kanada začala skvěle, vedla 2:0 a zdálo se, že si pro ten titul v klidu dojde. Ale Američané ukázali obrovské srdce.

Ve druhé třetině snížili a třetí třetina byla neuvěřitelná bitva nervů. Kanada bránila svůj těsný náskok jako o život. A pak přišel moment, který zmrazil celou Kanadu. Běžela poslední minuta, Američané odvolali brankáře a 25 vteřin před koncem se po obrovském závaru dostal k puku Zach Parise a srovnal! Absolutní šok! Hala oněměla a zápas šel do prodloužení.

A tam se zrodila legenda. V prodloužení si Sidney Crosby zařval na Jaroma Iginlu „Iggy!“, dostal od něj přihrávku a střelou mezi betony překonal Ryana Millera. GÓL! Zlatý gól! Celá Kanada explodovala v euforii, kterou si nikdo neuměl představit. Sidney Crosby se stal národním hrdinou a jeho gól ikonickým momentem kanadské historie. Byl to triumf, na který se nikdy nezapomene.

Branky a nahrávky: 13. Toews (Richards), 28. Perry (Getzlaf, Keith), 68. Crosby (Iginla) – 33. Kesler (Kane), 60. Parise (Langenbrunner, Kane). Vyloučení: 2:2. Diváci: 17 748. Místo: Canada Hockey Place (Vancouver, Kanada).

Kanada: Luongo – Niedermayer, Weber, Keith, Seabrook – Iginla, Crosby, E. Staal – Marleau, Thornton, Heatley – Richards, Toews, Nash – Getzlaf, Perry, Morrow. Trenér: Mike Babcock.

USA: Miller – Suter, Rafalski, J. Johnson, E. Johnson – Parise, Stastny, Kane – Malone, Kesler, Kessel – Langenbrunner, Pavelski, Brown – Callahan, Backes, Drury. Trenér: Ron Wilson.

Sestřih utkání:

Psal se 26. únor 2006 a v Turíně se chystalo severské derby o všechno. Švédsko proti Finsku. Dvě hokejové velmoci, dva odvěcí rivalové v souboji o olympijské zlato. Byl to neuvěřitelný zápas plný hvězd a emocí, který rozhodl jediný gól, jedna střela od modré, která se stala nesmrtelnou. A pro jednu zemi to byl večer plný radosti, pro druhou večer zlomených srdcí.

Hele, tohle bylo osobní. Švédsko mělo v týmu legendy jako Forsberg, Sundin a Lidström. Finsko zase spoléhalo na svou zlatou generaci v čele se Saku Koivem a Teemu Selännem. Finové na turnaji dominovali, neprohráli jediný zápas a byli mírným favoritem. Ale finále je prostě finále a tam se může stát cokoliv. A stalo se to hned na začátku třetí třetiny.

Zápas byl neuvěřitelně vyrovnaný. Po dvou třetinách to bylo 2:2 a drama vrcholilo. A pak přišel moment, který rozhodl. Hned deset vteřin po začátku třetí třetiny vyhrál Peter Forsberg buly, posunul puk na Matsa Sundina a ten našel na modré čáře Nicklase Lidströma. A Lidström, nejlepší obránce své generace, napřáhl a jeho bomba zapadla přesně do sítě. Byl to gól, který zmrazil Finy a poslal Švédy na vrchol.

Finové se snažili, bojovali, ale na švédskou obranu už recept nenašli. Když zazněla siréna, Švédové slavili svůj druhý olympijský titul v historii a dokonali historický double, když v tom samém roce vyhráli i mistrovství světa. Pro finskou zlatou generaci to byl krutý konec. Byli tak blízko, ale na olympijské zlato si nikdy nesáhli. A Lidströmův gól? Ten se stal ve Švédsku legendou.

Branky a nahrávky: 25. Zetterberg (Samuelsson, Kronwall), 34. Kronwall (Zetterberg, Backman), 41. Lidström (Forsberg, Sundin) – 25. K. Timonen (S. Koivu), 40. Peltonen (Jokinen). Vyloučení: 6:4. Diváci: 8 275. Místo: Palasport Olimpico (Turín, Itálie).

Švédsko: Lundqvist – Lidström, Bäckman, Kronwall, Tjärnqvist – Alfredsson, Sundin, Modin – Forsberg, Axelsson, Zetterberg – Holmström, Pahlsson, Samuelsson – J. Jönsson, Johansson, Franzén. Trenér: Bengt-Åke Gustafsson.

Finsko: Niittymäki – Timonen, Salo, Numminen, Lydman – Selänne, S. Koivu, Lehtinen – Peltonen, Jokinen, Miettinen – Kallio, Kapanen, Hentunen – Ruutu, T. Ruutu, Hagman. Trenér: Erkka Westerlund.

Sestřih utkání:

Psal se 24. únor 2002 a v Salt Lake City se chystal zápas, na který čekala celá Kanada neuvěřitelných 50 let. Finále proti domácím Spojeným státům. Tlak na kanadský tým byl absurdní. Padesát let bez zlata, to byla národní tragédie. Ale tým plný legend jako Sakic, Iginla a Lemieux se rozhodl, že tohle prokletí konečně zlomí. A udělal to ve velkém stylu.

Hele, tenhle zápas měl neuvěřitelný náboj. Kanada hrála na nepřátelské půdě a celý svět si pamatoval na příběh o „lucky loonie“, kanadském dolaru, který byl schovaný pod ledem a měl přinést štěstí. Američané měli skvělý tým a hnali je domácí fanoušci. A když se hned v první třetině dostali do vedení, zdálo se, že kanadské prokletí bude pokračovat.

Jenže Kanada ukázala obrovskou sílu a zkušenost. Hnaná neuvěřitelným výkonem Joe Sakica a Jaroma Iginly dokázala zápas otočit. Byla to bitva nahoru dolů, plná skvělých akcí a tvrdých soubojů. Po dvou třetinách to bylo vyrovnané, ale v té třetí už na ledě existoval jen jeden tým. Kanada naprosto dominovala a nedala Američanům sebemenší šanci.

Joe Sakic vstřelil klíčový gól na 3:2 a Jarome Iginla přidal další dva góly, čímž definitivně rozhodl o kanadském vítězství 5:2. Když zazněla siréna, celá Kanada explodovala v euforii. Prokletí bylo zlomeno. Po padesáti letech byli znovu na vrcholu. Byl to monumentální moment pro kanadský hokej, který odstartoval novou éru dominance. A Joe Sakic se stal nesmrtelnou legendou.

Branky a nahrávky: 15. Kariya (Peca, Blake), 19. Iginla (Sakic), 42. Sakic (Iginla), 57. Iginla (Sakic), 59. Sakic (Iginla) – 9. Amonte (LeClair, Housley), 37. Rafalski (Hull, LeClair). Rozhodčí: McCreary (CAN). Vyloučení: 3:3. Diváci: 17 500. Místo: E Center (Salt Lake City, USA).

Kanada: Brodeur – MacInnis, Pronger, Blake, Niedermayer – Kariya, Lemieux, Peca – Iginla, Sakic, Gauthier – Fleury, Yzerman, Shanahan – Nolan, Nieuwendyk, Smyth. Trenér: Pat Quinn.

USA: Richter – Miller, Suter, Leetch, Housley – Amonte, Modano, Guerin – Hull, Roenick, LeClair – Young, Rolston, Weight – Deadmarsh, Drury, Tkachuk. Trenér: Herb Brooks.

Sestřih utkání:

Psal se 22. únor 1998 a v Naganu se psala největší pohádka v historii našeho sportu. Poprvé v historii hráli na olympiádě nejlepší hráči z NHL. A my, malá země ze srdce Evropy, jsme se postavili celému světu. A vyhráli jsme. Byl to večer, kdy se z party bojovníků stali hrdinové a z jednoho brankáře Bůh.

Hele, nikdo s námi nepočítal. Byli jsme outsideři. Ale my jsme měli něco, co nikdo jiný neměl. Dominika Haška. A neuvěřitelnou partu bojovníků, která na ledě nechala duši. Cesta přes USA, přes Kanadu na nájezdy… to byl sen. A ve finále nás čekala ruská mašina s Burem, Fjodorovem a Jašinem. Byla to bitva Davida s Goliášem. A David vyhrál.

Ten zápas? To nebyl hokej, to byla válka nervů. Obranná bitva, kde se čekalo na jedinou chybu. Rusové bušili, stříleli, ale Hašek v bráně čaroval. Byl jako zeď, jako chobotnice, která chytila všechno. První třetina, druhá třetina… pořád 0:0. Napětí by se dalo krájet a celá země u televizí přestávala dýchat. Bylo jasné, že tohle rozhodne jediný gól.

A pak přišla 49. minuta. Puk se po souboji dostal na modrou čáru k obránci Petru Svobodovi. Ten nezaváhal, napřáhl a jeho bomba, možná tečovaná, zapadla za záda brankáře Štalenkova. GÓL! Vedeme 1:0! Zbytek zápasu byl peklo. Rusové nás drtili, ale Hašek a naši obránci byli neuvěřitelní. Když zazněla siréna, celá země explodovala. Vyhráli jsme Nagano! Stali jsme se nesmrtelnými. Tenhle triumf sjednotil národ jako nic předtím a je navždy v našich srdcích.

Branky a nahrávky: 49. Svoboda (Patera, Procházka). Rozhodčí: McCreary (CAN). Vyloučení: 4:4. Diváci: 10 109. Místo: The Big Hat (Nagano, Japonsko).

Česko: Hašek – Šlégr, Špaček, Svoboda, Šmehlík – Jágr, Růžička, Ručinský – Reichel, Patera, Procházka – Moravec, Dopita, Beránek – Hejduk, Lang, Čaloun. Trenér: Ivan Hlinka.

Rusko: Štalenkov – Mironov, Zubov, Kasparaitis, Markov – Bure, Žamnov, Kamenskij – Jašin, Kovalenko, Morozov – Fjodorov, Krivokrasov, Zelepukin – Žemnov, Bělov, Gusarov. Trenér: Vladimir Jurzinov.

Sestřih utkání:

Psal se 27. únor 1994 a v Lillehammeru se psala historie. Poprvé v historii se finále olympijských her rozhodovalo v penaltovém rozstřelu. A byl to večer, který přinesl jeden z nejikoničtějších a nejgeniálnějších momentů v dějinách hokeje. Souboj Švédska s Kanadou měl nečekaného hrdinu a moment, na který se nikdy nezapomene.

Hele, tohle byl souboj dvou hokejových gigantů, i když ještě bez hvězd NHL. Kanada toužila ukončit dlouhé čekání na zlato, které trvalo od roku 1952. Švédsko mělo mladý, talentovaný tým s budoucími hvězdami jako Peter Forsberg a Tommy Salo. Byl to neuvěřitelně vyrovnaný a dramatický souboj, který po šedesáti minutách skončil 2:2 a ani prodloužení nerozhodlo. A tak přišla na řadu historicky první penaltová loterie ve finále olympiády.

A v tom rozstřelu se zrodila legenda. Všechno směřovalo k rozhodující sedmé sérii. A tam se rozjel mladý švédský génius, Peter Forsberg. Místo klasické střely udělal něco, co nikdo nečekal. Neuvěřitelný jednoruční blafák, kterým dokonale zmátl brankáře Coreyho Hirsche a poslal puk do sítě. Tenhle trik se stal známým jako „The Forsberg Move“ a ve Švédsku se dostal i na poštovní známku.

Švédsko vedlo. A pak jel poslední Kanaďan, budoucí superstar Paul Kariya. Proti němu stál švédský brankář Tommy Salo. Kariya vystřelil… a Salo jeho pokus svým betonem vyrazil! Konec! Švédsko bylo poprvé v historii olympijským vítězem! Byl to triumf, který se zapsal do historie díky genialitě jednoho mladíka a neuvěřitelnému dramatu, které nabídly až samostatné nájezdy.

Branky a nahrávky: 7. Svensson (Näslund), 50. Nedvěd (Berehowsky) – 26. Kariya (Kontos), 42. Jonsson (Forsberg). Rozhodující nájezd: Forsberg. Rozhodčí: Rob Hearn (USA). Vyloučení: 6:6. Diváci: 9 245. Místo: Håkons Hall (Lillehammer, Norsko).

Švédsko: Salo – Jonsson, Norström, Svensson, Sjödin – Näslund, Forsberg, Alfredsson – Loob, Steen, Jonsson – Carnbäck, Bergqvist, Hansson – D. Sedin, H. Sedin, Öhlund. Trenér: Curt Lundmark.

Kanada: Hirsch – Astley, Johnson, Schlegel, Parks – Kariya, Nedvěd, Kontos – Parks, Johnson, Schreiber – Werenka, Hlushko, Norris – Mayer, Vilgrain, Cryderman. Trenér: Tom Renney.

Sestřih utkání:

Zdroje informací:

https://en.wikipedia.org/wiki/Ice_hockey_at_the_Olympic_Games