Boje o trofej pro vítěze Konferenční ligy? Přehled všech finálových duelů!

Hele, zapomeňte na Ligu mistrů a její nablýskaný svět superhvězd. Tohle je fotbal v té nejčistší podobě. Boj, vášeň, slzy fanoušků, kteří na svůj velký večer čekali desítky let, a hlavně obrovská radost, když se outsider postaví gigantovi a urve si svůj kousek slávy.

My Češi to víme nejlíp, pamatujeme si na neuvěřitelné jízdy Slavie nebo Plzně, které chytly za srdce celou zemi. Tohle je soutěž, která dává šanci a píše ty nejkrásnější pohádky. Pojďme si připomenout ty největší bitvy o tenhle zbrusu nový pohár.

Psal se 28. květen 2025 a v polské Vratislavi se psala historie. Chelsea chtěla jako první klub v historii zkompletovat sbírku všech tří evropských pohárů. Ale Betis Sevilla měl jiné plány a dlouho to vypadalo, že londýnský sen se rozplyne. Jenže pak přišel druhý poločas a uragán, který všechno změnil.

Hele, tohle byl souboj dvou světů a obrovské touhy. Na jedné straně Chelsea, anglický gigant, který chtěl dokončit historickou sbírku a potvrdit svou evropskou dominanci. Na druhé straně Betis Sevilla, tým plný vášně a španělského temperamentu, který snil o své první velké evropské trofeji. A začátek patřil právě Španělům. Všichni čekali opatrný úvod, ale Betis na svého soupeře vlétl a už v 9. minutě šokoval celý stadion.

Po skvělé akci se k míči dostal Abde Ezzalzúlí a poslal Betis do vedení! Fanoušci v zelenobílém byli v extázi a Chelsea byla v šoku. Celý první poločas se pak londýnský tým trápil, narážel na skvěle organizovanou obranu a vypadalo to, že na tenhle zápas prostě nenašel recept. Do kabin se šlo za stavu, který nahrával španělské pohádce. Nikdo netušil, jaká smršť přijde po přestávce.

Druhý poločas, to byla jiná písnička. Chelsea se vrátila jako vyměněná a spustila ofenzivní peklo. V 65. minutě srovnal Enzo Fernández a o pět minut později dokonal obrat Nicolas Jackson. Betis byl na kolenou, psychicky i fyzicky zničený. A Chelsea pokračovala v demolici. V 83. minutě přidal pojistku Jadon Sancho a v nastaveném čase pečetil výhru Moises Caicedo. Byla to demonstrace síly, která ukázala, proč je Chelsea jedním z největších klubů v Evropě.

A odkaz? Ten je historický. Chelsea se stala prvním klubem v historii, který vyhrál Ligu mistrů, Evropskou ligu i Konferenční ligu. Byl to triumf, který potvrdil jejich velikost a zapsal je zlatým písmem do dějin. Pro Betis to byl krutý konec a další zničený sen o evropské slávě. Ale večer ve Vratislavi patřil jen jednomu týmu – modré mašině z Londýna.

Chelsea Londýn - Betis Sevilla 4:1

Branky: 65. Fernández, 70. Jackson, 83. Sancho, 90.+1 Caicedo – 9. Ezzalzúlí. ŽK: Antony, Perraud - Badiashile, Palmer, Sancho. Diváci: 39 754. Místo: Stadion Wrocław (Vratislav, Polsko).

Chelsea: Jörgensen – Gusto (46. James), Chalobah, Badiashile (61. Colwill), Cucurella – Caicedo, Fernández – Neto (61. Sancho), Palmer (87. Guiu), Madueke – Jackson (80. Dewsbury-Hall). Trenér: Maresca.

Betis: Adrián – Sabaly, Bartra, Natan, R. Rodriguez (46. Perraud) – Fornals (85. Altimira), Isco, Cardoso (85. Lo Celso) – Antony, Bakambu (72. Ruibal), Ezzalzúlí (53. J. Rodriguez). Trenér: Pellegrini.

Sestřih utkání:

Psal se 29. květen 2024 a v Aténách se chystal řecký svátek, který měl historický náboj. Olympiacos hrál finále prakticky doma, na stadionu svého rivala AEK, a proti němu stála Fiorentina, která toužila po odplatě za prohrané finále z předchozího roku. Byla to bitva o všechno – o první evropskou trofej pro řecký klub a o vykoupení pro italský tým.

Hele, tenhle zápas nebyl žádná ofenzivní show. Byla to neuvěřitelná taktická bitva, šachová partie, kde nikdo nechtěl udělat chybu. Oba týmy hrály opatrně, soustředěně a šancí bylo jako šafránu. Atmosféra na stadionu byla ale naprosto elektrizující. Řečtí fanoušci vytvořili peklo, které hnalo jejich hrdiny dopředu, ale italská obrana byla pevná jako skála. Po devadesáti minutách to bylo 0:0 a bylo jasné, že tohle drama bude pokračovat.

Prodloužení přineslo stejný obrázek. Hráči už mleli z posledního, padali s křečemi a zdálo se, že o vítězi budou muset rozhodnout penalty. Jenže pak přišla 116. minuta. A moment, který se zapsal do dějin. Po centru z levé strany si do vápna naběhl ON. Ajúb El Kaabí. Marocký zabiják, který táhl Olympiacos celou sezónu, a neuvěřitelnou rybičkou poslal míč do sítě. GÓL! Stadion explodoval v absolutní euforii.

Fiorentina už na odpověď neměla čas ani sílu. Když zazněl závěrečný hvizd, celé Řecko bylo na nohou. Olympiacos se stal prvním řeckým klubem v historii, který vyhrál evropský pohár. Pro Fiorentinu to byl nejkrutější konec, druhá finálová prohra v řadě a další potoky slz. A pro El Kaabího? Ten večer se z něj stal nesmrtelný bůh, který vystřelil svůj tým na vrchol Olympu.

Branky: 116. El Kaabí (Hezze). Rozhodčí: Artur Soares Dias (Por.). ŽK: Podence, El Kaabí – Milenković, Kouamé, Biraghi. Místo: OPAP Arena (Atény, Řecko).

Olympiacos: Tzolakis – Rodinei, Retsos, Carmo, Ortega (91. Quini) – Hezze, Iborra – Podence (106. Masouras), Chiquinho (77. Horta), Fortounis (73. Jovetić) – El Kaabí (120+2. El-Arabi). Trenér: José Luis Mendilibar.

Fiorentina: Terracciano – Dodô, Milenković, Martínez Quarta, Biraghi (106. Ranieri) – Arthur (74. Duncan), Mandragora – González (106. Beltrán), Bonaventura (82. Barák), Kouamé (82. Ikoné) – Belotti (59. Nzola). Trenér: Vincenzo Italiano.

Sestřih utkání:

Psal se 7. červen 2023 a Praha se proměnila v bojiště. Desítky tisíc fanoušků West Hamu a Fiorentiny zaplavily naše hlavní město a vytvořily neuvěřitelnou atmosféru. Pro Kladiváře to byl večer, na který čekali 43 let. Šance konečně získat velkou evropskou trofej. Proti nim stála Fiorentina, která chtěla zpět na evropský vrchol. A o všem rozhodl jeden jediný moment v poslední minutě.

Hele, tohle finále mělo všechno. Nervózní začátek, taktickou bitvu a pak drama. V druhém poločase, v 62. minutě, zahrál Biraghi ve vápně rukou a po dlouhém zkoumání videa byla nařízena penalta. K míči se postavil Saíd Benrahma a s ledovým klidem poslal West Ham do vedení. Stadion v Edenu, plný fanoušků West Hamu, explodoval radostí. Zdálo se, že sen se stává skutečností.

Jenže Fiorentina se nevzdala. O pět minut později předvedli Italové skvělou akci, na jejímž konci stál Giacomo Bonaventura a krásnou střelou srovnal. Najednou bylo všechno jinak a drama vrcholilo. Zápas směřoval do prodloužení a napětí by se dalo krájet. Ale pak přišla 90. minuta. Moment, který se navždy zapsal do historie West Hamu United.

Lucas Paquetá poslal geniální kolmici za obranu. Na tu si naběhl Jarrod Bowen, utekl obráncům a střelou na zadní tyč překonal brankáře Terracciana. GÓL! Absolutní extáze! Celá lavička West Hamu vběhla na hřiště, fanoušci šíleli a Bowen se stal hrdinou. Když pak Declan Rice zvedl nad hlavu pohár, bylo jasné, že se zrodila legenda. A Praha byla u toho!

Branky: 62. Benrahma (pen.), 90. Bowen (Paquetá) – 67. Bonaventura (González). Rozhodčí: Carlos del Cerro Grande (Šp.). ŽK: Benrahma, Aguerd – Mandragora, Duncan, Milenković, Amrabat. Místo: Fortuna Arena (Praha, Česko).

West Ham United: Areola – Coufal, Zouma (61. Kehrer), Aguerd, Emerson – Souček, Rice – Bowen, Paquetá, Benrahma (76. Fornals) – Antonio (90+4. Ogbonna). Trenér: David Moyes.

Fiorentina: Terracciano – Dodô, Milenković, Ranieri (84. Igor), Biraghi – Bonaventura, Amrabat, Mandragora (90+3. Barák) – González, Jović (46. Cabral), Kouamé (61. Saponara). Trenér: Vincenzo Italiano.

Sestřih utkání:

Psal se 25. květen 2022 a v albánské Tiraně se psala historie. Úplně první finále zbrusu nové Konferenční ligy. A mělo to neuvěřitelný náboj. AS Řím, italský gigant, který čekal na velkou evropskou trofej desítky let, a na jeho lavičce „The Special One“, José Mourinho. Proti nim stál mladý, dravý a ofenzivní Feyenoord Rotterdam. Byl to souboj zkušenosti proti mládí, taktiky proti vášni.

Hele, tohle byl klasický Mourinho. Nechte soupeře hrát, nechte ho bušit do zdi, a pak udeřte z jediné šance. A přesně to se stalo. Feyenoord byl v prvním poločase lepší, držel míč, ale na skvěle organizovanou římskou obranu prostě neměl recept. A pak přišla 32. minuta. Dlouhý nákop za obranu, skvělé zpracování a ještě lepší zakončení od Nicolò Zaniola. 1:0 pro Řím. Byla to lekce z efektivity.

Druhý poločas byl peklo. Feyenoord se vrhl do útoku, bušil do římské obrany ze všech stran. Trefili tyč, měli obrovské šance, ale gól prostě nedali. Římané bránili jako lvi, padali do střel a na hřišti nechali duši. Byla to přehlídka defenzivního mistrovství, které dokonale dirigoval jejich portugalský kouč. Bylo to utrpení, ale vedlo ke slávě.

Když zazněl závěrečný hvizd, celý Řím explodoval v euforii. Po nekonečném čekání konečně získali velkou evropskou trofej. Pro Josého Mourinha to byl další triumf a stal se prvním trenérem, který vyhrál všechny tři evropské poháry. Pro Feyenoord to byl hořký konec, ale jejich cesta si získala respekt. A pro Konferenční ligu? To byl ten nejlepší možný start, jaký si mohla přát.

Branky: 32. Zaniolo (Mancini). Rozhodčí: István Kovács (Rum.). ŽK: Pellegrini, Zaniolo – Trauner. Místo: Arena Kombëtare (Tirana, Albánie).

AS Řím: Patrício – Mancini, Smalling, Ibañez – Karsdorp (89. Viña), Cristante, Mchitarjan (17. Oliveira), Zalewski (67. Spinazzola) – Zaniolo (67. Veretout), Pellegrini – Abraham (89. Šomurodov). Trenér: José Mourinho.

Feyenoord: Bijlow – Geertruida, Trauner (74. Pedersen), Senesi, Malacia (89. Jahanbakhsh) – Aursnes, Kökçü (89. Wålemark) – Nelson (74. Linssen), Til (59. Toornstra), Sinisterra – Dessers. Trenér: Arne Slot.

Sestřih utkání:

Zdroje informací:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Konferen%C4%8Dn%C3%AD_liga_UEFA