Hlavní obsah
Sport

Jak se zrodila pohádka Mourinhova Porta aneb takové bylo finále Ligy mistrů 2004

Foto: Tsutomu Takasu / Flickr (CC BY 2.0)

Psal se 26. květen 2004 a v Gelsenkirchenu se chystalo nejméně očekávané finále v historii. Nebyl tam Real, nebyl tam AC Milán nebo jiní fotbaloví giganti. Byla to bitva dvou outsiderů, Porta a Monaka, kteří snili o nesmrtelnosti.

Článek

A ta cesta do finále? To byl Hollywood! Porto pod vedením mladého a drzáho Josého Mourinha šokovalo svět, když v play-off vyřadilo Manchester United (pamatujete na ten Mourinhův sprint po lajně na Old Trafford?).

A Monako? To předvedlo neuvěřitelný comeback proti Realu Madrid a jeho Galácticos a v semifinále si poradilo s Chelsea. Tohle finále bylo odměnou pro odvážné.

Mourinhův stroj proti francouzské senzaci

Hele, tohle byl střet dvou světů. Na jedné straně Monako, tým plný ofenzivních hvězd jako Giuly, Rothen a Morientes, který hrál nádherný, útočný fotbal. Byli senzací, která ničila jednoho favorita za druhým.

Proti nim stálo Porto. To nebyl tým hvězd, to byl dokonale promazaný stroj. Mourinho z nich vytvořil taktickou armádu, kde každý přesně věděl, co má dělat. S mozkem týmu Decem a neprostupnou obranou byli noční můrou pro každého soupeře.

Česká stopa ve finále

A tohle finále mělo i svou českou stopu, i když s trochu hořkým koncem. Na lavičce Monaka totiž seděl mladý záložník Jaroslav Plašil, budoucí opora národního týmu.

Do samotného zápasu ale bohužel nezasáhl a mohl tak jen zblízka sledovat, jak se sen jeho týmu o evropském trůnu rozplývá.

Klíčové zranění a první úder

Zápas začal a vypadalo to na vyrovnanou bitvu. Jenže pak přišla 23. minuta a moment, který možná rozhodl celé finále. Kapitán a nejlepší hráč Monaka, Ludovic Giuly, se zranil a musel střídat. Bylo to, jako byste zhasli jejich hlavní motor.

A Porto toho využilo. V 39. minutě přišel první úder. Míč se dostal k mladíčkovi Carlosu Albertovi a ten ho nekompromisně napálil pod břevno. 1:0 pro Porto! Monako bylo v šoku a do kabin se šlo za stavu, který si Mourinho přesně takhle maloval.

Deco a tečka za pohádkou

Ve druhém poločase se Monako snažilo, ale Mourinhův tým byl prostě dokonale připravený. Hráli chytře, bránili jako lvi a čekali na svou šanci. A ta přišla v 71. minutě.

Po rychlém protiútoku se míč dostal k Decovi, nejlepšímu hráči na hřišti, a ten s přehledem zvýšil na 2:0. Bylo hotovo. Monako bylo na kolenou a o čtyři minuty později přidal třetí gól střídající Aleničev. 3:0!

Byla to absolutní demolice. Porto, tým, se kterým nikdo nepočítal, se stal králem Evropy. A svět poznal jméno, které mělo v příštích letech dominovat fotbalu: José Mourinho. Ten večer se zrodil „The Special One“.

Zdroje informací:

https://en.wikipedia.org/wiki/2004_UEFA_Champions_League_final#:~:text=AS%20Monaco%2C%20a%20Monaco%2Dbased,game%20from%20Jose%20Mourinho's%20Porto.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz