Článek
A cesta do finále? To byla přehlídka italské dominance. Juventus v semifinále předvedl mistrovský kousek, když vyřadil hvězdné Galácticos z Realu Madrid, i když za to zaplatil krutou daň. A AC Milán? Ten si musel projít peklem v městském derby proti Interu, které rozhodl jediný gól na hřišti soupeře, i když se oba zápasy hrály na stejném stadionu.
Bitva titánů bez největšího gladiátora
Hele, na papíře to byla přehlídka toho nejlepšího, co fotbal nabízel. Na jedné straně AC Milán s neprostupnou obranou Maldini–Nesta a hvězdami jako Ševčenko, Inzaghi a Rui Costa. Proti nim Juventus s Del Pierem, Trezeguetem a Buffonem v bráně.
Jenže Juventusu chyběl ten nejdůležitější muž. Pavel Nedvěd, nejlepší hráč té sezóny, dostal v semifinále žlutou kartu a finále sledoval jen v obleku z tribuny. Bylo to, jako byste šli do bitvy a svého nejlepšího gladiátora nechali přivázaného ve stanu.
Fotbalová nuda, nebo taktická dokonalost?
A na hřišti to bylo znát. Tohle nebyl fotbal, to byla šachová partie na steroidech. Dvě dokonalé obrany, které si navzájem nedaly ani centimetr prostoru. Šancí bylo míň než vody na poušti.
Ševčenkovi sice na začátku neuznali gól, Conte na druhé straně trefil hlavou břevno, ale jinak? Nuda, nuda, šeď, šeď. Bylo to 120 minut absolutní taktické disciplíny, kde strach z chyby byl silnější než touha vyhrát. Bylo jasné, že tohle rozhodnou penalty.
Když se z brankářů stávají monstra
A v penaltovém rozstřelu se teprve začaly dít věci! Tohle byla show dvou brankářských monster, Didy a Buffona. Chytali penalty, jako by to byla ta nejjednodušší věc na světě. Hráči jako Trezeguet, Seedorf nebo Zalayeta selhali pod obrovským tlakem.
Napětí by se dalo krájet. Po pěti sériích to bylo pořád jen 2:2. A pak přišel na řadu Andrij Ševčenko. Ukrajinský zabiják, který měl na kopačce osud celé sezóny.
Ten jeho pohled před penaltou, to bylo něco. Ledový klid. Krátký rozběh, střela… a GÓL! AC Milán vybuchl v euforii!
Sestřih utkání:
Po devíti letech se Rossoneri vrátili na evropský trůn a získali svůj šestý titul. Pro Juventus a hlavně pro Pavla Nedvěda to byl další krutý večer, který ukázal, jak tenká je hranice mezi slávou a smutkem.
Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/wiki/2003_UEFA_Champions_League_final
