Článek
Na jaře roku 2002 to byla už třetí sezona, kterou německý záložník Michael Ballack oblékal dres Bayeru Leverkusen.
Jako největší hvězda týmu táhnul Bayer za premiérovým bundesligovým titulem a nakročeno měl dobře i v Lize mistrů a domácích pohárech.
Ve finále domácího DFB poháru však Ballackův Leverkusen nestačil na Schalke a šance na první trofej tak zhasla.
V bundeslize to dlouho vypadlo nadějně, ještě tři kola před koncem měl Leverkusen náskok pěti bodů před BVB.
Jenže o ten přišel a německým mistrem se o pouhý bod stala právě Borussia Dortmund.
Ani 17 ligových gólů z kopačky záložníka Michalea Ballacka nestačilo, a tak musel spolknout další hořkou pilulku.
Šance na trofej nejvyšší a nejcennější však stále žila. Během spanilé jízdy Ligou mistrů vyřadili hráči Bayeru Barcelonu, Juventus, La Coruñu, Liverpool i Manchester United.
Ve finále však byl nad jejich síly Real Madrid, jemuž titul vystřelil zejména nezapomenutelný volej Zinedina Zidana.
Sezona ten rok vrcholila mistrovstvím světa v Japonsku a Jižní Koreji. Michael Ballack byl logicky povolán jako člen základní sestavy německé reprezentace.
Německo se i díky jeho výkonům dostalo do finále, kde však úřadoval Ronaldo Nazario a titul získala Brazílie.
Michael Ballack tak skončil těsně pod vrcholem hned ve čtyřech soutěžích. Nebývalá smůla.
Velkého titulu ze světového či evropského šampionátu, potažmo Ligy mistrů, se nikdy nedočkal.
