Gazprom je černá díra na peníze. Korupce je pro Putina lepší než komerční zisk

Historie energetického gigantu Gazprom OAO se začala psát v srpnu 1989 transformací sovětského Ministerstva plynárenského průmyslu. Toto ministerstvo, založené v roce 1965, dříve centrálně řídilo celý plynárenský sektor SSSR. Rozvoj sovětského plynárenství umožnily velké objevy zemního plynu na Sibiři, Uralu a Volze v 70. a 80. letech 20. století, které ze Sovětského svazu učinily významného producenta. Pod vedením ministra Viktora Černomyrdina se ministerstvo přeměnilo na Státní plynárenský koncern Gazprom, čímž se stal prvním státním korporátním podnikem v zemi. Kontrola byla stále státní, vykonávaná prostřednictvím akcií, které ze 100 % vlastnil stát. Po rozpadu SSSR v roce 1991 si Gazprom ponechal aktiva nacházející se na území Ruska a rychle si zajistil monopol v ruském plynárenském sektoru, na rozdíl od ropného průmyslu, který byl rozdělen. Sídlo společnosti se nachází v Moskvě.

V 90. letech zahájila nová ruská vláda v rámci ekonomických reforem proces privatizace (pozn. Změna veřejného na soukromé) Gazpromu. Na základě dekretů z let 1992 a 1993 se organizace stala akciovou společností. Akcie začala distribuovat pomocí kupónové metody, kdy ruští občané obdrželi poukázky na nákup akcií dříve státních podniků. Do roku 1994 si 747 000 ruských občanů koupilo 33 % akcií a dalších 15 % bylo přiděleno zaměstnancům Gazpromu. Stát si původně ponechal 40 % akcií, které byly později sníženy na 38 %. Obchodování s akciemi bylo přísně regulováno a stanovy společnosti zakazovaly cizincům vlastnit více než devět procent akcií. Společnost si přesto postupně budovala důvěryhodnost na západních kapitálových trzích, například nabídkou globálních depozitních certifikátů v roce 1996 a úspěšnou emisí dluhopisů v hodnotě 2,5 miliardy USD (pozn. 110 mld. Kč v přepočtu na dnešní kurz) v roce 1997.

Politický vliv společnosti se dramaticky zvýšil, když v prosinci 1992 prezident Boris Jelcin jmenoval tehdejšího předsedu Gazpromu Černomyrdina premiérem. Jeho místo ve vedení zaujal Rem Vjachirev. Černomyrdinovi se z pozice premiéra podařilo zajistit, aby stát Gazprom striktně nereguloval. V důsledku toho se společnost mohla ve velkém měřítku vyhýbat daním a stát dostával jen minimální dividendy. Toto období bylo poznamenáno rozsáhlým odprodejem aktiv a majetku, který se rozdělil mezi vedení a jejich příbuzné, přičemž některá z největších aktiv získala kontroverzní obchodní společnost Itera.

Situace se radikálně změnila v červnu 2000 s nástupem Vladimira Putina, který zahájil kampaň proti oligarchům a prosazoval politiku znovuzavedení státní kontroly ve strategických podnicích. Putin okamžitě odvolal Černomyrdina i Vjachireva, přičemž je nahradili jeho bývalí spolupracovníci z Petrohradu: Dmitrij Medveděv a Alexej Miller. Jejich hlavním úkolem bylo zastavit rozkrádání aktiv. Ruská vláda nakonec v červnu 2005 získala zpět kontrolní podíl ve společnosti. S tímto krokem byl zrušen dřívější 20% limit pro zahraniční investice. Navíc v roce 2006 získal Gazprom federálním zákonem výhradní právo na vývoz zemního plynu.

Gazprom se v mezinárodním měřítku profiluje jako dodavatel, který porušil téměř všechny podepsané smlouvy a odmítá platit pokuty za porušení obchodních závazků. Snížení dodávek ruského plynu Evropě začalo zhruba na jaře 2021 na přímý příkaz ruského politického vedení, nikoli kvůli tržním okolnostem. Kroky signalizující snahu o vyvolání krize zahrnovaly zastavení čerpání plynu do evropských zásobníků, ukončení obchodování na elektronických platformách a náhlé oznámení Vladimira Putina, že platby za plyn budou přijímány pouze v rublech. Poté následovalo uzavírání exportních plynovodů – nejprve do Finska, poté do Německa přes Polsko. Čerpání plynu plynovodem Nord Stream 1 bylo zastaveno pod vykonstruovanou záminkou. Ruské vedení, včetně Dmitrije Medveděva, veřejně potvrdilo, že hodlá Evropu potrestat za uvalení sankcí a podporu Ukrajiny.

Zatímco v roce 2021 dodalo Rusko EU 157 miliard krychlových metrů (bcm) plynu, což pokrývalo zhruba polovinu celkového dovozu, do roku 2024 klesl tento dovoz na pouhých 54 bcm (pozn. 18 % dovozu EU). Tento prudký pokles byl způsoben především omezením dodávek Ruskem. Několik smluv s evropskými společnostmi bylo ukončeno (např. OMV) a společnosti jako český ČEZ, německé RWE a Uniper a italská ENI zahájily proti Gazpromu soudní řízení kvůli porušení smlouvy. Některé společnosti ovšem stále drží dlouhodobé smlouvy s doložkami „ber nebo plať“ (pozn. znamená to, že kdyby přestali odebírat ruský plyn, museli by platit pokuty).

Tranzit zemního plynu do Evropy přes Ukrajinu je klíčový, přesto byl po desetiletí provázen spory (pozn. největší konflikty 2006 a 2009), kdy Rusko používalo plyn jako zbraň. Po anexi Krymu v roce 2014 začalo Rusko aktivně rozvíjet plynovody obcházející ukrajinské území. V tomto kontextu bylo ale vedeno soudní řízení a před novou smlouvou zvítězila ukrajinská společnost Naftogaz ve Stockholmské arbitráži v roce 2018, kde Gazpromu byla nařízena kompenzace 2,9 miliardy dolarů (pozn. 76,8 mld. Kč v přepočtu na dnešní kurz). Smlouvy o pokračování tranzitu byly podepsány 30. prosince 2019 a platily do roku 2024. Ukrajina pokračovala v přepravě plynu i po invazi v roce 2022 na žádost západních partnerů. Smlouva o tranzitu vypršela v lednu 2025. I když Gazprom musel v roce 2024 zaplatit Ukrajině za tranzit 40 bcm ačkoliv přepravil pouze 16 bcm.

Gazprom je plně integrovaný globální energetický gigant, který pokrývá geologický průzkum, těžbu, přepravu, skladování, zpracování a marketing plynu a dalších uhlovodíků. Disponuje 18 % světových a 70 % ruských zásob plynu. Má monopol na vývoz plynu, ačkoli jeho export i produkce stagnuje. Jelikož konzervativní strategie Gazpromu spočívá v přepravě plynu ze západní Sibiře do Evropy a na rozdíl od zahraničních společností se nesnaží modernizovat.

Kromě plynárenství je společnost aktivní v ropném sektoru (pozn. přes Gazprom Neft), elektroenergetice, pojišťovnictví (pozn. přes Sogaz), bankovnictví (pozn. přes Gazprombank) a médiích (pozn. přes Gazprom-Media, vlastnící např. televizi NTV). Prostřednictvím dceřiné společnosti Gazprom EP International působí v téměř dvou desítkách zemí na třech kontinentech např. Alžírsko, Bolívie a Vietnam. Klíčové mezinárodní dohody zahrnují projekt plynovodu South Stream a 30letou dohodu s čínskou China National Petroleum Corporation (CNPC) z roku 2014, jejíž hodnota byla odhadnuta na 400 miliard dolarů. (pozn. 11,5 až 12,5 bilionu CZK v přepočtu na dnešní kurz).

Největší obavou akcionářů jsou obrovské a neproduktivní kapitálové investice, které dosáhly 50 miliard dolarů (pozn. 1,1 bilionu Kč v přepočtu na dnešní kurz). Investiční bankéři považují 70 % těchto investic za „zničení hodnoty“, což je eufemismus pro korupci a plýtvání. Celková částka plýtvání a korupce, včetně netransparentního obchodování, mohla loni dosáhnout 40 miliard dolarů (pozn. 926,1 miliardy CZK v přepočtu na dnešní kurz)., což se téměř rovná čistému zisku Gazpromu (pozn. 44,7 miliard dolarů - 951,4 miliardy CZK v přepočtu na dnešní kurz).

Od roku 2001 je vedení Gazpromu systematicky obsazováno lidmi spojenými s Vladimirem Putinem, často z Petrohradu nebo z tajných služeb (pozn. KGB a FSB), jako jsou Alexej Miller, Dmitrij Medveděv a Viktor Zubkov. Putin si udržuje konečnou kontrolu tím, že arbitrážuje mezi třemi hlavními frakcemi ve vedení.

Pokud jde o budoucí politická opatření vůči Gazproumu, uvalení embarga (pozn. zákaz vývozu něčeho do nějakého státu či zákaz obchodování s tímto státem)na dovoz ruského plynu by ukončilo příjmy Ruska, ale vyžaduje jednomyslný souhlas zemí EU. Jako politicky schůdnější a méně finančně zatěžující alternativa je zvažováno zavedení dovozních cel. Cla (pozn. dávka vybíraná státem při přechodu zboží přes celní hranici) jsou preferována, jelikož generují příjmy pro EU, které lze použít k financování alternativních dodávek. Cla lze zavést kvalifikovanou většinou, na rozdíl od embarga. Hlavní alternativou pro zajištění dostatku plynu jsou USA, jejichž export LNG se v roce 2025 zvýšil.

Gazprom, globální gigant zrozený z transformace sovětského ministerstva, je dokonalým příkladem podniku, jehož komerční potenciál je trvale obětován korupci a politickým zájmům Kremlu. Namísto efektivity je ovládán masivním plýtváním – 70 % investic je označováno za zničení hodnoty – a netransparentním řízením, které kontrolují Putinovi spojenci. Na mezinárodní scéně se neprofiluje jako spolehlivý obchodní partner, nýbrž jako agresivní politická zbraň, opakovaně porušující smlouvy a používající plyn k vydírání Evropy. Jeho budoucnost tak kriticky závisí na tom, zda EU dokáže zavést cla, čímž by omezila financování režimu.'

[1] Gazprom in Europe: a Business Doomed to Fail? 07. 2014. Dostupné z: https://www.connaissancedesenergies.org/sites/connaissancedesenergies.org/files/pdf-pt-vue/ifri_gazprom_july2014.pdf

[2] Europe Says Goodbye to Gazprom. 07. 01. 2025. Dostupné z: https://russiapost.info/society/eu_gazprom

[3] Europe urgently needs a common strategy on Russian gas. 02. 04. 2025  Dostupné z: https://www.bruegel.org/analysis/europe-urgently-needs-common-strategy-russian-gas

[4] GAZPROM AS AN ACTOR IN THE ENERGY MARKETS OF THE CIS COUNTRIES - THE CASE OF UKRAINE AND BELARUS. 2013. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/tohij/Bulannikov_-_final_version.pdf

[5] Gazprom OAO history, profile and corporate video. 01. 02. 2024 Dostupné z: https://www.companieshistory.com/gazprom/

[6] History. Dostupné z: https://www.gazprom-international.com/about/history/

[7] Investigation on how the Chekists privatized the national wealth. 16. 06. 2022. Dostupné z: https://www.proekt.media/en/investigation-en/gazprom-aleksey-miller-en/

[8] NTV. Dostupné z: https://www.gazprom-media.com/en/business/partner/ntv

[9] Russian natural gas policy and its possible effects on European gas markets. 02. 1997. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0301421596001103

[10] Special material: 5-year Ukrainian-Russian gas transit agreement: results. 30. 12. 2024. Dostupné z: https://expro.com.ua/en/articles/special-material-5-year-ukrainian-russian-gas-transit-agreement-results

[11] The Geopolitics of Energy: How oil and Gas Shape Diplomacy. 17. 02. 2025 Dostupné z: https://moderndiplomacy.eu/2025/02/17/the-geopolitics-of-energy-how-oil-and-gas-shape-diplomacy/

[12] Why Gazprom Resembles a Crime Syndicate. 28. 02. 2012 Dostupné z: https://www.piie.com/commentary/op-eds/why-gazprom-resembles-crime-syndicate

[1] Google Gemini - Korektura textu - https://en.wikipedia.org/wiki/Gemini_(chatbot)

[2] Perplexity - Hledání zdrojů - https://en.wikipedia.org/wiki/Perplexity_AI

------------------------------------------------------------

Nový článek publikuji každé úterý. Můžete mě sledovat na Medium.cz pro pravidelný přísun exkluzivního obsahu.

Pokud oceňujete čas a úsilí vložené do těchto článků, zvažte prosím finanční podporu – pomáhá mi to psát dál. Děkuji!