Článek
Příběh běloruského pádu do ruské náruče je plný historické ironie. Když se v devadesátých letech rodila myšlenka Svazového státu, nebyl to Vladimir Putin, kdo snil o imperiální expanzi, ale Alexandr Lukašenko. Běloruský vůdce se tehdy dvořil ruským elitám a vážně se prezentoval jako možný nástupce stárnoucího Borise Jelcina. Smlouvy z konce tisíciletí, které měly teoreticky sjednotit instituce i měnu, byly pro Minskem vnímány jako žebřík k moci v Moskvě, nikoli jako oprátka pro běloruskou nezávislost.
Jenže dějiny mají smysl pro kruté zvraty. S nástupem Putina se Lukašenkovy ambice rozplynuly a zbyla jen snaha vytěžit z „bratrství“ co nejvíce levné ropy a dotací, aniž by se musel vzdát kontroly nad vlastním lénem. Dlouhé roky se mu to dařilo. Bělorusko dokonce hostilo mírové rozhovory o Ukrajině a Lukašenko se nebál pohrozit obratem na Západ, kdykoli chtěl v Kremlu vyjednat lepší ceny plynu.
Zlom přišel v roce 2020. Potlačení masových protestů dostalo režim do absolutní izolace a Lukašenko, zahnaný do kouta, neměl na výběr. Kreml mu sice zachránil kůži, ale cena byla likvidační. Záchrana režimu uzamkla Bělorusko do strategické závislosti, ze které není úniku. To, co léta existovalo jen na papíře jako „Svazový stát“, se najednou začalo naplňovat s brutální efektivitou – nikoli však jako partnerství, ale jako pohlcení slabšího silnějším.
Vazal s jadernou hlavicí
Pokud byl dříve Svazový stát projektem primárně ekonomickým, plnohodnotná invaze na Ukrajinu v roce 2022 strhla masky. Bělorusko se proměnilo ve vojenský nástroj Ruské federace. Zemi, která se kdysi chlubila statusem neutrálního prostředníka, degradovala Moskva na logistické centrum a odpalovací rampu. Ruská armáda zde využívá základny, vzdušný prostor a nemocnice, jako by byla doma.
Nejviditelnějším symbolem této nové reality není jen přítomnost ruských vojáků, ale především jaderných zbraní. Rozmístění taktických jaderných hlavic, které Vladimir Putin potvrdil v roce 2023, fakticky ukončilo status Běloruska jako bezjaderné zóny. Nové bezpečnostní dohody dávají Moskvě do rukou ultimátní nástroj vydírání, přičemž Minsk hraje v tomto scénáři jen roli pasivního hostitele.
To, co začalo jako logistická podpora, se od té doby vyvinulo v něco mnohem trvalejšího: transformaci Běloruska na faktickou vojenskou základnu ruského státu. Za fasádou suverenity vyměnil Lukašenkův režim nezávislost za ochranu a přivítal na běloruském území ruské vojáky, vojenskou techniku, a dokonce i jaderné zbraně.
Stejně drtivá je i ekonomická anexe. Běloruský průmysl, odříznutý od západních trhů, byl přeorientován na potřeby ruské válečné mašinérie. Pod heslem „technologické suverenity“ se z běloruských továren stávají pouhé montovny pro ruský zbrojní průmysl. Téměř stovka podniků již dodává komponenty ruským zbrojovkám a více než 60 procent zahraničního obchodu je vázáno na Rusko. Moskva si tak pojistila, že i kdyby se Lukašenko zítra rozhodl vzdorovat, ekonomicky by jeho země nepřežila ani týden.
Ticho, které křičí
Pod povrchem oficiální propagandy, která chrlí fráze o slovanském bratrství a „easternizaci“ kultury, však vře tichý odpor. Společnost, kterou režim násilím umlčel, se s rolí ruského vazala nesmířila. Průzkumy dlouhodobě ukazují, že více než 85 procent Bělorusů odmítá vyslání svých vojáků do války na Ukrajině. Zatímco Lukašenko podepisuje integrační dekrety, obyčejní Bělorusové vnímají ruskou armádu a jaderné zbraně na svém území jako cizí element. Dvě třetiny obyvatel rozmístění jaderných zbraní jasně odmítají.
Cena za tuto geopolitickou tragédii je přitom hmatatelná. Kdysi vzkvétající IT sektor, chlouba moderního Běloruska, je v troskách. Export služeb se propadl téměř o polovinu a země přišla o tisíce talentovaných lidí, kteří odmítli žít v digitálním gulagu. Na jejich místa nastupují ruští investoři, kteří skupují oslabené firmy a dokončují tak dílo zkázy.
Glosa
Režim reaguje jedinou metodou, kterou zná – represí. Zatýkání kritiků války, blokování tisíců webů a čistky na univerzitách mají vytvořit iluzi jednoty. Jenže podpora spojenectví s Ruskem klesá a většina lidí by raději viděla svou zemi jako neutrálního hráče nebo partnera EU. Bělorusové dnes žijí v paradoxní situaci: jejich stát se formálně spojuje s Ruskem, zatímco národ se od něj mentálně a emočně stále více vzdaluje.
Zdroje:
[1] Analysis of the Overall State of Integration Processes between Russia and Belarus. 25. 06. 2025. Dostupné z: https://prismua.org/en/english-analysis-of-the-overall-state-of-integration-processes-between-russia-and-belarus/
[2] Belarus: The end of Lukashenko’s „multi-vector“ foreign policy. 10. 06. 2021. Dostupné z: https://www.wgi.world/belarus-the-end-of-lukashenko-s-multi-vector-foreign-policy/
[3] Belarus’s Progressing Economic Dependence on Russia and Its Implications. 21. 10. 2024. Dostupné z: https://freepolicybriefs.org/2024/10/21/economic-dependence/
[4] Belarus’s Role in Russia’s Ukraine War: A 2025 Analysis. Dostupné z: https://belaruspartisan.org/en/politics/belarus-russia-ukraine-war-2025/
[5] Historical and legal context of the Union State of Russia and Belarus. Srpen 2021. Dostupné z: https://www.clingendael.org/pub/2021/an-ever-closer-union/2-historical-and-legal-context/
[6] Minsk in Moscow’s grip: How Russia subjugated Belarus without annexation. 13. 11. 2010. Dostupné z: https://www.atlanticcouncil.org/content-series/russia-tomorrow/minsk-in-moscows-grip-how-russia-subjugated-belarus-without-annexation/
[7] Nuclear weapons in Belarus: What we Know. 22. 11. 2024. Dostupné z: https://www.icanw.org/nuclear_weapons_in_belarus_what_we_know
[8] RUSSIAN SOFT POWER AS AN INSTRUMENT OF INFLUENCE ON BELARUS. 27. 03. 2025. Dostupné z: https://uwm.edu.pl/cbew/2024-15-2/07_oledzka-j.pdf
Použité AI nástroje
[1] Google Gemini - Korektura textu - https://en.wikipedia.org/wiki/Gemini_(chatbot)
[2] Perplexity - Hledání zdrojů - https://en.wikipedia.org/wiki/Perplexity_AI
------------------------------------------------------------
🔔 Líbí se Vám tento článek? 🔔
Nový článek publikuji každé úterý. Můžete mě sledovat na Medium.cz pro pravidelný přísun exkluzivního obsahu.
Pokud oceňujete čas a úsilí vložené do těchto článků, zvažte prosím finanční podporu – pomáhá mi to psát dál. Děkuji!
