Článek
Srbsko se ocitlo uprostřed největších protivládních protestů od pádu autoritářského režimu Slobodana Miloševiće v roce 2000. Statisíce lidí vycházejí téměř denně do ulic Bělehradu a dalších velkých měst, aby se zúčastnily masových demonstrací, obsazení univerzitních kampusů, protestních pochodů a blokád významných dopravních tahů. I když původně protesty iniciovali především vysokoškolští studenti a jejich vyučující, rychle se rozšířily do celé země a zasáhly různé vrstvy společnosti.
Katalyzátorem celého hnutí se stala tragická nehoda z 1. listopadu 2024 na vlakovém nádraží v Novém Sadu, kde se zřítila stříška a připravila o život šestnáct lidí, včetně pěti dětí. Tato událost se stala bolestným symbolem obří korupce v Srbsku. Renovace nádraží, která trvala tři roky a stála 55 milionů eur (pozn. podle opozice, mohla být skutečná cena nákladů maximálně kolem 22 milionů eur), byla realizována čínskou společností China Railway International Co. (CRIC) a prezident Aleksandar Vučić se jí hrdě chlubil ve své volební kampani. Za zmínku jistě stojí, že zmíněná čínská firma, která stavbu realizovala, oficiálně na tragédii reagovala velmi chladně a spíše se odkazovala na úřední potvrzení o provedené práci.
Zpočátku studenti požadovali především transparentní vyšetřování tragédie, zveřejnění veškeré dokumentace k renovaci nádraží a potrestání odpovědných osob. Mezi dalšími požadavky bylo i navýšení investic do podfinancovaného vysokého školství. Protesty si rychle získaly širokou podporu srbské společnosti, a to zejména poté, co byli demonstranti fyzicky napadeni maskovanými chuligány, kteří byli napojeni na vládnoucí Srbskou pokrokovou stranu (SNS). V několika případech dokonce do davu najela auta, což vedlo k vážným zraněním.
Společenská podpora se postupně rozšiřovala. K protestům se připojily profesní organizace lékařů, právníků a soudců. Zemědělci začali blokovat silnice svými traktory. Kromě toho se k nim přidali motorkáři, kteří zajišťovali bezpečnost, a také právníci, učitelé, herci a mnoho dalších veřejně známých osobností a běžných občanů. Na podporu studentů dokonce vystoupili i váleční veteráni, což dále posílilo naději veřejnosti.
Protestní hnutí získalo přesvědčivou podporu srbské společnosti. Podle nedávného průzkumu Centra pro výzkum, transparentnost a odpovědnost (CRTA) stojí na straně studentů 61 procent obyvatel. Jiný únorový průzkum téže organizace ukázal, že podporu studentským požadavkům vyjádřilo dokonce osmdesát procent populace a 64 procent lidí podporuje protesty jako takové. Třetina obyvatel se navíc alespoň jednoho z protestů zúčastnila. Podpora překvapivě nejvíce vzrostla mezi voliči vládnoucí Srbské progresivní strany.
Rozdíl mezi těmito a předchozími protesty je v tom, že tentokrát vyšli do ulic lidé, kteří se dříve nikdy nahlas neprojevovali.
Vyšetřování nehody a vládní reakce
Po tragédii se okamžitě rozběhlo vyšetřování, jehož průběh však vyvolával stále větší pochybnosti. Prezident Aleksandar Vučić v projevu vyzval Srby k semknutosti a úřady k nalezení a potrestání viníků. Podle portálu Danas také připustil, že je nezbytné infrastrukturu opravovat častěji. Vládní představitelé však zároveň přišli s kontroverzními prohlášeními, která se snažila zlehčit rozsah tragédie. Premiér Miloš Vučević prohlásil, že „přístřešek byl postaven před šedesáti lety“ a tvrdil, že vyšetřování objasní, kdo je za neštěstí zodpovědný. Jeho prohlášení byla ale ostře kritizována, a to i kvůli výroku, že „nemůžete svrhnout vládu kvůli 15 lidem, kteří zemřeli. Ani kvůli 155, ani kvůli 1555. Srbsko nelze zastavit jen proto, že jsme měli tragédii.“ Prezident Vučić, s odkazem na studentské protestující, se zase ptal: „Mám je urážet, bojovat s nimi, nebo povolat ‚Kobry‘ (pozn. speciální vojenská/policejní jednotka), aby je rozehnaly?“
Tyto oficiální verze se brzy rozpadly pod tlakem nezávislých novinářů a expertů. Geologický inženýr Zoran Đajić, který na rekonstrukci pracoval, veřejně potvrdil, že na přístřešku se stavební práce prováděly a že on i jeho kolegové úřady upozorňovali na jeho špatný stav. V jeho zprávách stálo, že na stříšce chybí podpěrné sloupy a že zkorodované ocelové kotvy, na které upozornil, byly jednoduše zabetonovány a vyplněny prázdnými pytli. Opozice zase získala a zveřejnila oficiální dokumenty, které ukázaly, že jak nádraží v Novém Sadu, tak i v Bělehradě nedostala kolaudační povolení. Prezident Vučić o tomto faktu věděl, ale zatajil ho před veřejností a nechal obě nádraží otevřít. Krátce po nehodě navíc prezident Vučić odcestoval do Šanghaje, kde vystoupil na mezinárodní konferenci, což bylo opozicí kritizováno jako snaha odvrátit připadnou kritiku na čínské firmy.
Zhroucený přístřešek na vlakové stanici v Novi sad
Vláda navíc jednala způsobem, který snahy o transparentní vyšetřování jen podrýval. Jen několik hodin po incidentu byly z místa odstraněny veškeré důkazy, včetně zřícené stříšky a sloupů, a byly odvezeny na seřaďovací nádraží, kde byly označeny za pouhé trosky.
Navzdory těmto snahám o zlehčování a zatajování došlo k ústupkům. Bylo zahájeno trestní stíhání a zatčeno celkem 13 podezřelých, mezi nimiž byli i bývalí ministři a ředitelka železnic. Vláda také slíbila amnestii pro stíhané účastníky protestů, což však studenti považovali za urážku, protože podle nich nemohou být omilostnění, když byli vězněni neprávem. Také rezignoval Premiér Vučevič v reakci na vážné napadení protestující dívky, existují ale určité důkazy, že s prezidentem stále spolupracuje na vyřešení situace s demonstranty.
Moje rezignace ukazuje, že my, kteří jsme byli zvoleni, abychom převzali odpovědnost, ji skutečně přebíráme. Chceme tak zajistit, že se situace nepřenese do ulic a nepovede ke sporům mezi občany a k rozdělení společnosti.
Zahraniční reakce
Zatímco domácí situace je napjatá, reakce mezinárodního společenství se značně liší. Mnoho představitelů Evropské unie mlčí. Srbská občanská společnost je postojem evropských lídrů znechucená. Skupina odborníku v otevřeném dopise představitelům EU kritizovala „ambivalentní a nekonzistentní politiky Evropské unie vůči Srbsku“. Mlčení evropských institucí má podle expertů několik důvodů. Jedním z nich je obava, aby srbskou vládnoucí stranu nevehnali ještě více do náruče Číny a Ruska. Dalším důvodem jsou ekonomické zájmy. Francie například Srbsku prodává stíhací letouny Rafale za miliardy eur a Německo se s Vučićem dohodlo na projektu těžby lithia.
Naopak Rusko varovalo před „chaosem“ a mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová apelovala na demonstranty, aby „neposlouchali ty, kteří se pokouší vyvolat emoce“. Pochválila také srbské úřady za to, že jsou ochotny vést dialog.
Evropský parlament však situaci bedlivě sleduje. V prosinci 2024 se konala plenární rozprava, ačkoli bez konkrétního usnesení. V únoru 2025 přijal usnesení odsuzující volební nesrovnalosti z prosince 2024. V květnu EP přijal další usnesení, které upozorňovalo na omezený pokrok Srbska v evropské integraci. Nové usnesení s názvem „Vlny násilí a pokračující používání síly proti protestujícím v Srbsku“ má být projednáno v září 2025 a očekává se, že bude jednou z nejsilnějších politických reakcí EP na vývoj v Srbsku. Eurokomisařka Marta Kosová, která má na starosti agendu rozšíření EU, vyjádřila podporu požadavkům demonstrantů na potírání korupce a zdůraznila, že se Srbsko musí vrátit na cestu k členství v EU.
Evropa, na jejíž fondy a trhy se značná část srbské ekonomiky spoléhá již více než dvacet let, jako by systematicky odvracela pohled od nepříjemných a zásadně protievropských rysů současné srbské vlády.
Jak se situace vyvíjí
I přes sliby vlády a rezignace některých představitelů pokračuje napětí. Studenti se odmítají vrátit do lavic, dokud nebudou splněny jejich čtyři klíčové požadavky: zveřejnění kompletní dokumentace k rekonstrukci, zastavení trestního stíhání zatčených studentů a profesorů, potrestání útočníků na protesty a navýšení rozpočtu ministerstva školství o 20 %. Přestože vláda tvrdí, že požadavky splnila, studenti a experti tvrdí, že klíčové dokumenty, včetně informací o místních subdodavatelích, stále nebyly zveřejněny.
V březnu parlament schválil vyhlášku, která omezila počet hodin, jež mohou univerzitní pracovníci věnovat výzkumu. Toto opatření mělo negativní dopad na platy profesorů, protože výzkumná činnost pro ně byla důležitým zdrojem příjmů, když kvůli protestům nemohli učit. Experti se domnívají, že vláda se tímto způsobem snaží oslabit veřejné vysoké školy ve prospěch těch soukromých.
Od začátku protestů se změnila i taktika policie. Zatímco zpočátku nezasahovala nijak tvrdě a násilí přicházelo spíše od civilních útočníků, situace se změnila na konci června během protestů na Vidovdan. To je v srbské historii poměrně důležitý, nacionalistický, den. Během demonstrace došlo k násilným střetům mezi policií a demonstranty a desítky lidí byly vzaty do vazby. Tento velký protest vyvolal roztroušené, až partyzánské blokády nejen ve velkých městech, ale všude v Srbsku.
Srbská mírová revoluce už inspirovala podobná hnutí v dalších balkánských zemích. Studenti v Bosně a Hercegovině a ve Slovinsku se zorganizovali, aby protestovali proti korupci a požadovali transparentnost a odpovědnost vlád. Tyto události naznačují, že srbská protestní kultura by mohla mít širší dopad na celý region.
Určitě je na závěr nutné zmínit, že se situace neustále vyvíjí a je otázkou, jak ovlivní budoucnost Srbska. Pokud vás zajímá více informací, doporučuji si přečíst níže přiložené zdroje, kde se nachází mnoho informací, které jsem nemohl použít kvůli délce článku.
Zdroje:
[1] ČT24. Zhroucení přístřešku na nádraží v Srbsku nepřežilo čtrnáct lidí. 01. 11. 2024. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/zhrouceni-pristresku-na-nadrazi-v-srbsku-neprezilo-jedenact-lidi-354956
[2] Forum 24. Srbové masově protestují proti korupci a vládě proruského prezidenta. Představitelé EU mlčí. 4. 2. 2025 Dostupné z: https://www.forum24.cz/srbove-masove-protestuji-proti-korupci-a-vlade-proruskeho-prezidenta-predstavitele-eu-mlci
[3] Deník Referendum. Srbské protesty se šíří jako oheň. A přinášejí naději pro celou Evropu. 13. 03. 2025 Dostupné z: https://denikreferendum.cz/clanek/237210-srbske-protesty-se-siri-jako-ohen-a-prinaseji-nadeji-pro-celou-evropu
[4] ČT24. Vučić přitvrzuje proti univerzitám, ty mluví o „existenční hrozbě“. 22. 05. 2025. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/vucic-pritvrzuje-proti-univerzitam-ty-mluvi-o-existencni-hrozbe-361201
[5] ČTK. Eurokomisařka pro rozšíření podpořila protesty v Srbsku a vyzývá k urychlenému návratu na „evropskou cestu“. 16. 04. 2025. Dostupné z: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2664963
[6] Gazeta Express. Evropský parlament zahájil projednávání usnesení o Srbsku, v němž zdůraznil pokračující používání síly proti demonstrantům. 18. 07. 2025. Dostupné z: https://www.gazetaexpress.com/cs/Evropsk%C3%BD-parlament-zah%C3%A1jil-projedn%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD-usnesen%C3%AD-o-Srbsku-uprost%C5%99ed-pokra%C4%8Duj%C3%ADc%C3%ADho-pou%C5%BE%C3%ADv%C3%A1n%C3%AD-s%C3%ADly-proti-demonstrant%C5%AFm/
[7] SME. Tisíce akademikov podporili petíciou študentské protesty v Srbsku. 21. 03. 2025. Dostupné z: https://svet.sme.sk/c/23466793/tisice-akademikov-podporili-peticiou-studentske-protesty-v-srbsku.html
[8] Nova.rs. Miloš Vučević treba da podnese ostavku: Novi Sad pali sveće za 14 poginulih, a premijer Srbije u Šangaju dogovara nove ugovore s Kinezima. 04. 11. 2024 Dostupné z: https://nova.rs/vesti/politika/milos-vucevic-treba-da-podnese-ostavku-novi-sad-pali-svece-premijer-u-sangaju/
[9] Europe Prospects. “Blood on Their Hands”: Uncovering Serbia’s Railway Station Tragedy. 01. 02. 2025. Dostupné z: https://europrospects.eu/blood-on-their-hands-uncovering-serbias-railway-station-tragedy/
[10] iROZHLAS. „Dinosaurus“ Vučič? Protesty v Srbsku ho nezlikvidují, myslí si novinářka. 11. 07. 2025. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/vinohradska-12-matej-skalicky-magdalena-fajtova-srbsko-vucic_2507110600_duk
[11] Wikipedia. Srbská pokroková strana. 24. 02. 2025. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Srbsk%C3%A1_pokrokov%C3%A1_strana
