Článek
Když se v květnu roku 1973 zrodila v Belgii mezinárodní datová síť SWIFT, slibovala bankám po celém světě standardizovanou a hladkou komunikaci. Tento systém postupně nabobtnal do globálních rozměrů, propojil více než jedenáct tisíc institucí ve dvou stovkách zemí a začal denně odbavovat přes 42 milionů zpráv.
Moskva se do tohoto krevního oběhu světového kapitalismu zapojila již v prosinci 1989 a s třemi sty připojenými uživateli se vypracovala na druhý největší trh hned za Spojenými státy. Pro efektivní prosazování vlastních zájmů si dokonce v polovině devadesátých let založila asociaci ROSSWIFT.
Zlatá éra bezstarostné integrace však definitivně narazila do zdi v roce 2014, kdy anexe Krymu a krize na Ukrajině přinesly první západní sankce vůči vybraným ruským bankám. Už tehdy britské návrhy na úplné odstřižení země od sítě vyvolaly v Kremlu záchvaty paniky, jež vyústily v urychlené vybudování domácího Systému pro přenos finančních zpráv (SPFS), k němuž se do léta 2018 připojilo přes čtyři sta lokálních bank. Úplný šok ale přinesl až únor 2022, kdy masivní sankční kampaň odřízla velkou část ruského bankovního sektoru od SWIFTu a donutila karetní giganty Visa a Mastercard pozastavit veškeré operace.
Zahraniční bankovní domy raději bleskově zpřetrhaly vazby a začaly odmítat transakce ruských firem, aby se vyhnuly nákladům na dodržování předpisů, což v prosinci 2023 ještě umocnila americká hrozba sekundárních sankcí, která zaplašila i instituce z Blízkého východu a Číny.
Stínová ekonomika pod taktovkou Pekingu
Tváří v tvář hrozícímu kolapsu musel ruský zahraniční obchod projít bleskovou transformací a vybudovat novou, paralelní infrastrukturu pro své mezinárodní platby. Vznikl tak nesmírně složitý, dvoukolejný systém, který se dělí na vnitřní okruh fungující striktně v rublech a vnější okruh denominovaný ve spřátelených měnách, jenž se masivně opírá o zprostředkovatele skryté v offshore jurisdikcích.
Zatímco ruské podniky krvácely na vyšších transakčních nákladech při vynuceném přechodu na alternativní měny, stát tato dočasná řešení postupně institucionalizoval a vzal pod svá křídla.
Absolutním vítězem této geopolitické rošády se stal čínský juan, jehož podíl na ruském exportu vystřelil z necelého procenta na šestnáct procent během jediného roku a koncem roku 2023 už pokrýval třetinu veškerých exportních i importních plateb. Ruské banky se zoufale snažily o přímou integraci do čínského mezibankovního systému CIPS, ale Peking je drží na uzdě v omezeném režimu, kde fungují výhradně přes tamní prostředníky.
Na domácí frontě mezitím Kreml dokončil izolaci pomocí vlastního systému Mir, který Národní systém platebních karet (NPCS) spravuje již od roku 2015 jako obranu před dominancí amerických společností, jež tehdy ovládaly devadesát procent trhu. Vládní direktivy a přímo zákon podepsaný Vladimirem Putinem v roce 2017 udělaly z Miru povinnost, takže od poloviny roku 2020 přes něj musí téct všechny platy státních zaměstnanců i důchody.
Ruský národní platební systém MIR byl rovněž identifikován a sankcionován úřadem OFAC jako mechanismus, pomocí kterého Rusko obnovuje přeshraniční platby a obchází americké sankce.
Zatímco doma je cizí měna v obchodech tabu a západní karty či mobilní platby se staly bezcennými kousky plastu a kódu, mezinárodní expanze Miru tvrdě narazila, když americké úřady v září 2022 uvalily sankce na ředitele NPCS Vladimira Komleva. Turecké hotely a zahraniční banky ze strachu ze sekundárních sankcí okamžitě couvly a omezila se použitelnost ruských karet jen na hrstku spřátelených zemí jako Bělorusko, Kuba či Vietnam.
Digitální past
Když selžou tradiční cesty, nastupuje šedá zóna, a tak se zcela novým fenoménem v ruském obchodu stal radikální přechod ke kryptoměnám a takzvaným nettingovým zúčtovacím systémům. Funguje to až geniálně jednoduše – ruský vývozce nechá své utržené devizy v zahraničí, obratem za ně nakoupí dovážené zboží a s domácím dovozcem se vyrovná v rublech, čímž zcela obchází rizikové a sledované převody amerických dolarů.
Tento stínový mechanismus je překvapivě rychlý, cenově srovnatelný s běžným bankovnictvím, a hlavně pro západní orgány prakticky neviditelný. Ruská vláda loni zašla tak daleko, že částečně zlegalizovala kryptoměny a zavedla experimentální režim pro jejich využití v zahraničním obchodu, díky čemuž se dovozcům podařilo realizovat první komerční platby ve vytěžených Bitcoinech a objem kryptotrhu přesáhl 376 miliard dolarů (pozn. necelých 7,94 bilionu korun).
Skutečnou zbraní hromadného dohledu se však stává digitální rubl, který ruská centrální banka připravuje od roku 2020 a od srpna 2023 jej testuje s třinácti komerčními bankami. Tato plnohodnotná státní měna uložená ve virtuálních peněženkách centrální banky má jeden hlavní úkol – umožnit transakce, které vůbec nepotřebují mezinárodní síť SWIFT, a propojit se s platformami dalších nezápadních zemí, primárně s Čínou.
Toto je logo připravované digitální měny, která by měla plně fungovat již od září letošního roku.
Zatímco Evropská centrální banka a Spojené státy zdlouhavě přešlapují na místě a analyzují detaily, Moskva nařídila největším bankám plné nasazení digitálního rublu do září 2026, přičemž veškeré transakce se budou odehrávat přes státem kontrolované QR kódy.
Navzdory tomu, že tento nový stínový model paralelního vypořádání krátkodobě zachránil ekonomiku, přináší obrovskou strukturální nestabilitu a rizika pramenící z dlouhých řetězců zprostředkovatelů a výkyvů kryptoměn. Tím vůbec největším ohrožením pro Rusko je ovšem naprostá a jednostranná závislost na Číně, která nyní funguje jako dominantní odběratel, dodavatel i hlavní platební uzel. Podle expertů je tato závislost mnohem masivnější než někdejší napojení na Západ, což ruské hospodářství činí extrémně zranitelným vůči jakýmkoli vrtochům Pekingu.
Zdroje:
[1] Can the Digital Ruble Shield Russia From Western Sanctions? Alexandra Prokopenko, 17. 11. 2026. Dostupné z: https://carnegieendowment.org/research/2024/10/russia-digital-ruble-development
[2] How Russia's MIR Marries State Goals With Payments Disruption. Sam Mahony, 22. 04. 2020. Dostupné z: https://apexx.global/blog/how-russias-mir-marries-state-goals-with-payments-disruption/
[3] How to Pay in Russia in 2026: What Works and What Doesn’t. Irena Domingo, 28. 02. 2025. Dostupné z: https://russiable.com/how-to-pay-in-russia/
[4] Mass implementation of digital ruble may begin on Sept 1, 2026 - Central Bank of Russia. 25. 06. 2025. Dostupné z: https://interfax.com/newsroom/top-stories/112257/
[5] National Payment System. 01. 04. 2026. Dostupné z: https://cbr.ru/eng/psystem/
[6] Reliable Inferiority: What Russia's experience of living under sanctions teaches us. Kristine Baghdasaryan, 23. 01. 2026. Dostupné z: https://re-russia.net/en/analytics/0381/
[7] Russia’s digital ruble will undercut its own card payment system, says analyst. Tim Alper, 06. 01. 2026. Dostupné z: https://www.dlnews.com/articles/markets/russia-cbdc-launch-will-seriously-undermine-its-mir-cards/
[8] Russia’s MIR ATM Cards International Use: Update. 07. 04. 2024. Dostupné z: https://russiaspivottoasia.com/russias-mir-atm-cards-international-use-update/
[9] Russia’s financial defense mechanism against Western sanctions. 29. 01. 2023. Dostupné z: https://trendsresearch.org/insight/russias-financial-defense-mechanism-against-western-sanctions/
Použité AI nástroje
[1] Google Gemini - Korektura textu a hledání zdrojů -https://en.wikipedia.org/wiki/Gemini_(chatbot)
------------------------------------------------------------
🔔 Líbí se Vám tento článek? 🔔
Nový článek publikuji každé úterý. Můžete mě sledovat na Medium.cz pro pravidelný přísun exkluzivního obsahu.
Pokud oceňujete čas a úsilí vložené do těchto článků, zvažte prosím finanční podporu – pomáhá mi to psát dál. Děkuji!
