Trojský kůň uprostřed Evropy. Jak si Putin ochočil východní Německo?

Německá politika vůči Rusku není produktem náhody, ale výsledkem desetiletí pečlivě budovaných vztahů, které mají své kořeny hluboko v dobách studené války. Klíčem k pochopení dnešní situace je odkaz takzvané Ostpolitik Willyho Brandta ze 70. let, jejímž cílem byla „změna prostřednictvím sblížení“. Tato strategie, která je dodnes mnohými německými elitami považována za geniální tah vedoucí k mírovému sjednocení, vytvořila v německé duši představu, že s Ruskem se dá vždy domluvit. Po pádu železné opony se tento přístup pouze transformoval do doktríny „změny prostřednictvím propletení“, hnané nejen vděčností za ruský souhlas se sjednocením, ale především masivními ekonomickými zájmy.

Specifická situace však panuje na východě země. Zdejší vnímání Ruska není formováno jen vysokou politikou, ale sdílenou historií NDR a Sovětského svazu, která vytvořila pocit blízkosti přetrvávající dodnes. Německo-sovětské přátelství zde nebylo jen prázdnou frází na transparentech, ale bylo zakotveno v ústavě a prostupovalo každodenním životem.

Povinná výuka ruštiny, kulturní výměny a miliony členů Společnosti pro německo-sovětské přátelství zanechaly stopy, které nezmizely ani po třiceti letech. Lidé si pamatují školní výlety a literaturu, což paradoxně učinilo „Východ“ lidštějším a méně cizím než pro obyvatele Západu.

Tento sentiment je navíc posilován specifickou politikou paměti. Zatímco západní Německo se složitě vyrovnávalo se svou minulostí, elity NDR s tichým souhlasem Moskvy prosazovaly narativ o konci války výhradně jako o „osvobození“. Bolestivé vzpomínky na zločiny sovětských vojáků byly vytěsněny, čímž vznikla očištěná kolektivní paměť, která Rusko zbavuje role agresora. I proto dnes východní Němci, na rozdíl od Poláků či Baltů, nebudují svou identitu v opozici vůči Rusku. Naopak, postava Michaila Gorbačova je zde stále vnímána jako symbol míru a sjednocení, což vytváří živnou půdu pro dnešní ruské narativy.

Současná politická mapa východního Německa připomíná spíše divokou laboratoř než stabilní demokracii. Analýzy ukazují, že zatímco západní voliči jsou rozprostřeni do několika skupin, na východě existují v podstatě jen dva silně polarizované tábory. V tomto výbušném prostředí dominují strany jako Alternativa pro Německo (AfD) a nově vzniklá Spojenectví Sahra Wagenknecht (BSW), které v zemských volbách 2025 dosáhly ohromujících úspěchů. AfD zde již není okrajovým jevem, ale tvoří dominantní sílu, která kolem sebe shromažďuje voliče nespokojené se vším ostatním.

Pozoruhodným fenoménem je zdánlivý paradox, kdy krajní pravice (AfD) a nová levicová formace (BSW) nacházejí společnou řeč. Ačkoliv se liší v pohledu na sociální stát a přerozdělování, v klíčových geopolitických otázkách – odmítání imigrace a zastavení dodávek zbraní na Ukrajinu – mluví prakticky jedním hlasem, který nápadně ladí s notami Kremlu. BSW se stává útočištěm pro ty, kteří by nikdy nevolili pravicové extremisty, ale sdílejí jejich odpor k válce a touhu po starých jistotách. Významnou roli hrají i voliči s ruskými kořeny, kteří se od tradiční Křesťanskodemokratické unie (CDU) masově přesouvají k těmto protestním stranám; podpora AfD je mezi nimi téměř dvojnásobná oproti průměru.

Celý tento politický posun je poháněn tvrdou ekonomickou realitou a strachem. Východní Německo je stále závislé na energeticky náročném průmyslu a historických vazbách na ruské suroviny, což dokonale ilustruje osud města Schwedt. Tamní rafinerie, kdysi pupeční šňůra napojená na ropovod Družba, se po zavedení embarga ocitla v krizi, což v regionu vyvolalo paniku a volání po návratu k obchodu s Moskvou. Inflace a rostoucí ceny energií tak nejsou jen čísly ve statistikách, ale palivem pro narativy, že sankce škodí více Němcům než Rusům. Výsledkem je klesající ochota podporovat Ukrajinu – na východě země s ní souhlasí už jen 40 % obyvatel a většina by raději viděla Kyjev kapitulovat výměnou za „mír“.

Rusko si je této zranitelnosti vědomo a neváhá ji využít s brutální efektivitou. Německo se stalo terčem číslo jedna pro ruské dezinformační operace, které ministerstvo zahraničí označuje za gigantické. V rámci kampaně „Doppelgänger“ zaplavily sociální sítě desetitisíce falešných účtů, které v některé dny generují až 200 000 příspěvků denně. Tato automatizovaná tsunami má jediný cíl – vyvolat chaos, manipulovat debatu a přesvědčit Němce, že jejich vláda je neschopná a zlomyslná.

Strategie Kremlu však není založena na mikromanagementu, ale na konceptu „maligní inspirace“. Rusko se stylizuje do role jediného skutečného odpůrce liberálního řádu, čímž dává legitimitu a munici místním extremistům. Napojení je často i personální. Členové AfD, jako Markus Frohnmaier, byli přímo podporováni ruskými operativci a jezdili na okupovaný Krym, aby tam dělali „křoví“ ruské propagandě. Ještě nebezpečnější je však průnik těchto myšlenek do digitálního podzemí. Platforma Telegram se stala inkubátorem radikalizace, kde se konspirační teorie o očkování plynule slévají s proruskou válečnou propagandou.

Dopady této hybridní války jsou hmatatelné. Dochází ke názorovému sjednocení krajní pravice a levice, kdy politici Die Linke přebírají ruské lži o „ukrajinských nacistech“ stejně ochotně jako jejich kolegové z AfD. Spolkový úřad pro ochranu ústavy navíc varuje před přímými sabotážemi a kybernetickými útoky, které využívají umělou inteligenci a deepfake videa k diskreditaci politiků. Cílem Moskvy není jen vyhrát jedny volby, ale dlouhodobě rozložit sociální soudržnost a důvěru v demokracii. Ačkoliv německé úřady zřizují nové jednotky na obranu, institucionální reakce je roztříštěná a pod náporem ruské ofenzivy.

Historická paměť je ošemetná věc. Tam, kde Západ vidí okupaci, Východ stále cítí podivnou směs vděčnosti a nostalgie. Pokud Berlín nedokáže nabídnout východním spolkovým zemím jinou vizi než drahé energie a morální poučování, Moskva tento prostor ráda zaplní. Protože v geopolitice, stejně jako v přírodě, prázdné místo nikdy nezůstane prázdným dlouho.

[1] Bündnis Sahra Wagenknecht (BSW): Curse or Blessing for AfD in the State Elections?. 13. 12. 2025. Dostupné z: https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/09644008.2025.2586054?src=#abstract

[2] Germany in the Crosshairs of Russia’s Information War. 15. 10. 2024. Dostupné z: https://cepa.org/article/germany-in-the-crosshairs-of-russias-information-war/

[3] Germany’s Fragmented Approach to Disinformation in 2025 Elections. 03. 02. 2025. Dostupné z: https://blog.prif.org/2025/02/03/germanys-fragmented-approach-to-disinformation-in-2025-elections/

[4] REFRAMING GERMANY’S RUSSIA POLICY – AN OPPORTUNITY FOR THE EU. Dostupné z: https://ecfr.eu/wp-content/uploads/ECFR100_GERMANY_RUSSIA_BRIEF_AW.pdf

[5] RUSSIA AND THE FAR- RIGHT. 2024. Dostupné z: https://icct.nl/sites/default/files/2024-04/Russia%20and%20the%20Far-Right%20Insights%20from%20Ten%20European%20Countries%20-%20A4%20e-book_0.pdf

[6] Shifting Allegiances: Families with a Russian Background and the German Election. 12. 02. 2025. Dostupné z: https://www.zois-berlin.de/en/publications/zois-spotlight/shifting-allegiances-families-with-a-russian-background-and-the-german-election

[7] Schwedt on the Brink: Oil Sanctions Stir German Divide. 16. 04. 2025. Dostupné z: https://theelectricityhub.com/schwedt-on-the-brink-oil-sanctions-stir-german-divide/

[8] The Berlin Pulse 2024/25. Dostupné z: https://koerber-stiftung.de/en/projects/the-berlin-pulse/2024-25/

[9] Who are the „Putinversteher“ in the European Parliament? Far-right and farleft parties in the European Parliament and their pro-Russia stances. Jaro 2024. Dostupné z: https://uu.diva-portal.org/smash/get/diva2:1884123/FULLTEXT01.pdf

[10] Why do east Germans feel affinity towards Russia: an analysis of attitudes to Russia in Germany’s Eastern federal states. 21. 12. 2024. Dostupné z: https://balticregion.kantiana.ru/en/jour/15843/83824/

[1] Google Gemini - Korektura textu - https://en.wikipedia.org/wiki/Gemini_(chatbot)

[2] Perplexity - Hledání zdrojů - https://en.wikipedia.org/wiki/Perplexity_AI

------------------------------------------------------------

Nový článek publikuji každé úterý. Můžete mě sledovat na Medium.cz pro pravidelný přísun exkluzivního obsahu.

Pokud oceňujete čas a úsilí vložené do těchto článků, zvažte prosím finanční podporu – pomáhá mi to psát dál. Děkuji!