Zvrat v kauze Imane Khelif: Na veřejnost se dostala část lékařské zprávy

Česká mainstreamová média v tomto týdnu z pochopitelných důvodů zaměřují svou pozornost především na dění kolem amerických voleb. Kromě několika sportovních a bulvárních webů však v našem mediálním prostoru zůstalo bez povšimnutí, že se objevily nové zásadní informace v olympijské kauze Imane Khelif - na veřejnost se totiž dostaly části lékařské zprávy. Informaci poprvé přinesl již 25. října francouzský investigativní novinář Djaffer Ait Aoudia na portálu Le Correspondant. Světová média však zprávu začala přebírat až v pondělí 5. listopadu - poté, co na ní upozornil portál Reduxx. Novinář údajně získal dosud utajovanou lékařskou zprávu, z níž vyplývá, že kontroverzní alžírská boxerka Imane Khelif je ve skutečnosti biologickým mužem.

Hned na úvod, než se pustím do hlubší analýzy, bych rád připomněl toto: Nikdo, ani Imane Khelif, by neměl být odsuzován jen kvůli samotnému faktu, že se narodil s nějakou genetickou vadou. Takový osud si nikdo dobrovolně nevybírá. Zároveň to však automaticky neznamená, že je správné, aby soutěžila v ženské boxerské kategorii.

Zprávu měli loni v červnu společně vypracovat lékaři z Paříže a Alžíru. Konstatují v ní, že u Khelif diagnostikovali „nedostatek 5-alfa reduktázy“ (v angličtině „5-alpha reductase deficiency“ nebo zkráceně "5-ARD"), tedy vzácnou poruchu sexuálního vývoje, která se objevuje výhradně u biologických mužů. Provedená lékařská vyšetření podle této zprávy u Khelif odhalila mužské chromozomy XY, mužské hormony, nesestouplá varlata a mikropenis. Co má v jejím těle naopak chybět, jsou vaječníky a děloha.

Proč tedy se tedy o Khelif oficiálně mluví jako o ženě? Prošla úřední změnou pohlaví? Nikoli. Podle všech dostupných informací byla už od narození vychovávána jako dívka. Není to ale zas tak překvapivé: u chlapců, kteří se narodí s vývojovou poruchou 5-ARD je poměrně časté, že jim je chybně „přiděleno“ ženské pohlaví v důsledku špatně vyvinutých genitálií, kdy varlata jsou nesestouplá a mikropenis může vzhledem připomínat zvětšený klitoris. A tak potom není výjimkou, že tito chlapci jsou vychováváni jako dívky. Během puberty se jejich skutečná genetická výbava začne projevovat, ale kvůli obavám ze společenské stigmatizace je celkem pochopitelné, že takový stav může být dlouhodobě zatajován.

Pro pochopení souvislostí si nyní pojďme stručně připomenout, co aktuálnímu dění předcházelo: Khelif byla v roce 2023 vyloučena z tehdejšího mistrovství světa, které pořádala Mezinárodní boxerská asociace (IBA). Důvodem byly výsledky provedených testů, které podle IBA odhalily mužskou hladinu testosteronu a mužské chromozomy XY. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) však IBA odebral pravomoc organizovat boxerský turnaj na olympijských hrách a to v souvislosti s více problémy v IBA: mezi nimi nechybí například korupční skandály nebo problematické financování. Umar Kremljov, šéf IBA, má totiž poměrně vřelé vztahy s ruským režimem a pro IBA zařídil financování přes Lukoil. Je celkem pochopitelné, že rozhodnutí organizace, jejíž šéf má vazby na zločinný Putinův režim, nepůsobí bůhvíjak důvěryhodně. Zároveň to však neznamená, že každé prohlášení IBA je automaticky lživé. Koneckonců, Khelif se proti rozhodnutí IBA nijak nebránila prostřednictvím Mezinárodní sportovní arbitráže, přestože na to měla právo.

A tak došlo na události z letošní olympiády, které si jistě všichni pamatujeme: 1. srpna Khelif nastoupila v ringu proti italské soupeřce Angele Carini. Stačilo pouhých 46 sekund zápasu a Italka se zhroutila k zemi a vzdala zápas. Khelif se později probojovala až k zlaté medaili.

V mediálním mainstreamu i v internetových diskuzích se lidé rozdělili na dva znepřátelené tábory: Jedni tvrdili, že Khelif je muž, který se nechal „přeoperovat“, protože ho nejspíš náramně baví mlátit ženy a chtěl by to dělat legálně. Druzí zase nadávali na nenávistnou povahu těch prvních a označovali je za nepřátele LGBTQIA+ komunity, ne-li rovnou za fašisty. Prostě klasická kulturní válka, ve které lidé na obou stranách barikády mají názor předem připravený a měnit ho nehodlají. Cílem není hledat pravdu, ale virtuálně zadupat protivníka do země.

Co kdybychom ale na chvíli odložili emoce stranou a pokusili se prostě zanalyzovat známá fakta? Co z nich vyplývá optikou biologie a medicíny? My, běžní smrtelníci, zpravidla nemáme doktoráty z těchto oborů. Naštěstí se tomu už důkladně věnoval někdo, kdo této problematice zasvětil svou profesní kariéru:

Americký evoluční biolog Colin Wright již počátkem srpna vydal článek, ve kterém analyzoval veřejně známé informace o Khelif a dával je do souvislosti se známými lékařskými diagnózami různých podob intersexuality. Vysvětlil, jak lze různé diagnózy, o kterých se tehdy v médiích spekulovalo (například Swyerův syndrom), celkem spolehlivě vyloučit na základě znalosti jejich vnějších projevů. Nakonec Wright vylučovací metodou došel k diagnóze, kterou považuje za jednoznačně nejvíce pravděpodobnou. A tou diagnózou je „nedostatek 5-alfa reduktázy“ neboli 5-ARD. Jde tedy přesně o tu stejnou diagnózu, která je uvedená i v nově uniklé lékařské zprávě. Wright v článku rovnou popisuje i to, jak může 5-ARD způsobit vývin na první pohled nejednoznačných genitálií. A proč jsou takto postižení chlapci často mylně označeni za dívky.

A co bylo dál? Trenér Imane Khelif krátce po olympiádě poskytl obsáhlý rozhovor francouzskému serveru Le Point. A v něm (možná vědomě, možná omylem) znímil, že z provedených lékařských vyšetření vyplynulo, že „je problém s jejími chromozomy i s jejími hormony“, avšak že přesto je Khelif žena. Poté kauza na několik týdnů víceméně zmizela z mediálního prostoru.

Počátkem týdne tato kauza začala opět plnit přední stránky mnoha světových médií. Novináři se logicky hned začali ptát: Co když je ta lékařská zpráva falešná a má jen za cíl Khelif očernit? Odpověď přišla dost rychle: k tématu se veřejně vyjádřil endokrinolog Jacques Young, který je jedním ze spoluautorů zprávy. Na dotaz serveru Deutsche Welle odpověděl, že zpráva je prý „mylně interpretována a zneužívána pro šíření anti-trans agendy“. Ale to je celé. Vyjádřil se jen takto obecně, tedy v duchu politického aktivismu. Faktickou stránku věci nekomentoval. Nezpochybnil přítomnost mužských hormonů ani mužských chromozomů XY ani mikropenisu ani absenci dělohy ani diagnózu poruchy 5-ARD postihující muže. Nicméně je prý „s ohledem na klinickou anamnézu vždy upřednostňováno ženské pohlaví“.

Otázka nyní zní, jaký udělat závěr ze všech těchto poznatků. Můžeme se například pouštět do světa konspiračních teorií a ptát se, proč byla dotyčná lékařská zpráva zveřejněná krátce před americkými prezidentskými volbami. Nemělo to za cíl pomoci ve volbách Donaldu Trumpovi? Taková úvaha je však ryze spekulativní a vůbec neřeší zveřejněná fakta. A ta fakta by neměla být ignorována.

Najednou to do sebe všechno zapadá: informace z nově zveřejněné lékařské zprávy jsou v souladu se stanoviskem IBA. Stejně tak jsou v souladu s vysvětlením Colina Wrighta ohledně možných diagnóz. Zároveň jsou v souladu i s informací, kterou (možná omylem) pustil do médií trenér, který Khelif trénoval. A autoři zprávy ani MOV tyto informace přímo nezpochybňují, jen je označují jako „zneužité pro šíření anti-trans agendy“. Už to není spor o to, jaká jsou objektivní fakta ale jen spor o to, jak daná fakta interpretovat. Varianty jsou tedy následující:

Pro Khelif bohužel genetika přichystala extrémně nezáviděníhodný osud, který nikomu nepřeji. Pro Mezinárodní olympijský výbor a vůbec celý svět sportu by však tato kauza měla být impulzem pro stanovení pravidel, která reflektují realitu a ne jen ideologickou agendu. Pokud MOV chce, aby i nadále existovaly oddělené soutěžní kategorie pro muže a pro ženy (což chce) a zároveň chce bojovat proti dopingu a vytvářet férové soutěžní prostředí (což také chce), pak by si měl uvědomit, že umožnění startu v ženské kategorii by nemělo být závislé jen na uvedení písmena „F“ v cestovním pasu…