Článek
Rád si kladu otázky. Třeba: Když jsem Ryba, znamená to, že jsem citlivý, uzavřený a mám sklony k umění? Nebo ještě líp: Znamená to, že se dnes mám vyhnout rozhodnutím a večer mě čeká romantické překvapení? Tak to aspoň psali v mém horoskopu.
A protože nechci být úplně za cynika, řekl jsem si, že tomu dám šanci. Přece jen – astrologie je stará jako lidstvo samo. Králové, generálové i císaři se řídili hvězdami. Rudolf II. měl kolem sebe astrologů jako dneska politici poradců. Tak proč bych se neměl aspoň podívat, jestli to není pravda?
Hvězdy byly na nebi. Ale kdo je četl?
Astrologie funguje na jednoduchém principu: z postavení planet a hvězd v okamžiku narození se prý dá odvodit charakter, osud, láska i kariéra. Zní to romanticky. Ale taky trochu podezřele.
Nejde mi o to, shazovat víru lidí. Ale když si člověk pročte popisy znamení, zjistí, že v každém je něco, co sedí skoro na každého. Typická váha? Nerozhodná. Typický lev? Rád se ukazuje. Typický kozoroh? Ambiciózní, ale uzavřený.
Zkuste někomu dát popis znamení bez názvu – často se v tom najde každý. Je to tzv. Forerův efekt – psychologický jev, kdy lidé vnímají obecné výroky jako osobní, přesné a pravdivé. Jinými slovy: když to o tobě říká horoskop, najdeš si způsob, jak to sedí.
Když Ryba potká Rybího bratra
Vědci zkoumali dvojčata narozená ve stejný den, dokonce i ve stejnou minutu. Podle astrologie by měli mít stejný osud, stejnou povahu, sklony, úspěchy i neúspěchy.
Realita? Rozdíly jako den a noc. Jeden učitel, druhý trestanec. Jedna sestra bezdětná, druhá pět dětí. Někdo umělec, druhý matematik. Žádná souvislost s horoskopem se nepotvrdila. A že těch pokusů bylo hodně.
Astrologie na to má odpověď: „Záleží i na přesném místě narození, energii okolí, karmě…“ Ale čím víc výjimek, tím méně pravidel, že?
Rudolf II. věřil, že mu hvězdy napoví. My věříme, že nás baví
Za Rudolfa II. to mělo smysl. Věda byla v plenkách, fyzika se teprve rodila, a astrologie byla spojená s astronomií. Hvězdy byly mapou nebe i duše. A upřímně – když nemáš rentgen, mikroskop ani Google, proč bys nevěřil nebi?
Ale dnes? Dnes máme data. Máme statistiky, výzkumy a nástroje, které by Rudolfovi způsobily infarkt. A přesto… čtenost horoskopů neklesá. Proč?
Protože astrologie není věda. Je to kultura. Zábava. Možná i útěcha. Líbí se nám, že někdo chápe náš chaos. Že nad námi je „něco“, co to řídí. A taky nás baví si o sobě číst pěkné věci.
Podvod?
Ne nutně. Podvod předpokládá úmysl klamat. Většina astrologů věří tomu, co dělá. A lidé, kteří si horoskop přečtou na konci novin, to neberou jako návod k životu.
Problém začíná, když se astrologie bere vážně tam, kde by měla vládnout logika a medicína. Například když někdo radí podle znamení, kdy počít dítě, kdy ukončit vztah nebo nepodstoupit operaci. To už přestává být zábava a začíná manipulace.
Hvězdy
Narodil jsem se ve znamení Ryb. A vím, že mám občas hlavu v oblacích. Ale taky vím, že moje rozhodnutí neřídí Merkur v retrográdu, ale já sám. Hvězdy jsou krásné. Ale místo předpovědi osudu nám spíš připomínají, jak jsme malí – a jak moc je fajn, že máme svobodnou vůli.
A jestli se Ryba rozhodne dneska nevěřit horoskopu? Tak to je teprve revoluce.
Zdroje a inspirace:
- https://skepdic.com/astrology.html
- Přednášky Jiřího Grygara
