Hlavní obsah
Rodina a děti

Prvomájový piknik v lese: Princezna v růžových šatech a balerínkách bagruje buřtguláš z kotlíku

Foto: Jiří May

Dcera se rozhodla, že piknik v lese bude ve stylu viktoriánské Anglie. V růžových šatech a balerínkách poroučela, dokud ji hlad nedonutil spořádat buřtguláš přímo z kotlíku.

Článek

Po dvou synech jsem byl zvyklý, že děti automaticky převezmou tatínkův styl oblékání do přírody. Maskáče, khaki tričko a zavírací nožík byly nedílnou součástí našich výletů. Čtyřletá dcera však měla jiný názor.

Ještě ve třech letech jsem musel koupit maskáče i pro malou dcerku. Nosil je tatínek, bráchové, tak musela i ona. Když se šlo na buřty, byl khaki dress code povinný. Její oblíbená pohádka byla Rebelka, a tak jsem musel vyrobit luk – a už se střílelo po mamince, která představovala medvěda Mordu. A dovedete si představit, co se dělo, když si oblíbila Vanilopku z Raubíře Ralfa? Nestíhal jsem se schovávat před koblihami. Pak přišlo Ledové království a bylo po mých nadějích, že z dcery také vychovám zálesáka.

Opékání buřtů nezavrhla. Dokonce jsem musel rozšířit jídelní lístek o hamburgery, kotlíkový guláš a topinky. Slečna však začala vyžadovat odpovídající vybavení a oblečení. Piknik ve viktoriánském stylu byl jejím cílem – jenže já místo okurkových chlebíčků dělal buřtguláš.

Doma si oblékla růžové šaty, bílé punčošky a balerínky. Maminka ji pochválila, jak jí to sluší, a mě málem kleplo. Mé impertinentní poznámky obě ignorovaly. A tak se jelo. Bráchové dostali na starost piknikovou deku, nádobí a nápoje. Tatínek s sebou vláčel dvoukolák s potravinami.

Princezna nás vyslala na dříví a sama se usadila na piknikové dece. Po návratu rozdala další úkoly a šla si natrhat luční kvítí: „Táta gušál, brášové oheň a dříví!“ Malé velitelce se ještě občas pletou písmenka.

Já mezitím kmital kolem kotlíku. Každých deset minut následoval dotaz: „Už táto? Přidej!“ Koho mi to jen připomíná?

Nakonec se všichni usadili na deku a já rozdal plastové misky s tekutým výtvorem, který zrovna dobublal v tátově kouzelném hrnci.

Kluci byli hotoví hned, dcerka nikoliv. Dokonce odmítla lžíci a snažila se vyzobat uzeninu vidličkou. Moc jí to nešlo, a tak nasupeně opustila tábořiště. Dobrých dvacet minut trucovala na pařezu. Požádal jsem její bratry o dozor a na chvíli se vzdálil za křovíčko. Po návratu vidím princeznu, jak má usazený očouzený kotlík v klíně, bagruje gulášek a docpává se chlebem. Rebelka byla zpět.

Nu, co dodat. Když je hlad, jde vše ostatní stranou. To jsem zvědav, co vymyslím, jestli si v pubertě bude chtít propíchnout pupík.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz