Článek
Tak schválně, kdo vás napadne jako první, když se řekne „rozvodový byznys“? Advokáti? Jasně, ti jsou jasná jednička. Ale co třeba psychologové, mediátoři, realitní makléři, stěhováci, a dokonce i výrobci zmrzliny (protože, kdo by neměl chuť na litr čokoládové po podpisu rozvodových papírů)?
Rozvod je zkrátka průšvih. Pro všechny zúčastněné. A i když se to snažíme všichni zahrát do autu jako „nová kapitola“, „začátek něčeho lepšího“ a podobné motivační kecy, pravda je taková, že je to většinou pěkný průšvih i po finanční stránce. A co hůř, na tenhle průšvih existuje celý ekosystém lidí a firem, kteří na něm vydělávají.
Advokáti: Králové rozvodového ringu
Bohužel, bez nich to téměř nejde. A čím víc se manželé hádají a čím víc toho mají k rozdělení, tím víc si páni a paní v talárech můžou mnout ruce. Hodinové sazby, paušální poplatky, náklady na soudní řízení… to se pěkně nasčítá. A když se do toho ještě zamotají nějaké ty tahanice o děti, tak se účet může vyšplhat do závratných výšin.
Psychologové a terapeuti: Léčitelé zlomených srdcí (a peněženek)
Rozvod není jen právní záležitost, ale i pořádná emocionální horská dráha. A tak není divu, že se na scéně objevují psychologové a terapeuti, kteří pomáhají lidem zvládnout tenhle nápor. Individuální terapie, párová terapie, rodinné terapie… to všechno něco stojí. A když se k tomu přidají ještě nějaké ty prášky na spaní nebo antidepresiva, tak se účet zase pěkně zakulatí.
Mediátoři: Když se dva perou o deku
Někdy se manželé nedokážou dohodnout ani na tom, kdo dostane psa. A tak nastupují mediátoři, kteří se snaží najít kompromis. Jenže i ti si za svou práci nechávají zaplatit. A když se mediace protáhne, tak to může být pěkně drahá sranda.
Realitní makléři: Nový domov, nový začátek (a nový dluh)
Rozvod často znamená i prodej společného bydlení a hledání nového domova. A to je další příležitost, jak utratit hromadu peněz. Provize pro realitní makléře, poplatky za převod nemovitosti, náklady na stěhování… to všechno se pěkně nasčítá. A když se k tomu přidá ještě hypotéka na nový byt, tak se člověk může dostat do pěkné finanční pasti.
A co děti?
Ty jsou na tom většinou nejhůř. Nejenže musí prožívat rozchod rodičů, ale často se stávají i předmětem tahanic a manipulací. A to všechno má samozřejmě dopad na jejich psychiku a vývoj. A i když se to snažíme všichni maskovat jako „v zájmu dítěte“, pravda je taková, že děti jsou často těmi, kdo na rozvodu tratí nejvíc.
A co rodiče?
Ti jsou na tom často taky bledě. Nejenže musí řešit všechny ty právní a finanční záležitosti, ale často se ocitají i v sociální izolaci. A to všechno má samozřejmě dopad na jejich psychiku a zdraví. A i když se to snažíme všichni zahrát do autu jako „nová kapitola“, pravda je taková, že rozvod je pro většinu lidí pěkně traumatická zkušenost.
Takže co s tím?
No, asi nic moc. Rozvodový byznys je zkrátka realita. A dokud se budou lidi rozvádět, budou na tom jiní vydělávat. Ale možná by stálo za to se zamyslet nad tím, jestli by nešlo tenhle byznys trochu zlidštit. Třeba tím, že bychom se víc zaměřili na prevenci rozvodů a podporu rodin. Nebo tím, že bychom se snažili najít způsoby, jak rozvod co nejvíc ulehčit všem zúčastněným, a to i po finanční stránce.
Protože i když je rozvod průšvih, nemusí to být hned konec světa. A možná by stálo za to vymyslet, jak z toho průšvihu vytěžit co nejvíc, a to nejen po finanční stránce. Třeba tím, že se z toho poučíme a začneme si víc vážit toho, co máme. Nebo tím, že se naučíme lépe komunikovat a řešit konflikty. Nebo tím, že si prostě jen dopřejeme ten litr čokoládové zmrzliny. Protože, i když je to průšvih, pořád je to život. A ten stojí za to žít. I s tou čokoládou.
Zdroj: Potrefená husa - já
