Článek
Pokud chtěl zemědělec získat dotaci na celoplošnou ekoplatbu, byly s tím spojeny rozsáhlé změny v osevních postupech, například začal být povinný úhor, pásy kolem vod, ale následně v rámci protestů došlo ke změnám, načež v roce 2024 úhor nakonec povinný nebyl. Na základě těchto změn byli žadatelé zmateni, protože spousta z nich měla zaevidovaný zelený úhor, který ale plnit museli ještě v roce 2024. Ti, co měli nektarodárný úhor, měli klid a úhor mohli zrušit.
Od ledna čekal zemědělec na postupné vyplácení dotací, aby mohl zaplatit pohledávky, někteří museli do konce ledna odevzdat evidenci hnojení a postřiků v rámci ekologického zemědělství a jiní ponechávali porost meziplodin do konce ledna, když se rozhodli pro pětiletý závazek v podopatření „Pěstování meziplodin“.
Na jaře také někteří zemědělci řešili právní důvody užívání a přibírali či ubírali zemědělskou půdu. Také už si připravovali seznam plodin pro Jednotnou žádost, kterou podávali od 15. 4. do 15. 5. U podání žádosti se zapotili u neprodukčních ploch, někteří i u rozorávek trvalých travních porostů. Od 1. 6. začali plnit podmínku intenzity chovu hospodářských zvířat, na kterou zemědělci občas zapomínají v rámci dotace Ošetřování travních porostů. V létě jim začaly chodit chyby v rámci AMS (Area Monitoring Systém), kdy za pomoci družicových dat systém ověří plnění podmínek různých dotačních opatření, jako například deklarace plodin, provedení seče či změna kultury. Někteří žadatelé vůbec nevěděli, jak reagovat na oranžový či červený „semafor“ v rámci monitoringu z družice, a proto docházelo k různým zmatkům při dodávání důkazů o hospodaření na daném pozemku.
Mezi létem a podzimem začali zemědělci zasévat ozimé plodiny či někteří ukončovali jednoletý či dvouletý úhor a opět nastal zmatek, kolikátého že ten úhor můžou rozorat.
Tenhle rok začali vyhlížet i zálohy na dotace, které začaly chodit na konci října, a každý měsíc je čeká vyplácení.
Chtěla jsem říci, že v dnešní době je strašně zmatečné být zemědělcem, zemědělci neví, kdy a jakou podmínku plnit, ani nečekají, že za rok se podmínky takto změní. Nejsem si jista, že na všechny nové podmínky je i sama příroda připravená. A hlavně je potřeba zemědělce podpořit, aby mladé generace měly chuť v hospodaření pokračovat a nesnižoval se tak zemědělský půdní fond kvůli rozrůstání různých staveb, mnohdy doslova montoven.
Jsme pro, aby se peníze využily i do oblasti vzdělávání zemědělců ve Středočeském kraji. Středočeský kraj má přes 60 % rozlohy zemědělské půdy a zemědělci tu mají velké zastoupení, proto podporujeme i boj se suchem a obnovou či opravou malých vodních nádrží, kterých je v krajině tisíce. Vlivem klimatických změn, ke kterým dochází a docházet bude, střídání sucha a povodní, je zapotřebí zadržovat vodu v krajině.
