Článek
Tato politika je totiž založena na rozhodnutí vlády a parlamentu této země, že na příště, tedy od 1. září 2025 budou všechny ruské děti v Lotyšsku nuceny výuku v základních školách uskutečňovat v lotyšském jazyce.
Lotyšský jazyk je pochopitelně poněkud rozdílný od slovanských jazyků, tedy i od ruštiny. Chci připomenout, že v Lotyšsku existuje ruská menšina, která tvoří – podle oficiálních údajů – zhruba 30% obyvatelstva této země. Tato politika Lotyšů je dlouhodobá. Je postavena na znevýhodnění ruskojazyčných obyvatel této pobaltské země oproti rodilým Lotyšům. Poprvé jsem se s tím setkal při své návštěvě Rigy ještě jako náměstek pražského primátora či jako člen pražského zastupitelstva někdy před 20 či 25 lety. Byl jsem velmi překvapen a upřímně jsem vyjádřil tiché podivení svým lotyšským hostitelům, že je něco takového možné, pokud usilují o vstup do Evropské unie. Lotyšsko i další pobaltské státy nicméně vstoupily do Evropské unie. A tento proces degradace ruských občanů Lotyšska na občany 2. řádu byl Evropskou unií plně akceptován. Je to podivné a je to vlastně nechutné.
Nyní zdůvodňují Lotyšové svůj postup vůči ruským dětem, které žijí v Lotyšsku, válkou na Ukrajině. Je to jasné uplatnění principu kolektivní viny vůči celému ruskému národu, kterého je ruská menšina v Lotyšsku samozřejmě součástí. I to je nezvyklé a nesvědčí to o demokratické praxi v této zemi. Ostatně, podobný postup jako Lotyši zvolili nedávno vůči ruskojazyčným žákům a studentům, z nichž řada není vybavena znalostí těchto dvou jazyků( v Lotyšsku lotyšštiny a v Estonsku estonštiny) v Estonsku. Tam je podíl ruského obyvatelstva na celkovém počtu občanů této země cca 25 %.To samozřejmě bude dělat ruským dětem značné problémy ve výuce.
Snaha o „odruštění“ je ruskými obyvateli Lotyšska označována za jazykovou genocidu. A upřímně řečeno, něco na tom je. Ať je to jak chce, Rusové, kteří v předchozích generacích přišli do Lotyšska jako pracovní síla do továren, jež industrializovaly tuto dříve spíše zemědělskou zemi, jsou loajálními občany své země. Pochopitelně jistě sledují vývoj v Rusku, ale to neopravňují kroky obou vlád, jež jsou nejspíš porušením mezinárodního práva. Lotyšové a stejně tak Litevci a Estonci mají s ohledem na nízkou četnost svých národů a velikost svého hospodářství velké problémy s relací počtu obyvatel, která se bude vytvářet v budoucnu mezi například Lotyši a Rusy žijícími v Lotyšsku. Ta se bude spíše zhoršovat v neprospěch Lotyšů. Také proto, že dochází k setrvalým odchodem zejména mladých elit z pobaltských států do vyspělejších států EU, Británie a USA.
Z tohoto hlediska by bylo prozíravé od lotyšské a estonské vlády chovat se vůči ruskému obyvatelstvu svých země velkoryseji. A dodržovat principy politiky s minoritami, jak je nastavila Evropská unie.
