Článek
Jenže moje zkušenost je vlastně úplně obyčejná.
ChatGPT mi nevzal fotografii. Nevymyslel za mě projekt. A už vůbec nestojí někde v blátě a nečeká hodinu na jeden výraz nebo jedno gesto.
Místo toho se z něj postupně stal něco jako kreativní parťák.
Ono to totiž časem přestane být „jen Instagram“
Na začátku byly prostě fotky. Zvířata, která mi něčím připomínala lidi. Někdy výrazem. Někdy situací. Někdy úplně absurdním momentem, který vypadal až nepříjemně povědomě. A postupně jsem si začal uvědomovat, že vlastně nefotím wildlife jen jako wildlife.
Začal vznikat svět malých lidských situací a zvláštních pohledů, které člověk nějak podvědomě zná.
Jenže čím větší ten projekt byl, tím víc jsem měl pocit, že mi začíná přerůstat přes hlavu. A hlavně ten zvláštní pocit, že nechci, aby se z toho stal jen náhodný chaos.
Jeden chat nestačil
Klasické používání ChatGPT je jednoduché. Napíšete dotaz. Dostanete odpověď. Hotovo. Jenže u dlouhodobého autorského projektu to po chvíli přestane fungovat. Tak jsem si postupně začal vytvářet něco, co dnes nazývám:
ALMOST PEOPLE — Creative Studio
Není to žádná speciální aplikace. Jen systém několika oddělených chatů, kde každý řeší jinou část projektu.
Jeden funguje jako editor fotografií. Jiný řeší sekvence série. Další články. Další publikování a načasování jednotlivých sérií. A další třeba jen filozofii projektu a celkovou atmosféru.
A překvapivě rychle jsem zjistil, že už si vlastně nepovídám s chatbotem.
Spíš jako bych měl editora, archiv, brainstormingového partnera a občas i psychologa pro kreativní chaos.
AI za mě nefotí. A to je podle mě důležité.
Tohle je asi největší nedorozumění kolem AI. Lidé mají často pocit, že umělá inteligence automaticky znamená „počítač tvoří místo člověka.“ Jenže u mě funguje přesně opačně. Fotografie pořád vznikají úplně normálně:
čekáním,
pozorováním,
trpělivostí,
intuicí,
a občas i tím, že jsem prostě jen měl štěstí.
To nejdůležitější je pořád lidské.
ChatGPT mi pomáhá hlavně držet projekt pohromadě, organizovat myšlenky, hledat souvislosti, rozvíjet nápady nebo formulovat věci, které jsem měl dlouho jen někde v hlavě. A někdy překvapivě pomůže i s něčím jiným: pochopit vlastní projekt.
Největší výhoda? Že si projekt pamatuje sám sebe. Tohle zní možná zvláštně, ale právě to je na tom asi nejsilnější. Creative Studio si postupně pamatuje starší série, názvy, atmosféru, předchozí texty, témata, i věci, které už jsem mezitím skoro zapomněl. A díky tomu pomáhá držet konzistenci.
Protože u ALMOST PEOPLE je strašně jednoduché sklouznout buď k prvoplánovému humoru nebo jen k „obyčejné“ wildlife fotografii. Obyčejné v uvozovkách, protože si nesmírně vážím fotografů, kteří stráví hodiny a dny ve všemožných podmínkách, aby vytvořili dokonalou dokumentární wildlife fotografii.
Jenže celý projekt stojí právě někde mezi tím. Na tichých situacích, které člověku něco připomenou. Ne okamžitě.
Spíš takovým tím zvláštním: „Tohle nějak znám.“
Momentálně se s tím systémem pořád učím pracovat
A možná je důležité říct ještě jednu věc. Creative Studio pro mě zatím není žádný „hotový systém“. Pořád ho objevuju. Pořád zjišťuju nové možnosti. A občas mám pocit, že místo focení spíš stavím vlastní kreativní operační systém.
Někdy je to strašně praktické. Někdy trochu chaotické. A někdy člověk narazí na úplně nový způsob přemýšlení o vlastní tvorbě. Ale právě v tom asi začínám vidět největší potenciál.
Pokud mi AI dokáže pomoct organizovat projekt, držet myšlenky pohromadě, řešit publikaci, archiv, texty nebo část kreativního chaosu, pak mi možná jednou hlavně uvolní ruce.
Na to nejdůležitější. Na focení.
Samozřejmě, že v tom jsou i rizika
Nechci tvrdit, že je AI jen skvělá a bez problémů. Naopak. Je strašně snadné začít konzultovat úplně všechno. Názvy, pořadí postů, texty, popisky, strategie, timing publikace. A pak si člověk musí dávat pozor, aby nezačal projekt řídit víc systém než intuice.
Protože nejlepší fotografie často vzniknou právě ve chvíli, kdy nejsou dokonalé, nejsou úplně logické, nebo vlastně ani nedávají smysl nikomu kromě autora.
A to je podle mě něco, co AI zatím nahradit neumí.
Možná se AI bojíme trochu zbytečně
Mám pocit, že dnešní debata o umělé inteligenci je často strašně vyhrocená. Buď AI spasí svět. Nebo nám vezme úplně všechno.
Jenže moje zkušenost je mnohem obyčejnější. Pro mě se z ChatGPT stal prostě nástroj.
Něco jako chytrý poznámkový blok, kreativní archiv, editor. Nebo velmi trpělivý pomocník, který dokáže udržet pohromadě chaos dlouhodobého projektu.
A paradoxně mi nepomohl tvořit méně lidsky. Spíš naopak. Pomohl mi lépe pochopit, co vlastně v ALMOST PEOPLE celou dobu hledám.
