Článek
Existuje moment, kdy se z obyčejné fotografie zvířete stane něco mnohem osobnějšího. Třeba když vidíte snímek ze série Wrong Step a okamžitě vás napadne:„Přesně takhle vypadám, když do něčeho šlápnu.“
A v tu chvíli je hotovo. Nevidíte zvíře. Vidíte sebe.
Antropomorfismus: odborný termín pro „tohle je úplně člověk“
Antropomorfismus zní jako něco, co vymyslel znuděný profesor filozofie po třetím (pátém, sedmém) espressu.
Ve skutečnosti jde ale o velmi jednoduchou věc:
Lidé mají neodolatelnou potřebu vidět lidské chování úplně ve všem.
Ve psech.
V autech.
V tiskárnách.
V počasí.
A hlavně ve zvířatech na fotografiích.
Stačí jeden výraz, jedno gesto nebo jeden špatně načasovaný pohyb - a mozek okamžitě začne vyrábět scénář.
Wrong Step aneb přírodní dokument o lidských chybách
Wrong Step 1
Wrong Step
Wrong Step 3
Na papíře je série Wrong Step vlastně strašně jednoduchá.
Někdo někde do něčeho šlápl. Konec příběhu.
Jenže lidský mozek z toho okamžitě udělá životní metaforu, psychologické drama nebo vzpomínku na vlastní katastrofu z minulého týdne.
A najednou ta fotografie není o zvířeti.
Je o každém člověku, který:
- řekl „ty taky“ servírce přející dobrou chuť,
- poslal screenshot člověku, o kterém screenshot byl,
- nebo sebevědomě prohlásil: „To zvládnu bez návodu.“
A nezvládl.
Právě v tom je antropomorfismus fascinující. Fotografie sama nic nevysvětluje. Jen zachytí moment. Ale člověk si ten trapas okamžitě domyslí celý.
Pak je tu série Já nechtěl…
Já nechtěl
Já nechtěl… 2
Já nechtěl… 3
A tady už lidský mozek úplně ztrácí sebekontrolu. Protože existuje výraz, který pozná úplně každý člověk na světě - výraz absolutně nepřesvědčivého popírání viny.
Takové to:
- „to nebyl můj nápad,“
- „ono se to stalo samo,“
- nebo klasické: „Technicky vzato za to nemůžu.“
Objektivně?
Zvíře pravděpodobně nic podobného neřeší. Ale zkuste to vysvětlit lidskému mozku. Ten už mezitím napsal celý scénář včetně interního monologu a následků pro rodinné vztahy.
Nejlepší na tom je, že víme, že je to nesmysl
A právě to je na antropomorfismu nejvtipnější.
Všichni víme, že:
- zvířata neřeší nešikovnost,
- neprožívají trapné pondělky,
- a pravděpodobně nepřemýšlí: „Proč jsem to udělal.“
Jenže stejně stačí jediná fotografie a mozek okamžitě řekne: „Tohle je úplně jako u lidí.“
A možná je to vlastně dobře. Protože podobné fotografie neukazují jen zvířata. Ukazují, jak strašně moc jsou lidé posedlí sami sebou.
A taky jak málo někdy stačí:
- jeden výraz,
- jeden pohyb,
- jeden špatný krok,
aby člověk viděl vlastní život úplně všude.
Pokud vás při čtení napadlo: „Tohle je přesně výraz člověka po špatném rozhodnutí,“ pak je tu dobrá zpráva. Podobných momentů je v projektu ALMOST PEOPLE mnohem víc.
Další fotografie najdete na Instagramovém účtu autora.
