Řada nešťastných náhod s parkovacími domy

V Praze se dlouhou dobu městské parkovací domy příliš nestavěly, dlouhodobě se jen poukazovalo na to, že dojíždějící obyvatelé obsazují místa na sídlištích, parkují u nákupních center nebo jedou až do cíle své cesty třeba v centru města, namísto v zahraničí obvyklého konceptu parkovacích domů tzv. P+R, tedy Park and Ride (zaparkuj a jeď) stojících na okraji měst u konečných metra nebo příměstské železnice. Tento koncept umožňuje ulevit silnicím i parkovištím v obytných zónách a je postaven na myšlence, že lidé se z mnoha různých míst okolo velkých měst dopraví svým autem do jednoho přestupního bodu, kde auto zanechají a pokračují dál kapacitní VHD. Při správné realizaci to může mít více pozitivních efektů, třeba i z hlediska nákladů na příměstskou dopravu. Vyžaduje to ale vytipování vhodných míst s dobrou dostupností a krátkými přestupy, dostatečnou kapacitu parkovacích domů a samozřejmě i navazující infrastrukturu VHD. Zároveň je potřeba, aby takové parkovací domy byly finančně výhodné a byla tak zde zajištěna návratnost vynaložených prostředků minimálně po započtení externalit, jako je snížení emisí, zkrácení dojezdové doby, omezení kongescí apod. Mělo by se tak jednat o stavby, které nejsou nákladné, a i jejich provoz a údržba zbytečně nezatíží veřejné rozpočty.

Parkovací domy můžeme stavět v různých podobách, které se pak samozřejmě z hlediska nákladů liší. Nejdražší bývají ty podzemní, kde náklady navyšují výkopové práce, hydroizolace, vzduchotechnika a další opatření v souladu s technickými normami. Na druhé straně cenového spektra nalezneme montované nadzemní konstrukce, které jsou poskládané z prefabrikátů, ať už ocelových (nejlevnější řešení) nebo betonových (o něco dražší). Zjednodušeně můžeme říct, že nadzemní výstavba vede ke snížení nákladů, na druhé straně designové prvky a složité architektonické řešení vedou ke zvyšování nákladů. Když se levné a utilitární stavby nehodí nebo nelíbí, často využívá jejich skrytí za stěnami z ocelových sítí, obrostlými popínavou zelení.

Významným aspektem ovlivňujícím cenu parkovacích domů je způsob řízení projektu. Pokud se samostatně řeší architektonický návrh, technický projekt a pak samotná výstavba, tak se projekt zpravidla prodraž oproti projektu typu Design&Build (navrhni a postav), kde dodavatel má za úkol komplexně vyřešit požadavek zákazníka, od vytvoření projektu až po dokončení stavby a její předání. Společnosti specializované na prefabrikované stavby mají dokonce katalogy řešení, které jsou schopny přizpůsobit potřebám daného místa a zvláštním požadavkům, a právě díky tomu jsou rychlejší a levnější.

V neposlední řadě má velký vliv na cenu samozřejmě to, kdo je objednatelem, resp. zadavatelem takové stavby. Bohužel je typické, že soukromý subjekt dokáže nejen parkovací domy postavit mnohem levněji než veřejný subjekt. Podařilo se mi například dohledat, že na začátku roku 2017 otevřela společnost Škoda Auto nový parkovací dům s 1150 místy pro své zaměstnance, s uváděnými náklady přes 6 miliónů euro. Po přepočtu tak jedno parkovací místo vycházelo na méně než 150 000 Kč. Při zohlednění inflace stavebních prací od té doby by ani aktuální cena nepřekročila 250 000 Kč za jedno parkovací místo. Taková cena za jedno místo byla velmi nízká tehdy v roce 2017, po navýšení o inflaci by i dnes byla stěží uvěřitelná.

Prvním větším projektem realizovaným v posledních letech se stal parkovací dům na Černém Mostě, který se nachází v blízkosti konečné stanice metra linky B, části budoucího pražského okruhu D0 (SOKP) a napojení několika dálnic (D10 a D11). Z hlediska plánování takřka ideální místo, v těsné blízkosti nestojí obytné domy, nedaleko pak vede i železniční trať. Na místě, kde parkovací dům vyrostl, bylo už dříve parkoviště P+R, bylo však pouze pozemní, s mnohem nižší kapacitou. Projekt se měl připravovat už od roku 2011, jeho zdržení prý způsobily komplikované majetkoprávní vztahy.

První bližší informace o přípravě parkovacího domu Černý Most se začaly objevovat v červnu roku 2018, kdy pražští zastupitelé odsouhlasili kromě jiného i tento projekt, s předpokládanou cenou 324 miliónů korun. Mělo se jednat o parkovací dům pro 880 vozidel, cena na jedna parkovací místo byla očekávána okolo 370 000 Kč, tedy už v tu chvíli o dost více než u výše uvedeného parkovacího domu Škoda Auto. Následně byla vyhlášena veřejná zakázka, v ní však vítěz vybrán nebyl a zakázka byla zrušena. V mezičase totiž proběhly volby a po změně vedení magistrátu se v tisku objevily zprávy, že nabídkové ceny byly příliš vysoké, podle některých zpráv se mělo jednat o 550 miliónů korun a více. Přesné informace se mi nepodařilo z oficiálních zdrojů dohledat, natož pak podrobnosti o tom, zda uváděné ceny jsou s DPH nebo bez DPH. Novináři totiž tyto informace častokrát zaměňují a s podrobnostmi se nezdržují. Tehdy nový náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (za Praha Sobě) uvedl, že bude vypsána nová zakázka, která bude více transparentní a dojde i k přepracování a zjednodušení projektu, což povede k jeho zlevnění. Na profilu zadavatele je stále k dispozici písemná zpráva zadavatele z října 2019, která jako zákonný důvod zrušení zakázky uvádí, že „Po uplynutí lhůty pro podání nabídek nebyl v zadávacím řízení žádný účastník (§ 127 odst. 1 ZZVZ)“. Uvedený důvod je tak zcela odlišný od zpráv v médiích, a navíc jsou zde uváděné informace neúplné a celkově nejasné. Je zde uveden seznam celkem 16 stavebních společností jako účastníků, ale není jasné, jestli se jedná o společnosti oslovené zadavatelem, nebo společnosti, které podaly žádost o účast. Dále je pak uveden seznam vyloučených účastníků, přičemž se jednalo o následující čtyři společnosti: HOCHTIEF CZ a. s., BAK stavební společnost, a.s., Metrostav a.s. a GEOSAN GROUP a.s. U všech z nich je jako důvod vyloučení uvedeno nesplnění zadávacích podmínek. Můžeme se tedy domnívat, že ze šestnácti společností podaly nabídku čtyři, všechny nabídky pak byly vyřazeny, aby se dosáhlo zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky. Nabídkové ceny se však z dokumentu nedozvíme, ač by zde i podle tehdy platného zákona měly být uvedeny.

Následně byla ještě v roce 2019 vypsána nová zakázka na stavební práce, kde nabídky byly podány v prosinci 2019. Do této soutěže už podaly nabídky jen dva uchazeči, sdružení BAK stavební společnost, a.s. a Metrostav a.s., druhým uchazečem pak byl GEOSAN GROUP a.s. Z původních čtyř nabídek se jejich počet smrsknul na polovinu a jeden původní uchazeč se nakonec vůbec nezúčastnil. Pokud si vezmeme neoficiální informaci o výši nabídek v původní soutěži a budeme ji považovat za cenu bez DPH, tak se opravdu podařilo cenu snížit o cca 50 miliónů korun. Pokud se ale do médií uváděla cena s DPH, tak nová soutěž přinesla naopak navýšení, opět o zhruba 50 miliónů korun. Výsledná cena tak po přepočtu vycházela zhruba na 567 000 Kč za jedno parkovací místo. Pokud se vrátíme v textu článku o kapitolu výše a uděláme si první cenové porovnání, tak jen o dva roky později a pár desítek kilometrů od Mladé Boleslavi, stálo jedno místo najednou o 400 000 Kč více.

Jako vítězná nabídka byla vybrána nabídka sdružení BAK stavební společnost a Metrostav, jejichž nabídka byla o 18 miliónů nižší než druhá nabídka GEOSAN GROUP. Shodou okolností přibližně ve stejné době stavěla BAK stavební společnost i další parkovací dům, tentokrát v nedalekém Brandýse nad Labem–Staré Boleslavi. Jednalo se o parkovací dům nedaleko centra města, v blízkosti železniční stanice Brandýs na Labem. Kapacitou se jednalo o méně než poloviční projekt, pouze pro 316 vozidel. Stejná společnost tady menší projekt, kde dochází k menším úsporám z rozsahu, stavěla za lehce přes 130 miliónů korun, po přepočtu tak jedno místo vyšlo na 412 000 Kč. Ve srovnání s pražským Černým Mostem se tak městu podařilo ušetřit 150 000 Kč za jedno parkovací místo, ale stále byl výsledek o dost dražší než u Škoda Auto v Mladé Boleslavi.

Už při otevírání parkovacího domu na Černém Mostě zaznívala kritika, že výstavba nových parkovacích kapacit je příliš drahá, že by město mělo podporovat raději efektivnější druhy dopravy. Jedno z kritických srovnání poukazovalo na to, že cena výstavby parkovacího místa je v mnoha případech vyšší než cena zaparkovaného vozidla. To je samozřejmě pravdivá a relevantní poznámka, nikdo však ani tehdy neřešil podstatu problému a neporovnával cenu výstavby v Praze s cenou v jiných městech nebo dokonce jiných zemích. Vedení města však tehdy uvádělo, že i přes vysoké ceny a nejistou návratnost investic bude pokračovat ve výstavbě dalších parkovacích domů.

Dalším na řadě tak byl projekt parkovacího domu v Nových Butovicích, který se nachází jen kousek od stanice metra linky B. Zvolená lokalita je v blízkosti ulice Nušlova, která navazuje na Rozvadovskou spojku jako její provizorní pokračování a kterou tedy přijíždějí řidiči do Prahy po dálnici D5. V blízkosti parkovacího domu se nachází i řada obytných a kancelářských budov, kromě využití v režimu P+R se tak parkovací místa pronajímají i dlouhodobě místním rezidentům. Celková kapacita parkovacího domu je pak 379 míst, je tedy poloviční oproti Černému Mostu a velikostí se tak blíží spíše parkovacímu domu v Brandýse na Labem-Staré Boleslavi.

Veřejná zakázka na stavbu byla vypsána s předpokládanou hodnotou 278 milionů korun a termín pro podání nabídek byl v červenci 2021, tedy zhruba rok a půl po termínu nabídek u zakázky na Černý Most. Město obdrželo celkem pět nabídek, jednu od sdružení Metrostav DIZ s.r.o. a Trigema Building a.s., dále pak samostatně od společností BAK stavební společnost, a.s., GEOSAN GROUP a.s. a sdružení SMP CZ, a.s. a PP 53, a.s. Poslední nabídka společnosti GEMO a.s. pak byla zadavatelem vyřazena z důvodu nepředložení jistoty za nabídku. Oproti předchozí zakázce tak mezi uchazeči nedošlo k výraznějším změnám. Ze skupiny Metrostav se tentokrát do soutěže zapojila společnost Metrostav DIZ s.r.o., v tomto případě se sdružila se členem developerské skupiny Trigema, která má sídlo jen pár desítek metrů od lokality tohoto parkovacího domu. Zcela novými uchazeči tak bylo pouze sdružení SMP CZ, a.s. a PP 53, a.s. a dále pak vyloučená společnost GEMO a.s.

Jako vítězná byla vybrána nabídka sdružení Metrostav DIZ a Trigema Building, s nabídkovou cenou necelých 293 miliónů korun, další nabídky jsou uvedeny v tabulce výše. Jedno místo tak vyšlo už na 772 420 Kč, o více než 200 000 dráž než před necelými dvěma lety v soutěži na Černém Mostě. Protože všechny ceny v tomto článku jsou uváděny bez DPH, můžeme potvrdit zmíněnou kritiku, že nejběžnější manažerská auta vyjdou levněji než výstavba jednoho parkovacího místa zadaná hlavním městem Prahou. Ani v případě tohoto parkovacího domu se přitom nejedná o luxusní stavbu, železobetonový skelet není zastřešen a fasáda je jen částečně obložena kovovými prvky.

Z důvodu výstavby tramvajové trati z Divoké Šárky na Dědinu na Praze 6, byl v rámci vypořádání připomínek místních občanů připraven projekt parkovacího domu na Dědině, který měl kompenzovat parkovací na ulicích, jejichž počet byl omezen právě z důvodu výstavby trati a změny uličního profilu. Nejedná se tedy o primárně parkovací dům P+R, ale převážně o parkoviště pro rezidenty z okolí.

Z hlediska cenového srovnání nákladů samotné výstavby to ale nehraje velkou roli, změna funkce je pouze otázkou nastavení pravidel a cen a může být provedena kdykoliv následně. A jak tedy dopadlo toto srovnání? Rovnou si řekněme, že vyhráli opět staří známí z předchozích zakázek, tedy BAK stavební společnost, a.s., tentokrát ve sdružení s dalším členem skupiny Metrostav – S u b t e r r a a.s. Celkově byly předloženy čtyři nabídky, kromě zmíněné vítězné nabídky se jednalo o nabídky společností HOCHTIEF CZ a. s., GEMO a.s. a Winning PS s.r.o. Kromě poslední jmenované společnosti se další dva uchazeči neúspěšně účastnili již předchozích veřejných zakázek, okruh uchazečů podávajících nabídky na parkovací domy Praze tak není příliš široký a dochází pouze k malým obměnám. Porovnání nabídek je vidět v tabulce níže, cena jednoho parkovacího místa poskočila za necelé dva roky o dalších 140 000 Kč na celkových 913 000 Kč. Zde si dovolím krátkou vsuvku. V roce 2022 došlo na trhu k vysokému nárůstu cen stavebních materiálů, proto i index změny cen stavebních prací byl v roce 2022 velmi vysoký, podle ČSÚ činil 112,4. Navýšení nabídkových cen by tak bylo objektivně odůvodnitelné růstem cen vstupů.

V médiích se později objevily zprávy, že v případě parkovacího domu Dědina mělo dojít k prodloužení doby výstavby a navýšení ceny z důvodu víceprací. Z původních 338 milionů korun se měla cena zvednout na 420 milionů korun, v obou případech se ale jedná o cenu včetně DPH. Po tomto navýšení by cena za jedno parkovací místo měla být už skoro 1 197 000 Kč bez DPH. Kromě zmíněných zpráv se však nedají dohledat žádné oficiální údaje o změně termínu nebo ceny, v registru smluv není zveřejněn žádný dodatek a ani na profilu zadavatele není žádná informace o výši čerpání smlouvy. Jednou možností je, že magistrát tyto informace zveřejnil pod odlišným označením, nebo je dokonce nezveřejnil vůbec, čímž by ale porušil své zákonné povinnosti a dodatky by tak nenabyly účinnosti. Ani jedna z těchto variant není pozitivní a znamená velkou netransparentnost v jednání magistrátu.

Poslední dokončenou stavbou parkovacího domu v Praze je již v úvodu zmíněný parkovací dům P+R Opatov, který byl otevřen těsně před komunálními volbami, na začátku října 2026. Tento parkovací dům má oproti výše zmíněným pražským projektům jednu odlišnost, není to jen prostá betonová konstrukce (tedy při pohledu ze stran ano), ale na střeše má vzniknout pochozí park. Ještě tedy není dokončen a vlastně se mi ani nepodařilo zjistit, jestli už je v ceně uzavřené smlouvy nebo jestli se bude platit ještě zvlášť. Magistrát totiž opět trochu záhadným způsobem neuveřejnil v registru smluv celou smlouvu včetně všech příloh, zrovna výkaz výměr chybí a není tak možné ověřit, co vše je součástí ceny. Doufejme tedy, že už tak vysoká cena je alespoň v tomto ohledu finální a jsou v ní tak zahrnuty i náklady na střešní park.

A jaké tedy byly nabídky? Jako už tradičně byla vítězná nabídka od sdružení BAK stavební společnost, a.s. a Metrostav DIZ a.s., přičemž tyto dvě společnosti ve sdružení doplnila ještě společnost GEOSAN GROUP a.s. V různých oficiálních zprávách se objevuje informace o sdružení „Společnost P+R Opatov – BAK – MTS DIZ – GG“, zřejmě z toho důvodu, že z tohoto názvu sdružení není tolik vidět, že se ho účastní i GEOSAN GROUP, který je významný účastníkem probíhající kauzy zakázek v Nemocnici Motol. V Praze již tradiční vítěz obdobných zakázek se tak pouze rozrostl o dalšího člena. Vedle skupiny Metrostav, která figurovala v kauze Davida Ratha se tak objevila další společnost se zápisem v korupčních kauz. Určitě se však jedná jen o další z celé řady víceméně nešťastných náhod.

Vývoj zakázky v průběhu realizace se v tomto případě ukázal jako výhodný z pohledu veřejného rozpočtu, na základě dodatku č. 1 došlo ke snížení ceny, byť se jedná o snížení minimální. Ve výsledku je tak cena za jedno parkovací místo 1 335 094,46 Kč bez DPH.

Co se v Praze připravuje

Aktuálně se v Praze rozjíždí stavba parkovací domu P+R DEPO Zličín, v těsné blízkosti stávajícího depa metra. V rámci přípravy projektu asi nejvíce rezonoval spor o to, zda se má vedle parkovacího domu, v areálu depa dobudovat i nová konečná stanice linky B nebo zda je to zbytečné a nákladově neefektivní. Bývalý náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha Sobě) prosazoval projekt včetně stanice Depo Zličín, jeho bývalý primátor a následně náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti) nakonec ale přišel s rozhodnutím, že nová stanice by byla nevyužitá a že z parkovacího domu se dojít pěšky nebo dojet autobusem na již existující stanici metra Zličín, která je vzdálena cca 800 m od místa stavby. To je ale spíš jen taková epizoda, ukazující smutný stav (ne)koncepčnosti rozvoje dopravy v Praze.

Pokud se podíváme na ceny stavby a vybraného dodavatele, tak zde není nic překvapivého, řada náhod stále pokračuje, a tak zde máme opět vítězné sdružení BAK stavební společnost, a.s. a Metrostav a.s. Pokud bychom se podívali na ceny, tak by se mohlo zdát, že alespoň v tomto ohledu došlo k obratu ve vývoji a dochází konečně ke zlevňování. Vítězná cena je 619 498 137 Kč a má zde být 588 míst, tedy jedno místo vychází na 1 053 568 Kč, což je přeci jen o necelých 300 tisíc méně než v případě P+R Opatov. Tuto radost nám ale kazí fakt, že zde není žádný střešní park, a navíc z uvedeného počtu míst jich v budově bude jen 460, zbylých 128, tedy více než pětina, bude pouze na parkovací ploše vedle budovy. Obě tyto skutečnosti mají podstatný vliv na náklady, a tedy i na výslednou cenu. Parkovací místo na vyasfaltované nebo vybetonované ploše se nákladově pohybuje na úrovni vyšších desítek tisíc korun. Pokud tedy odečteme odhadované náklady na tato místa a uděláme propočet jen na místa v budově parkovacího domu, tak bychom se opět pohybovali okolo částky 1,3 milionu korun za jedno místo. Ve zveřejněné smlouvě se opět uvádí, že smluvní strany nic nepovažují za obchodní tajemství, přesto stejně jako v předchozím případě není zveřejněn výkaz výměr. Je zde ale alespoň příloha s kalkulací ceny podle budoucích správců – provozovatelů. Zde se dozvídáme, že přímé náklady na tzv. pomocnou parkovací plochu (výše uvedených 128 míst) jsou necelých 22 milionů korun, k tomu je ale potřeba započíst i poměrnou část z některých dalších položek.

Byť se jedná jen o stručný přehled položek, dozvíme se alespoň některé zajímavé věci. Třeba že cena stavebního objektu (SO) samotného parkovacího domu, bez dalších  vyvolaných staveb a bez vedlejších rozpočtových nákladů (VRN) činí 450 451 171,68 Kč, po vydělení počtem parkovacích míst v budově (460) je to přesně 979 241,68 Kč bez DPH za jedno místo.

Kromě parkovacího domu vybudovaného za peníze společnosti Škoda Auto, zmíněného hned v úvodu článku, jsem připravil i krátké porovnání toho, jak úspěšně a za jaké náklady se staví parkovací v ostatních městech v České republice. Tyto ceny jsou totiž dosti odlišné od cen v Praze. Výsledné nabídkové ceny sice nejsou tak nízké jako u soukromého zadavatele, pořád je zde ale rozdíl v průměru okolo 350 000 Kč za jedno parkovací místo. Pokud by místo Prahy soutěžilo virtuální průměrné město v republice, mohlo by se dosáhnout úspor ve výstavbě pětice parkovacích domů přes 900 milionů korun. A to rozhodně není malá částka!

V rámci uvedené tabulky srovnávající základní údaje jednotlivých zakázek stojí za vypíchnutí některé z nich. Začnu tím nejdražším z hlediska ceny za jedno místo, a to parkovacím domem v ulici Budovatelská v Ostravě-Porubě. Na první pohled by se mohlo zdát, že cena 976 961 Kč za jedno místo je plně srovnatelná s Prahou. Zde je ale potřeba si uvědomit, že se jedná o čistě podzemní parkoviště, kdy náklady oproti nadzemním objektům mohou vyrůst klidně o 50 % z důvodu výkopových prací a dalších vlivů zmíněných v úvodní části článku. Dalším důvodem této ceny je také skutečnost, že součástí projektu je i sportoviště na střeše objektu, které slouží přilehlému gymnáziu. Ve výkazu výměr jsou náklady na vybudování tohoto sportoviště vyčísleny částkou 16 350 203,54 Kč bez DPH. Bez těchto nákladů by tak cena za jedno místo byla ještě o pár korun nižší než v případě multifunkčního parkovacího domu u Městské nemocnice Ostrava. Ten zase ve svých nákladech skrývá třeba i objekt nemocniční lékárny a opět se také jedná o z velké části podzemní parkoviště, kde jsou vyšší náklady.

Na druhé straně spektra, tedy mezi nejlevnějšími parkovacími domy nalezneme např. parkovací dům Nový Lískovec v Brně, který samo město označuje jako nízkonákladový parkovací dům, který má využívat prostor stávající parkovací plochy. Z hlediska využití tak jde o obdobu Černého Mostu, kde nový objekt vyrostl také na ploše užívané k parkování. Výsledek je ale dost odlišný, v Brně se i s odstupem několika let (i po započtení kumulované inflaci) a s mnohem menším domem (a tedy nižší úspoře z rozsahu) dokázali dostat na částku necelých 430 000 Kč za jedno místo. A to vše i přesto, že vybraným dodavatelem je GEOSAN GROUP a.s., který v Praze na Opatově postavil ve sdružení jedno parkovací místo za trojnásobnou částku.

Dalším městem, kde se vyplatí zastavit jsou České Budějovice, kde dokázali postavit parkovací dům Na Dlouhé louce, s průměrnou cenou 250 909,07 Kč za místo, čímž se asi nejvíc přiblížili Škodě Auto. Zajímavostí tu bylo využití metody Design & Build, kdy zhotovitel nestaví podle projektové dokumentace dodané zadavatelem, ale má za úkol projekt naopak sám připravit na základě definovaných požadavků. Ve skutečnosti tak byl tento parkovací dům ještě levnější, neboť ve většině ostatních případů vidíme pouze cenu za stavbu, náklady na projekt pak byly hrazeny samostatně vedle toho. Zhotovitelem zde byla společnost HOCHTIEF CZ, která pak má v Českých Budějovicích stavět i další parkovací dům na Sídlišti Máj. Tentokrát ve sdružení s Metrostav DIZ a.s., stavba se však neustále zdržuje kvůli sporům s místními obyvateli. Tento parkovací dům nemá být dle vítězně nabídky už tak levný jako ten předchozí, jedno místo vychází na 571 tisíc Kč, na druhou stranu je zde součástí objektu i točna trolejbusů a stání pro 12 trolejbusů nebo autobusů, což už dokáže cenu stavby ovlivnit. Ve vztahu k Českým Budějovicím zmíním ještě jednu drobnost. Jak bylo uvedeno výše, nabídku do zakázek na stavbu parkovacích domů na Opatově, Zličíně a pak i v Brandýse nad Labem, tedy tam, kde se nějakým způsobem zúčastnila a zvítězila BAK stavební společnost, a.s., podala i společnost Auböck s.r.o., která sídlí v Boršově nad Vltavou nedaleko Českých Budějovic. Je zřejmě náhodou, že stavební společnost z jihočeského kraje podává nabídky na parkovací domy v Praze a Brandýse na Labem, ale podle všeho se nezúčastnila ani jedné z uvedených zakázek v Českých Budějovicích, byť to mají, co by kamenem dohodil.

Také se můžeme podívat i na to, že třeba Trigema Building, která byla ve sdružení na stavbu P+R Nové Butovice, postavila o pár let později parkovací dům ATOM v Plzni. I když i zde by měla zapracovat inflace a cena by měla být spíše vyšší, a stejně tak se mnoho vedlejších nákladů muselo rozpustit do menšího počtu parkovacích míst, tak cena za jedno místo v Plzni vyšla na 531 284,35 Kč tedy skoro o třetinu méně na Nových Butovicích. Opět se zde ukazuje, že ani když někdo staví skoro přímo u svého sídla a ušetří tak spoustu cestovních nákladů, tak na konečné ceně se to nemusí projevit.

Úplně posledním příkladem pak bude další ukázka výhodnosti metody Design&Build, tentokrát z Pardubic. Zde mohl dodavatel navrhnout v rámci řešení i počet parkovacích míst, které v objektu parkovacího domu vybuduje. Počet míst pak byl i jedním z hodnotících kritérií vedle nabídkové ceny. V tomto případě zvítězila GEOSAN GROUP a.s. s příslibem 407 míst za cenu 133 903 000 Kč, tedy jedno místo za 329 000 Kč. Podotýkám, že nabídky byly podávány v listopadu 2025, jde tedy o vcelku nedávné ceny.

Magistrát města Jihlavy si nedávno nechal zpracovat porovnání zkušenosti s parkovacími domy napříč republikou. Do porovnání prý bylo zařazeno šestnáct měst podobné velikosti jako Jihlava, tedy s počtem obyvatel zhruba od 35 do 110 tisíc. Dále pak bylo uvedeno i to že jedno parkovací místo vychází na 700 až 900 tisíc, u složitějších projektů v centru města, s dalšími funkcemi nebo náročnějším technickým řešením může cena přesáhnout i 1 milion. Když jsem tuto informaci o zpracování analýzy zjistil, tak jsem požádal o její zaslání prostřednictvím žádosti dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Velice by mi usnadnila sběr podkladů a informací, bohužel jsem však dodnes, ani po několika měsících, neobdržel žádnou odpověď. Asi opět nešťastná náhoda, protože uváděné výsledky se kloní spíše k vyšším cenám, než se ukazuje na trhu veřejných zakázek a nepochopitelné je i samotné zadání a omezení jen na města určité velikosti. Pokud tak bude někdo z Jihlavy tento článek číst, prosím o jeho předání i na magistrát. Třeba si uvědomí, že ceny nemusí být takto vysoké a něco z rozpočtu ušetří na bohulibé účely.

Ze všech výše uvedených příkladů a údajů podle mne celkem jasně vyplývá, že území Prahy se z hlediska výstavby parkovacích domů nachází v nějakém Bermudském trojúhelníku. Neztrácejí se zde letadla, ale stamiliony korun. Jak již bylo uvedeno výše, takový rozdíl je v cenách za realizaci parkovacích domů v ostatních městech. Nejedná se samozřejmě o přesné porovnání naprosto identických objektů, některé stavby jsou náročnější z hlediska podloží a zakládání stavby, jiné jsou architektonicky složitější, další jsou zase lépe vybavené. Když se však podíváme na parkovací domy v Praze, tak snad s výjimkou objektu P+R Opatov, kde má být pochozí střešní park, se vždy jedná o průměrné stavby bez jakýchkoliv extrémů. Nestaví se v historickém centru s obtížnou přístupností a omezeními při stavbě. Nejdou ani kompletně v podzemí, což by odůvodňovalo vyšší náklady. S ohledem na jejich počet můžeme říct, že nijak nevybočují a jsou srovnatelné s ostatními stavbami jinde v České republice.

Jaké jsou tedy možné důvody, proč v Praze platí město tolik peněz za běžné stavební objekty? Napadá mne několik variant, k žádné z nich ale samozřejmě nemám přímé důkazy:

1. Kartel stavebních společností, které se dohodly, že parkovací domy v Praze pořádně zdraží a o zisk se rozdělí.

2. Korupce úředníků nebo politiků, kteří si ponechávají podíl z ceny staveb.

3. Lenost nebo neschopnost na straně úředníků nebo politiků, kteří klidně přeplatí výstavbu a nic za to nechtějí.

4. Konspirační teorie o tajné dohodě mezi odpůrci IAD ve vedení města a stavebními firmami. Ta spočívá v tom, že dle dohody se předražuje výstavba parkovacích domů pro auta a z peněz zaplacených navíc, pak následně stavební firmy dotují výstavbu cyklostezek. Cyklostezky se pak jeví jako mnohem levnější, zatímco infrastruktura pro auta naopak vypadá velmi draze.

Vedle toho je pak možná i libovolná kombinace uvedených variant, nebo i jiné teorie odůvodňující tuto anomálii, která podle zainteresovaných osob zcela určitě spočívá jen v neuvěřitelné souhře náhod a nehod. Je možné, že pokud se tento článek dostane ke správným lidem, tak jeho uveřejnění povede k narušení tohoto řetězce náhod a třeba dojde i ke zlevnění výstavby parkovacích domů v Praze. Jak se říká, není malých cílů a uvidíme tedy nejpozději po otevření obálek s nabídkami na P+R DEPO Hostivař, jestli dojde alespoň k nějaké pozitivní změně.

Poznámka autora: Údaje uvedené v článku vycházejí z veřejně dostupných údajů, které jsou úřady povinny zveřejňovat podle příslušných zákonů, zejména zákona o zadávání veřejných zakázek a zákona o registru smluv. Ne vždy jsou tyto povinnosti splněny, jsou splněny jen částečně nebo jsou uvedeny chyby nebo nepřesnosti. Je například možné, že v průběhu realizace stavby došlo ke změně ceny, to však z důvodů v předchozí větě není vždy jednoduché dohledat. Pokud není uvedeno jinak, mělo by se vždy jednat o ceny bez DPH. Na případné chyby můžete upozornit v diskuzi pod článkem.