Článek
V posledních měsících jsme svědky živé debaty ohledně nového zákona o kybernetické bezpečnosti, který se momentálně nachází v mezirezortním připomínkovém řízení. Tato novela má ambiciózní cíle – posílit naši ochranu proti kybernetickým hrozbám, ale také vyvolává vážné otázky ohledně pravomocí a kontroly.
Základem návrhu je rozšíření pravomocí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Tento krok by mohl vést k vytvoření jakéhosi „superúřadu“, který by měl široké pravomoci monitorovat a regulovat digitální sféru. Zvýšená kontrola vzbuzuje obavy ohledně našich individuálních svobod a soukromí. Tímto způsobem by mohl být překročen jemný limit mezi ochranou a omezováním.
Nový zákon se bude týkat odvětví, jako jsou ENERGETIKA, DOPRAVA, BANKOVNICTVÍ, INFRASTRUKTURA FIN. TRHŮ, ZDRAVOTNICTVÍ, PITNÁ VODA, ODPADNÍ VODA, DIGITÁLNÍ INFRASTRUKTURA, POSKYTOVATELÉ ŘÍZENÝCH ICT SLUŽEB, VEŘEJNÁ SPRÁVA, ODPADNÍ HOSPODÁŘSTVÍ, POŠTOVNÍ SLUŽBY, CHEMICKÝ PRŮMYSL, POTRAVINÁŘSTVÍ, VÝROBA, POSKYTOVATELÉ DIGI SLUŽEB, VÝZKUM.
V návaznosti na nové pravomoci NÚKIB se zpřísňují i sankce za nedodržení nového zákona. V textu zákona se skrývá i zásadní ustanovení ohledně výměny statutárních orgánů v soukromých společnostech, které jednají v rozporu s novým zákonem. Tento krok může mít nepředvídatelné dopady na fungování firem a stability podnikatelského sektoru. Je třeba varovat před rychlými a nezvratnými změnami ve struktuře firem, které mohou v konečném důsledku negativně ovlivnit ekonomiku země.
Nový zákon se také snaží řešit problematiku rizikových dodavatelů v dodavatelských řetězcích. To však otevírá nové otázky – jak identifikovat rizikového dodavatele, pokud struktura firem může být komplexní a obtížně sledovatelná? Zvláště na globalizovaném trhu, kde většina komponent pochází ze zahraničí, může být sledování obtížné a mnohdy nemožné. To se může dotknout různých průmyslových odvětví, která upozorňují na riziko ztráty flexibility a inovace. Některé firmy se mohou ocitnout v těžké situaci.
Debata ohledně nového zákona o kybernetické bezpečnosti je tedy mnohem komplexnější, než by se mohlo na první pohled zdát. Na jedné straně je třeba zabezpečit náš digitální svět před stále sofistikovanějšími hrozbami, na druhé straně nesmíme zapomínat na svobodu jednotlivce. Diskuse o tom, jak dosáhnout toho nejlepšího kompromisu mezi ochranou a svobodou, je více než žádoucí.
Je zřejmé, že nový zákon o kybernetické bezpečnosti má své kladné prvky, ale také nese s sebou otázky a rizika, která nesmíme přehlížet. Jde o komplexní téma, které vyžaduje otevřenou debatu a zvážení všech stran argumentů. Jedině tak můžeme zajistit, že budoucnost našeho digitálního světa bude bezpečná, avšak stále svobodná.
