Článek
V dnešní době se digitalizace stala nedílnou součástí našich životů. Zatímco se mnozí těší z pohodlí a efektivity, kterou moderní technologie přinášejí, nesmíme zapomínat na temnější stránku tohoto procesu. Jednou z těchto stránek je otázka ochrany osobních dat a souvisejících rizik.
Projekty jako eDoklady, které se snaží přenést naše fyzické dokumenty do digitální podoby, mají nepochybně své výhody. Nicméně, jak se ukázalo, existují potenciální rizika spojená s tím, kam se naše osobní údaje ukládají. Překvapivě vyšlo najevo, že údaje o občanech, které využívá projekt eDoklady, jsou uloženy na cloudu firmy Microsoft v Holandsku. Tento fakt vyvolává oprávněné obavy týkající se ochrany soukromí a bezpečnosti těchto dat. I když jsou údaje zabezpečeny šifrováním a dalšími technickými opatřeními, zůstává otázka, zda je žádoucí, aby naše citlivé informace opouštěly území naší republiky. Navíc, aby tato data spravovala soukromá společnost z USA. Z vyjádření Ivana Bartoše v médiích, ale i ze sdělení Digitální informační agentury (DIA), je zřejmé, že naše data jsou v „cizích rukou“. Toto se děje v tichosti, bez pozornosti médií a rovněž bez souhlasu drtivé většiny občanů ČR. Jsem přesvědčen, že naše osobní data by neměla opustit republiku, pokud k tomu nedáme, coby jejich vlastníci, souhlas.
Další hrozbou, která vzniká v souvislosti s projektem eDoklady, je možné spojení s Evropskou digitální identitou. Zatímco to může být prezentováno jako krok kupředu směrem k větší integraci v digitálním prostoru, existuje reálná možnost, že to může být pouze další krok k omezení naší svobody a soukromí. Bartošova Digitální informační agentura se skutečností, že eDoklady připravuje na propojení s Evropskou digitální identitou, vůbec nijak netají. Po propojení s Evropskou digitální identitou bude snazší sledovat a monitorovat naše digitální aktivity a transakce na celoevropské úrovni. Jelikož jsou navíc data spravována Microsoftem, posouvá se tato hrozba na celosvětovou úroveň. Tento krok nepochybně může vést k ještě větší centralizaci moci a omezení našich individuálních občanských práv.
Je třeba si uvědomit, že digitalizace s sebou přináší nejen potenciál k usnadnění našeho života, ale také rizika a nebezpečí. Historie ukazuje, že centralizace dat často vedla k jejich zneužití. Například v roce 2013 bylo odhaleno, že americká Národní bezpečnostní agentura (NSA) systematicky sledovala telekomunikační a internetovou komunikaci nejen v USA, ale i v zahraničí. Tento případ ukázal, jak snadno mohou být data zneužita i v demokratických státech.
Jsem hluboce znepokojen skutečností, že Digitální a informační agentura, která je téměř plně v rukou Pirátské strany, je zodpovědná za správu projektu eDoklady. Piráti se rádi prezentují jako odborníci na digitalizaci a ICT, avšak se zdá, že jim chybí kritické myšlení v geopolitické rovině. Mnozí informatici se soustředí pouze na technické zabezpečení dat, ale nedokážou si představit fyzické ohrožení nebo potenciální rizika spojená s ukládáním dat v zahraničí. Jejich nedostatek uvědomění může vést k fatálním následkům, jako je odcizení a prolomení šifrování dat uložených v zahraničním cloudu.
Odcizení a prolomení šifrování dat uložených v zahraničí není jen teoretickým rizikem. Například v roce 2017 došlo k masivnímu úniku dat z databáze společnosti Equifax, kde byly odcizeny osobní údaje více než 140 milionů lidí. Tato společnost byla potrestána pokutou v přepočtu 90 Kč za každého jednoho poškozeného. Tento incident ukazuje, jak snadno mohou být data kompromitována i v případě velkých a zdánlivě zabezpečených systémů. Když jsou data uchovávána v zahraničí, přístup k nim může být narušen nejen virtuálně, ale i fyzicky, což je riziko, které mnozí programátoři podceňují.
Když jsou data uchována jinde, například za oceánem, není v silách ani toho nejlepšího superprogramátora zajistit jejich bezpečí proti vytvoření kopie, byť by byla zašifrována. Jsem dále přesvědčen, že odcizená kopie šifrovaných dat může být podrobena několika týdennímu dešifrování a mohou být prolomena. Ani nejsilnější šifrovací algoritmy nejsou nezlomitelné, a s rostoucím výkonem počítačů a pokročilými technikami dešifrování je jen otázkou času, kdy budou prolomena.
Je alarmující, že aplikaci eDoklady si již do svých mobilů stáhlo více než 400 tisíc občanů. Tito lidé se snadno, mnohdy z nějaké technokratické naivity, vydali na cestu k nesvobodě. Slepě důvěřují vládě, aniž by si uvědomovali rizika, která úplná digitalizace společnosti obnáší. Evropská unie totiž v souvislosti s Evropskou digitální identitou připravuje také zavedení digitální měny EURO, která s ní bude přímo propojena. Pokud nebude tento záměr zastaven, pak reálně hrozí, že v nepříliš vzdálené budoucnosti budou až v Americe vědět o tom, jaké jste si koupili léky a jak se stravujete. Pro celou řadu jedinců nebude ani tato skutečnost představovat žádnou překážku a budou tyto nové technologie i tak masově podporovat s vědomím, že „datová propojenost“ je daní, jakýmsi nutným zlem, za pohodlí, které jim tyto digitální trendy poskytují. Do jisté doby. Jelikož se digitální měna od její tradiční formy zásadně odlišuje, a to především svou snadnou programovatelností, může být předem stanoveno, na co budou digitální peníze použity. Může se pak například snadno stát, že budete chtít pozvat přátele na párty, ale nebudete jim mít co nabídnout, protože váš limit stanovený na spotřebu alkoholu bude již vyčerpán z uplynulého období.
Ačkoliv sám patřím mezi zastánce digitalizace státní správy, jsem současně odpůrcem digitalizace společnosti. Pro digitalizaci je třeba co nejrychleji stanovit hranice, kam až ji necháme zajít. Jsem přesvědčen, že občanům by mělo zůstat právo být „offline“. Současně zastávám názor, že naše osobní data by měla být uložena v českých datových centrech na území republiky.
Digitální okovy si nasadíme sami, ale už je nikdy nesundáme.
