Článek
Níže popsaná záležitost se udála přesně tak, jak je vylíčena. Je to sice dávný příběh ještě z doby, kdy mobily nebyly a nikdo ani neměl doma počítač, leč nic tu není přikrášleno ani zveličeno. Zato důsledky jsou přímo děsivé a řekněme nejen nadčasové, ale s dopady stále naléhavými.
Jde totiž o výsledky experimentu, který vlastně původně ani experimentem být neměl a nechtěl.
V jisté době byl kdekdo posedlý tibetským horoskopem. Protože, jak již zmíněno, byla to doba dávno před internetem, horoskop se kopíroval z časopisů (přes protekci, neboť kopírky byly hlídané!), lidé si jej v práci vyměňovali za kuchařské recepty, četli, vykládali sobě i druhým. Až to bylo protivné.
Tu jednoho poměrně vzdělaného člověka napadlo, z horoskopu obecně (nejen z tibetského) si zcela nepokrytě trochu vystřelit. I vycucal si z prstu malajský horoskop, ryzí parodii a pustou mystifikaci. Malajský, neboť právě „frčel“ Sandokan.
Pravý bulvární horoskop totiž vyžaduje některé atributy, a jakmile je splňuje, zaujme. Není zas tak složité na ně přijít. Především, „malajský horoskop“ se lišil od všech ostatních tím, že kromě data narození je důležitý i den v týdnu. Tedy, kdo se narodil řekněme ve středu 4. března, má úplně jiný horoskop, než kdo se narodil v pátek 4. března jiného roku. Takový horoskop tu ještě nebyl, a už to v sobě nese atraktivitu. Autor pomocí nejjednodušší kombinatoriky vytvořil tabulky, podle kterých se kdokoli mohl přiřadit k určitému znamení, pokud ovšem den narození takto znal.
Pak už zbývalo jen popsat povahy a předpoklady v jednotlivých znameních, kterých, také atypicky, nebylo dvanáct, ale čtrnáct. Aby takový popis byl pro každého přijatelný, musí obsahovat čtyři složky:
1) Lichotky. Každý člověk je rád, když se o sobě dozví, že je zásadový, cílevědomý, otevřený, pravdomluvný, upřímný atd., atd. I když ve skutečnosti třeba opak je pravdou. Ovšem, co nám lichotí, tomu rádi uvěříme.
2)Výroky typu „Nebude-li pršet, nezmoknem.“ Uveďme rovnou příklady: „Pokud ho nic nerozčílí, je klidný.“ „Nezvyšuje hlas, pokud k tomu nemá důvod.“ (Jinými slovy totéž.) „Vznikne-li krizová situace, může ho někdy i zaskočit.“ Vymyslet se dá mnohé a nic se tím nezkazí.
3) Výroky typu „Kdo nevěří, ať tam běží“. To jsou už konkrétnější informace obsahující často i nějaké nabádání či varování, tedy s praktickým dopadem pro život. Třeba: „Příznivý den je sobota.“ (Těžko potkáme někoho, kdo by sobotu neměl rád.) „Nepříznivý den je pondělí.“ (Totéž v bledě modrém.) „Na začátku měsíce se nedoporučuje uzavírat větší obchody.“ „Čtvrtek není vhodným dnem pro žádné sázky.“ „V únoru se nedoporučuje vydávat se na delší cesty.“ „První týden v červenci pozor na konflikty v rodině.“
Čtenář, který uvěřil, nebude tedy na začátku měsíce uzavírat větší obchody, sportku půjde podat denně kromě čtvrtka, při plánování exotických dovolených se vyhne únoru a pokud se náhodou první týden v červenci pohádá s manželkou, bude si to moci zdůvodnit horoskopem. Pokud ne, nevzpomene na to. Je to čistě jeho problém, nic se tím nezkazí ani nevylepší a život poběží dál v normálních kolejích.
4) Výroky rizikové. Ve skutečnosti ovšem rizikové vůbec nejsou, pokud se jich do takto vzniklého koktejlu naservíruje menšina, která by rozhodně neměla přesáhnout osminu celkového objemu. To už jsou konkrétní sdělení, která mohou a nemusejí vyjít. Napíšeme-li o někom v charakteristice jeho znamení třeba to, že má rád akční filmy, a on je zrovna nesnáší, řekne si: „No, tohle zrovna nevyšlo, ale ve všem ostatním se ten horoskop trefil!“ Dokonce to tedy výsledný efekt jistým způsobem okoření. A pokud se na nějaký akční film občas podívá a pak si toto přečte, uvěří, že je má vlastně docela rád. To samé třeba se zálibou v exotice, manuální zručností, nebo čímkoli, co si vymyslíme. Ovšem znovu, všeho s mírou.
Ještě je dobré ke každému znamení přidat, že se v něm narodili třeba někteří slavní spisovatelé (to by v tom byl čert, aby se nějaký nenašel!) sportovci (to samé) a podobně.
Takto se tedy s úspěchem namíchá horoskop a takto byl i inkriminovaný horoskop sestaven. Nutno znovu opakovaně zdůraznit, že byl zamýšlen čistě jako parodie.
Odtud pak už nebylo daleko k nápadu, pobavit touto parodií společnost. Nejprve v úzkém okruhu přátel.
Co je přitom důležité: hned předem jim autor pravdivě, jasně a především důrazně vysvětlil, že jde o pustou mystifikaci a že mají celou záležitost považovat pouze a jedině za zábavnou hru a nic jiného.
Efekt byl nejprve ten, že kdo neznal den svého narození, začal zcela vážně obvolávat rodiče a pokud se jej nedozvěděl ani od nich, byl zřetelně zklamaný.
Následoval výklad jednotlivých znamení, ve kterých se každýpoznal (což potvrdilo úspěšnost testované metody) a který vzbudil nadšení z toho, jak horoskop na každého jednotlivce úžasně pasuje. A to i přes opakované upozornění, že je falešný.
Další fází byly žádosti o jeho zkopírování. Bylo slíbeno, leč nevykonáno Jak to bylo s kopírkami, viz výše.
Po krátkém časovém odstupu přišly poměrně naléhavé prosby o prezentování horoskopu již ve větší sešlosti. Stalo se, opět s předchozím důrazným upozorněním, že jde o mystifikaci a nic než hru.
Vyšlo najevo, že někteří z posluchačů v tomto mírně širším okruhu pátrali po dni narození již předem, protože prezentaci předcházela jakási pověst. Jiní opět obvolávali příbuzenstvo, a to z jediného v té chvíli dosažitelného pevného telefonu. Prezentace tedy vyvolala i menší frontu. Následoval opět větší počet žádostí o rozmnožení, asi v první dvacítce. Opět bylo přislíbeno, s nadějí, že až se věc uleží, nebude to již třeba.
Není snad již ani nutné líčit nadšení každého jednotlivce z toho, jak perfektně jej jeho znamení vystihuje.
Totéž pokračovalo ještě na několika dalších setkáních, naštěstí už opět jen komorních. Výhodou bylo, že část přítomného publika vždy již horoskop znala, takže celý případ se pozvolna odsunul do ztracena. Naštěstí. Jakou lavinu by býval způsobil, hrůza domýšlet.
Svědomí pak už autorovi nedovolilo tuto recesi ani dál rozvíjet, natož zpeněžit. Možná je to chyba, měl by se dnes třeba dobře.
Poučení a zobecnění mohou být následující:
1) I zjevný nesmysl může být veřejným míněním vzat zcela vážně, pokud se přesně strefí do určité módy a atmosféry.
2) I seriózní lidé mohou v určité situaci přestat uvažovat kriticky, pokud tato situace jaksi zapadne do jejich představ a očekávání.
3) Ani apriorní přiznání nesmyslu nemá vliv na jeho akceptaci publikem.
4) Davová psychóza vzniká a šíří se velmi rychle, zvlášť, pokud našla podhoubí v již existujícím názorovém prostředí.
5) Lidé se dají zblbnout nejen snadno, ale především dobrovolně a rádi. Chtít je odradit od takového blbnutí, to znamená brát jim hračku, což se nedělá.
Nejeden člověk tedy za určitých okolností rád uvěří čemukoli. Namátkou třeba, že Země je placka, nebo, abychom přitvrdili, že Hitler byl mimozemšťan (i tenhle názor se vážně vyskytl).
Pak se nedivme, že v dějinách dosáhly takových úspěchů různé sekty a také režimy postavené na demagogii, včetně toho nacistického i komunistického. Za určitých dobře vystižených a správně uchopených podmínek to není nic složitého. Zatímco skeptici byli vždy v defenzivě. Pokud tedy nešlo o skeptiky progresivní a agresivní, což je ovšem úplně jiná kapitola, vlastně totéž v bledě modrém: všichni nám lžou.
Tudíž je snadné stát se manipulátorem. Je nemálo lidí, kteří vám bezmezně uvěří, pokud se trefíte do jejich představ. A platí to nejen při různých volebních kampaních.
Svět totiž opravdu chce být klamán. Ba dožaduje se klamu velmi vehementně.
Je to zdrcující, ale je to tak. Jak proti takovým jevům bojovat, zůstává zatím nevyřešeno.
