Analýza kroužkování v koalici SPOLU: dalo se to čekat?

Z 52 mandátů získaných koalicí SPOLU připadlo 27 na kandidáty navržené ODS, 16 KDU-ČSL a 9 TOP09. Celkem 22 kandidátů koalice SPOLU získalo nebo naopak nezískalo mandát právě kvůli kroužkování. Na mapě níže se prvně podívejme na stručné vyjádření síly stran v kroužkování. Kandidáti KDU-ČSL zřetelně získali podstatnou část preferenčních hlasů na Moravě. Naopak síla TOP09 je zřejmě hlavně v Javornickém výběžku…

Pro každou kandidátku je odevzdán určitý počet obálek obsahujících platné hlasy, každý volič může udělit maximálně 4 preferenční hlasy, takže pokud tento počet platných obálek vynásobíme čtyřmi, získáme maximální možný počet udělených kroužků v rámci dané kandidátky. Pokud sečteme všechny udělené kroužky v dané kandidátce a vydělíme je tímto maximálním možným počtem kroužků, získáme metriku, kterou nazývám intenzita kroužkování, viz také obrázek se vzorečkem níže.

Průměrná hodnota intenzity kroužkování pro koalici SPOLU napříč všemi volebními okrsky je 25,4 % (jde o vážený průměr celkovým počtem platných hlasů kandidátky v okrsku). Koalice SPOLU má tedy druhou nejvyšší intenzitu kroužkování ze všech kandidujících subjektů, vyšší mají pouze Piráti - 30,0 %. Hnutí STAN je třetí s 20,1 %, naproti tomu SPD, ač na jeho kandidátkách byli i členové jiných stran, mělo intenzitu kroužkování pouze 13,7 %, hnutí ANO 12,0 % a nejméně z úspěšných stran kroužkovali voliči Motoristů sobě - 11,6 %.

Na mapě níže vidíme, že nad průměrnou intenzitou kroužkování 25,4 % koalice SPOLU jsou zejména oblasti na Moravě, ve Slezsku a Praha (modré zbarvení).

Z tabulky níže vyplývá, že spojení ODS, KDU-ČSL a TOP09 v koalici SPOLU vedlo k jasnému zvýšení intenzity kroužkování v roce 2021 oproti roku 2017, kdy každá ze stran kandidovala samostatně. V právě proběhlých volbách se v koalici SPOLU celková intenzita kroužkování snížila o 0.3 % (procentního bodu). Tedy pouze nepatrná změna, nicméně mezi jednotlivými kraji jsou velké rozdíly. Největší změna je v Moravskoslezském, kde se kroužkovalo o 5.5 % více, hlavním důvodem zřejmě bylo kroužkování proti současnému ministru financí Zbyňku Stanjurovi (ODS). Naopak v Libereckém kraji se kroužkovalo o 4.5 % méně, zřejmě zde SPOLU nabídlo méně výrazné osobnosti než v roce 2021, ale do hloubky místní situaci neznám.

Velmi zajímavým údajem je korelace mezi intenzitou kroužkování koalice SPOLU a podílem preferenčních hlasů pro ODS. Na mapě níže se dozvídáme, že ve všech krajích kromě Prahy znamenala vyšší intenzita kroužkování vždy menší podíl kroužků pro ODS. Zdaleka nejvýraznější byl tento efekt v Jihomoravském kraji, kde je míra korelace mezi intenzitou a podílem kroužků pro ODS r=-0.31. Z tohoto se dá odvodit, že posilujícím faktorem míry kroužkování je snaha voličů slabších stran koalice SPOLU, KDU-ČSL a TOP09, podpořit své kandidáty.

Pro plastičtější srovnání v tabulce níže ukazuji souvislost intenzity kroužkování a podílů jednotlivých stran koalice SPOLU na celkovém počtu preferenčních hlasů v krajích.

V Jihomoravském kraji, kde kandidoval za ODS samotný premiér Petr Fiala, byl podíl kroužků ODS a KDU-ČSL shodně 41.4 %. Tedy ani nejvýraznější tvář koalice SPOLU a ODS zde nedokázala přetlačit lokální výhodu KDU-ČSL.

V následujících sekcích shrnu výsledky pro jednotlivé strany koalice SPOLU a pro každou z nich vypíchnu jednoho jejího kandidáta, který byl něčím zajímavý stran kroužkování.

ODS se stala obětí vnitrokoaličního kroužkování. Ačkoliv i voliči ODS byli v kroužkování aktivní a dokázali na mandát posunout 6 svých vlastních kandidátů z nevolitelných pozic, celých 10 jejich kandidátů, kteří stáli na původně volitelných místech, o mandát přišlo, 5 z těchto ztrát bylo vůči jiným kandidátům ODS a 5 bylo vůči ostatním stranám. Výsledkem kroužkování je tedy pro ODS čistá ztráta čtyř poslaneckých křesel, KDU-ČSL získala na ODS 4 křesla, TOP09 od ODS jedno křeslo získala a jedno ztratila, takže její efekt je celkově neutrální. Z 1 321 684 preferenčních hlasů pro kandidáty koalice SPOLU získala ODS 685 156, tedy 51,84 % a jí navržení kandidáti získali 27 mandátů (51,92 % z 52).

Bilanci kroužkování ODS v Praze zlepšoval nestraník Jan Lipavský, který dokonce přeskočil jedničku kandidátky Janu Černochovou (ODS) a získal nejvíce preferenčních hlasů z celé koalice SPOLU. Více měl jen Andrej Babiš - 72 119. Možná je to tím, že Lipavský je pocitově jediný politik přímo koalice SPOLU a nepochází ze žádné z jeho stran. Připomíná to situaci dětí, jejichž mateřským jazykem je nějaký mrtvý nebo umělý jazyk (latina, esperanto), zpravidla jde o děti, jejichž rodiče se poznali při studiu takového jazyka a jiný společný neměli, stejně tak Jan Lipavský je pocitově jediný „rodilý člen strany SPOLU“. Ač se čím dále více asociuje s ODS.

KDU-ČSL je jednoznačným vítězem preferenčního hlasování v rámci koalice. Jejich voličům se podařilo kroužkováním získat mandát pro 4 kandidáty KDU-ČSL, kteří byli původně na nevolitelných místech kandidátek a zároveň žádný kandidát KDU-ČSL na volitelném místě o mandát nepřišel. KDU-ČSL získala 382 348 preferenčních hlasů, tedy 28,93 % z hlasů koalice SPOLU a přišla si na 16 mandátů (30,77 % z 52).

Lidovci nepřeskakovali jen na Moravě, např. František Talíř se v Jihočeském kraji dostal ze 7. místa na vrchol kandidátky. Ve volbách do EU parlamentu v roce 2024 získal 30 969 preferenčních hlasů (celostátně), tehdy mu těsně unikl mandát europoslance. Přímo v Jihočeském kraji tehdy získal 4 719 preferenčních hlasů při volební účasti v kraji 36.78 %. Pokud bychom toto číslo přepočítali na volební účast ve sněmovních volbách 2025, která byla v Jihočeském kraji 69.49 %, dostali bychom odhad počtu preferenčních hlasů pro Františka Talíře 8 916, což je o 1 337 více, než skutečně získal ve sněmovních volbách. Pokud volební stratégové koalice SPOLU pracovali s tímto typem dat, jeho přeskočení kolegů na kandidátce je nemohlo překvapit.

Pro TOP 09 mělo preferenční hlasování neutrální dopad na celkový počet mandátů, jak jsem již zmiňoval, jeden mandát TOP09 ztratila vůči ODS v kraji Vysočina a jeden vůči ODS získala v Olomouckém kraji. Kandidáti TOP09 obdrželi 254 180 kroužků, tedy 19,23 % ze všech pro SPOLU, a celkově TOP09 získala 9 mandátů (17,30 % z 52). Všechny strany koalice SPOLU tedy s určitou nadsázkou získaly zhruba tolik mandátů, kolik voličů přivedly, pokud by platilo, že preferenční hlasy ukazují skutečné poměry voličů stran koalice. Samozřejmě to tak zřejmě není, přínos KDU-ČSL bude tímto nadhodnocen, protože víme, že už před vznikem koalice jejich voliči kroužkovali v průměru více.

Za tu relativní sílu TOP09 v Javornickém výběžku může právě Zdeňka Blišťanová, oblíbená starostka Jeseníku, která získala kredit mimo jiné během ničivých povodní v září 2024, které Jeseník velmi zasáhly.

Analýza dat ze všech více než 14 tisíc okrsků a srovnání s volbami 2021 a 2017 má jednoznačný závěr: ztráta mandátů ODS ve prospěch KDU-ČSL v roce 2025 nebyla náhoda. Koalice SPOLU již při svém vzniku v roce 2021 vedla k výraznému zvýšení intenzity kroužkování oproti samostatným kandidátkám v roce 2017. Zejména na Moravě kroužkovali voliči KDU-ČSL výrazně více již v roce 2017 a tento rok kroužkování v Jihomoravském kraji ještě posílila neobliba leadera Zbyňka Stanjury. Výsledek voleb 2025 pro ODS je tedy selháním jejích volebních stratégů, kteří ignorovali jasné indicie o volebním chování z minulosti a sílu (negativní či pozitivní) osobních značek kandidátů.