Ukrajinští uchazeči o střední školy: mají nefér výhodu? Co říkají data?

V posledním týdnu se v médiích i na sociálních sítích strhla emotivní diskuze o férovosti přijímaček vzhledem k účasti ukrajinských uprchlíků s odpuštěným testem z češtiny. Rád bych proto do této diskuze přinesl reálná data o úspěšnosti ukrajinských uchazečů, protože dosud v ní vládnou spíše dojmy.

V tomto článku pracuji s veřejnými daty CERMATu, zjednodušeně budu používat rozdělení na „české“ a „ukrajinské“ uchazeče podle toho, zda má v datech daný uchazeč body za test z češtiny i matematiky (český/CZ uchazeč) a nebo pouze za matematiku (ukrajinský/UA uchazeč). Pro zjednodušení se také zaměřuji jen na uchazeče o čtyřleté obory, kteří si podali alespoň jednu přihlášku na maturitní obor, a tedy mají dostupná data z Jednotné přijímací zkoušky (JPZ), jinak v současnosti nelze v datech UA uchazeče odlišit. V tomto článku nejde tolik o absolutní čísla jako o srovnání uchazečů píšících oba testy a těch s odpuštěným testem z češtiny. A ještě jedno praktické doporučení, pokud si grafy v tomto článku rozkliknete, zobrazí se vám v mnohem vyšším rozlišení.

Takto vymezených ukrajinských uchazečů bylo celkem 2693, oproti tomu českých uchazečů bylo 93 737. Odpuštění testu z češtiny se tedy týká 2.87 % uchazečů o maturitní obory. Ze 4661 konkrétních studijních programů1 byl alespoň jeden ukrajinský uchazeč na 2334 z nich, což je téměř přesně polovina (50.07 %). Na obrázku č. 1 vidíme kolik % všech účastníků na daný program tvořili ti ukrajinští. Naprostá většina programů měla méně než 10 % ukrajinských uchazečů. Těch pár programů, na které se dle grafu hlásilo 100 % UA uchazečů je 12 nematuritních oborů, kde se hlásil jeden nebo dva uchazeči, a tedy se snadno stalo, že to byli pouze ukrajinští uchazeči.

Pro zajímavost uvádím rozdíly v tom, kolik % ze všech přihlášek si dali uchazeči v rámci skupiny na konkrétní obory, viz obrázek č.2. Ukrajinští uchazeči se mnohem častěji hlásí na SOŠ informační technologie než na gymnázia. Možná si od technických oborů slibují o něco nižší jazykovou náročnost v průběhu studia ve srovnání s gymnáziem. Může jít i o rozdílné vnímání perspektivnosti studia informatiky, třeba i kvůli její rostoucí roli v bojích na Ukrajině.

Zajímalo mě, zda nedochází ke koncentraci UA uchazečů v některých lokalitách, jejich rozložení je ale celkem rovnoměrné, viz obrázek č.3. Největší rozdíl byl v Praze, kde se hlásilo 643 UA uchazečů (24.05 % ze všech UA uchazečů), pro srovnání, českých uchazečů v Praze bylo 17 122 (18.34 % ze všech CZ uchazečů).

Problém přijímání cizinců na české střední školy se neobjevil až s Ruskou invazí Ukrajiny v roce 2022, školský zákon § 20 odst. 4 již v původní verzi z roku 2004 obsahuje možnost výjimky z přijímacích testů z češtiny pro uchazeče, kteří předtím studovali v zahraničí. Tyto úpravy se tedy nedělaly ad hoc až s příchodem ukrajinských uprchlíků, dlouhodobě užívaný postup se akorát konkretizoval, souhrn informací od MŠMT k úpravám přijímacího řízení pro UA uprchlíky si můžete přečíst zde.

Není tedy pravda, že by ukrajinští uchazeči nemuseli prokazovat žádnou znalost češtiny, pouze se místo CERMAT testu ověří pohovorem. Národní pedagogický institut pro školy připravil doporučenou podobu tohoto pohovoru, jeho celkové schéma viz obrázek č. 4, celý dokument si můžete přečíst zde. Ukrajinský uchazeč musí v pohovoru získat alespoň 15 bodů z 24 a nesmí mít 0 bodů v žádné ze 4 hlavních částí (obecná, čtení, rozhovor, prezentace) aby byl klasifikován jako uspěl, v opačném případě je klasifikován neuspěl a přijímací řízení na daný program pro něj končí. Body z pohovoru se použijí jen pro rozhodnutí, zda byl pohovor splněn, do přijímacího řízení se dále nikam nepočítají. Tedy sebelepší výkon v tomto pohovoru šance na přijetí nemůže zvýšit, je pouze nutnou podmínkou, ale špatný výkon uchazeče rovnou vyřadí.

Jak je možné určit pořadí uchazečů, když část z nich psala test pouze z jednoho předmětu? Klíčovým pojmem je tzv. redukované pořadí, to vzniká seřazením všech uchazečů (CZ+UA) na základě pouze CERMAT testu z matematiky a případné školní části přijímacího řízení (např. známky ze ZŠ, test z informatiky). Finální pořadí se tvoří tak, že čeští uchazeči se seřadí podle všech kritérií a mezi ně se přidají UA uchazeči podle onoho redukovaného pořadí. Ve výsledku je to zjednodušeně jako kdyby se UA uchazečům spočítal percentil jen na základě matematiky (+ případně školního kola) a CZ uchazečům percentil součtu češtiny a matematiky (+ případně školního kola).

Uvědomuji si, že to dosud bylo trochu abstraktní, pokusím se to ilustrovat na příkladu konkrétního studijního programu Hotelové školy Praha 10, obor Hotelnictví, shrnutí viz obrázek č. 5. Jedná se o školu s nejvyšším počtem UA uchazečů na jednom programu, bylo jich 42 z celkového počtu 531 uchazečů.

Prvním krokem je vyřazení všech, kteří již byli přijati na školu s pro ně vyšší prioritou, to se poštěstilo 165 českým a 1 ukrajinskému uchazeči, zbývá nám tedy 324 českých a 41 ukrajinských uchazečů. Kapacita oboru, a tedy předpokládaný počet přijatých je 150 studentů, tedy již v tento moment víme, že jich může uspět pouze méně než polovina (46.29 %).

Škola si stanovila jako minimální hranici přijetí více než 10 bodů (tedy minimálně 11 bodů pro přijetí) z češtiny i matematiky. Na tomto kritériu vypadlo 141 českých a 24 ukrajinských uchazečů. Kompletní popis požadavků této školy si můžete přečíst na odkazu.

Zde se dostáváme k tomu nejkontroverznějšímu kroku a sice pohovoru, kterým si ukrajinští uchazeči nahrazují CERMAT test z češtiny. V různých článcích či na sociálních médiích zaznívají obavy, že se jedná o formální záležitost a ukrajinským uchazečům se ta jazyková způsobilost ke studiu potvrzuje víceméně automaticky. Jak to teda dopadlo tady? Ze 17 UA uchazečů, kteří splnili podmínku bodů z matematiky, jich 15 skončilo právě na pohovoru z češtiny!

CERMAT test z češtiny obsahuje 24 uzavřených položek z 30, pro každou uzavřenou úlohu lze spočítat, jakou máte šanci trefit správnou odpověď při náhodném zaškrtávání, viz obrázek č. 6. Do detailů vypočtu tu nebudu zabíhat, ale vyšlo mi, že kdyby někdo šel na oba termíny češtiny a pouze náhodně vyplnil uzavřené úlohy, tak v průměru získá 8.35 bodů.

Úspěšnost v pohovoru 2 ze 17 znamená 11.76 % pravděpodobnost jeho splnění, při náhodném zaškrtávání testu z češtiny by ukrajinští uchazeči splnili bodovou hranici na této škole (11 a více bodů) v 15.02 % případů! Ukrajinští uchazeči by tedy měli o více než čtvrtinu (27.67 %) větší naději na splnění podmínek přijímacího řízení na této škole při náhodném zaškrtávání standardního CERMAT testu z češtiny, kterému třeba vůbec nerozumí, než když se snažili uspět v onom pohovoru! Pokud by nějaká škola měla hranici včetně 10 bodů, tak pravděpodobnost splnění náhodným odpovídáním vzroste dokonce na 27.56 %, tedy více než dvojnásobek úspěšnosti pohovoru na škole v našem příkladu.

Obrázek č. 7 demonstruje, že kdyby byl pohovor pouhou formalitou a potvrzoval se všem, tak by se dostalo dalších 12 ukrajinských uchazečů. Mezi vyřazenými je dokonce např. UA uchazeč, který měl 33 bodů v matematice, což je výkon na úrovni 90.1 percentilu v celé kohortě všech uchazečů v roce 2025 a mezi uchazeči o tuto školu (mimo přijatých na vyšší prioritu) by to byl třetí nejlepší výkon v matematice! Kompletní výsledkovou listinu této školy si můžete prostudovat na odkazu.

Část nevole k ukrajinským uchazečům vznikla myslím zbytečně nedůsledným vypracováním výsledkových listin školami. Obrázek č. 8 je náhled výsledkové listiny školy z našeho příkladu, v předposledním sloupečku je u ukrajinských uchazečů slovem „Ne“ či „Ano“ označeno, zda daný uchazeč prošel pohovorem. Zvýrazněný UA uchazeč na obrázku pohovorem prošel a byl přijat ke studiu. Z výsledkové listiny to ale vypadá, že získal 0 bodů v testu z češtiny, a málo celkových bodů z JPZ i JPZ + školní části (viz oranžově zvýrazněné údaje). Takhle to opravdu na první pohled působí, že někteří UA uchazeči byli přijati i s mnohem menším počtem bodů, než měli někteří nepřijatí CZ uchazeči. Školy by neměly tímto zavádějícím způsobem uvádět jakékoliv body u češtiny, když ji uchazeč nepsal, ani s ní dělat nějaké další součty. Naopak užitečnější by bylo uvádět percentily na základě běžného i redukovaného pořadí.

Nyní již opustíme příklad Hotelové školy, Praha 10 a vrátíme se ke statistikám na úrovni všech uchazečů. Obrázek č. 9 jsem zahrnul zejména pro tu vizuální intuici, jak malý podíl tvoří UA uchazeči. Už zde můžeme vidět, že čeští uchazeči mají v průměru vyšší bodový zisk v matematice, ale lépe je to vidět na dalším grafu.

Na obrázku č. 10 můžeme lépe porovnat obě skupiny, je patrné, že čeští uchazeči dosahují v průměru o 4.19 bodů více a jejich rozložení je více rozprostřené napříč bodovým spektrem. Toto není nic překvapivého, naopak by bylo s podivem, kdyby uchazeči z řad uprchlíků dosahovali stejných nebo dokonce lepších výsledků, možných důvodů je mnoho, nebudu tu do nich zabíhat. Nicméně, jedná se o další indicii, že k žádnému masovému přeskakování českých uchazečů nedochází, není to možné s nižším počtem bodů v matematice.

Zřejmě nejzásadnější graf je ten následující (obrázek č. 11) znázorňující pravděpodobnost přijetí podle počtu bodů z matematiky. Ukrajinští uchazeči mají v průměru nižší šanci na přijetí i když mají z matematiky stejně bodů, jako čeští uchazeči! Jak je to možné? Je to zejména kvůli tomu pohovoru z češtiny, jak jsme si v detailu ukázali v našem příkladu Hotelové školy, Praha 10 výše. Menší část efektu může být dána v průměru nižšími výkony ve školních kolech, z nich bohužel zřejmě systematická data neexistují, takže to nelze snadno ověřit.

Smyslem přijímacích testů na střední školy s maturitou je predikovat schopnost složit maturitu, proto je nutné, aby bodový zisk v testech tuto schopnost odrážel. U českých uchazečů to celkem funguje, viz odkazovaný Twitter/X příspěvek níže. Různé okolnosti ale mohou snížit míru této predikční schopnosti, např. kdybychom uchazečům v testovací místnosti zatemnili okna a zhasli světla, jejich výkon v testu by mnohem méně odpovídal jejich schopnostem. Podobně je to s úpravami pro cizince nebo osoby s nějakým handicapem, např. pro nevidomé uchazeče se připravuje verze zadání v Braillově písmě. Ukrajinští uchazeči také nejsou jediní, kteří mají přeložené zadání matematiky, uchazeči z polské národnostní menšiny mohou psát testy v polské verzi.

Nejde tedy o to někoho zvýhodnit, ale o to zajistit, aby body v daném testu dostatečně informovaly o úrovni schopností uchazeče. Měřit jazykové schopnosti ukrajinských uchazečů testem v z češtiny je tak podobně smysluplné jako měřit ty české testem z ukrajinštiny. Zde zdůrazním, že je rozdíl mezi ověřením jazykové úrovně nutné pro studium v češtině a řazením uchazečů podle obecných jazykových kompetencí.

Samozřejmě aktuální řešení v podobě pohovoru není jediná možnost, např. bychom mohli vytvořit test jazykových schopností v ukrajinštině, který by testoval typově stejné oblasti jako současný test z češtiny. Tím by se nám neztrácela informace o jazykových schopnostech uchazeče při tvorbě pořadí, ale zase by vyvstal velmi komplexní problém spravedlivého přepočtu výkonů v UA a CZ jazykových testech. Tento problém má sice řadu relativně použitelných řešení, CERMAT je ale aktuálně nepoužívá ani pro vyvažování obtížností termínů či let mezi sebou.

V diskuzích často zaznívá, že je velkou výhodou učit se pouze na test z matematiky a že by si to třeba část českých uchazečů vybrala, protože se cítí být silnější v matematice než v češtině a mohli by jí zároveň věnovat dvojnásobek času.

Pokud by si možnost „pouze matematika“ vybrala větší část uchazečů, konkurence v matematice by tomu úměrně vzrostla a laťka pro přijetí jen na základě matematiky by byla tím pádem vyšší pro všechny. Tedy sice by bylo více času na přípravu ale zároveň by bylo třeba se připravit mnohem lépe. Ukrajinští uchazeči si nevybírají test z matematiky podle toho, zda jsou silnější v jazykových nebo kvantitativních schopnostech, je to jejich jediná šance se na střední školu s maturitou v ČR dostat.

Navíc, psát jen jeden z předmětů s sebou nese vyšší riziko neúspěchu z nějakých náhodných důvodů. Pokud děláte JPZ ze 2 předmětů, tak vaše finální body závisí na výkonu ve 4 testech. Pokud jednou zpanikaříte a celkově píšete 4 testy, tak to váš celkový výsledek ovlivní méně, než když váš osud závisí pouze na 2 testech.

Již jsem ukázal, že současný systém rozhodně ukrajinské uchazeče v průměru nezvýhodňuje. Napadá mě ale jedna situace, která může znamenat nespravedlnost pro české uchazeče.

Představme si maximálně jednoduché přijímací řízení: 1 škola, 2 uchazeči, kapacita pro přijetí 1 student, žádné školní kolo, jen CERMAT testy. Český uchazeč získal 49 bodů z češtiny (percentil: 99.802) and 40 z matematiky (percentil: 97.594). Ukrajinský uchazeč získal 41 bodů z matematiky (percentil: 98.230) a splnil pohovor z češtiny. Na základě redukovaného pořadí se dostane UA uchazeč, protože má více bodů z matematiky, výrazně lepší výkon v češtině i na percentilové škále se tak českému uchazeči neuplatní.

Průměr obou percentilů českého uchazeče je 98.698, tedy o 0.468 více, než získal ukrajinský uchazeč v matematice. Přijat by tak byl uchazeč, který má změřený o něco nižší výkon. Na druhou stranu, u UA uchazeče nevíme, jaké jsou jeho obecné jazykové předpoklady, tedy mohou být podobně vysoké, jen nemáme srovnatelný údaj, protože pohovor se hodnotí pouze uspěl/neuspěl. Pravděpodobnost tohoto jevu je také nižší, než že bude přijat český uchazeč oproti ukrajinskému s mnohem lepší matematikou, který ale neprošel pohovorem.

Navzdory intenzivním debatám v médiích a na sociálních sítích data jasně ukazují, že ukrajinští uchazeči o české střední školy nepředstavují významnou konkurenci českým uchazečům. Jejich celkový počet je relativně nízký a na většině škol tvoří zanedbatelný podíl uchazečů.

Splnění náhradního pohovoru z češtiny za CERMAT test rozhodně není pouhá formální a snadná záležitost, naopak na něm vypadávají i jinak velmi nadprůměrní uchazeči. To ukazuje i analýza šancí na přijetí při stejném výkonu v matematice, pro ukrajinské uchazeče je v průměru stále výrazně nižší.

Pokud něco měnit, zvážil bych např. vytvoření ukrajinské verze jazykového testu, tím nemyslím odstranit pohovor ověřující schopnost studovat v češtině, ale doplnění validního měření obecných jazykových kompetencí UA uchazečů pro účel řazení. Také bych doporučil tvořit pořadí podle percentilů uvnitř předmětů a jejich průměrů místo bodů a „procentuálních skórů“.

Celkově vzato, současný systém je dle mého názoru dostatečně férový vůči českým uchazečům, představuje rozumný kompromis mezi právem ukrajinských uprchlíků na vzdělání a zachováním integrity přijímacího řízení.

Poznámky:

1. Konkrétním studijním programem zde myslím kombinaci identifikátoru školy (REDIZO), oboru studia (KKOV) a formy studia (denní/kombinované/distanční). Někdy je třeba rozlišit ještě zaměření studia, např. pokud jsou dvě různé informatiky na jedné škole, ale při přípravě analýz jsem neměl toto rozlišení původně k dispozici, nicméně výsledky by to moc nezměnilo.