Článek
Bylo to deset let poctivé, až sisyfovské dřiny, než zakladatelé David Gaydečka a Martin Voňka s investorem Liborem Winklerem v zádech definitivně složili festivalové zbraně a oznámili konec přehlídky Metronome Prague. Jubilejní desátý ročník měl přitom představovat vítěznou salvu: organizátoři spojili síly s globálním promotérským kolosem Live Nation, opustili zrekonstruované, leč hlukově choulostivé Výstaviště v Holešovicích a velkoryse obsadili travnatou plochu Letiště Letňany.
Papírově to byla dramaturgická lahůdka, před níž by smekl i ten nejzmlsanější hudební fajnšmekr. Na plakátech zářil nestárnoucí Sting, temný apoštol Nick Cave s kapelou The Bad Seeds, velšští melodici Manic Street Preachers, shoegazoví Slowdive i melancholický Tom Odell. Kdo by tomu odolal? Jak se v červnu ukázalo, v podstatě drtivá většina tuzemských posluchačů.
Největší facku ambicím uštědřil paradox jménem Nick Cave. Když tento uhrančivý australský kazatel ohlásí samostatné turné v libeňské O2 areně, patnáct až dvacet tisíc fanoušků vezme předprodejní servery útokem, lístky zmizí dřív, než stihnete dopít ranní kávu, a v hale panuje posvátné, elektrizující vytržení. V Letňanech? Na stejném Caveovi se sice sešel asi tak odhadem osmitisícový dav oddaných uctívačů, ale k vyprodané aréně mělo publikum daleko jako z pražské periferie k protinožcům.
Dělali snad promotéři něco fatálně špatně? Spíše narazili na neprostupnou zeď pražské nátury, kterou sami trefně pojmenovali jako syndrom vlastní matrace. Pražan má totiž festival doslova za humny, což v praxi znamená absolutní rozpad festivalového ducha. Zatímco na venkovské louce jste lapeni v areálu a chtě nechtě korzujete od pódia k pódiu, Pražan se k městskému festivalu chová jako k návštěvě hobby marketu.
V sobotu dopoledne se v klidu vyspí, zajde si na avokádový chléb na Letnou, odpoledne zalije balkonová rajčata a na letiště dorazí linkou metra C nejdříve v sedm večer. Zhlédne hlavní hvězdu, v areálu neutratí skoro nic a v deset už poslušně spěchá na eskalátor, aby stihl usnout ve své vlastní posteli. Celodenní tržby, atmosféra i pocit sounáležitosti se tím vypaří dřív, než stačí zapadnout slunce. Z Metronomu se zkrátka nikdy nepodařilo vykřesat status akce, na které musíte být, jinak jste společensky vyřízení.
A co mimopražští poutníci, kteří by slabou místní účast zachránili? Ti byli ze hry vyřazeni předem. Metronome se od zrodu stylizoval do komfortní městské akce a nikdy nenabídl klasické stanové městečko. Fanoušek z Brna, Ostravy či Budějovic si tak musel spočítat prostou trojčlenku: vstupenka na víkend za necelých pět tisíc korun a k tomu dvě noci v pražském hotelu, kde oficiální festivalové balíčky hravě překračovaly desetitisícovou hranici. Z výletu za muzikou se rázem stal luxusní zájezd srovnatelný s prodlouženým víkendem v Římě, což mladší a klubové publikum spolehlivě odradilo.
Zde leží i jádro české festivalové duše. Češi na letní festivaly nejezdí jenom proto, aby poslouchali písničky – jezdí tam zmizet. Chtějí hodit do kufru auta zablácené holínky, postavit stan mezi tisíce dalších a na čtyři dny zapomenout na šéfa, hypotéku i složenky v hradeckém Parku 360 na Rock for People nebo mezi rezavými monstry ostravských Colours. I kovaní Pražáci raději ujedou sto kilometrů za Prahu, protože v Letňanech žádný únik z reality neexistuje; pořád jste v dosahu signálu, hrozí, že potkáte kolegu z korporátu, a večer vás pohltí běžná metropolitní šeď.
Absurdní tečku za celým konceptem pak udělala striktní policejní hodina. Zatímco na barcelonské Primaveře nebo budapešťském Szigetu pravý noční rej po půlnoci teprve začíná, v české metropoli padá v deset večer železná opona ticha. Dělat plnokrevný rockový festival ve městě, kde bdělí sousedé bombardují úřady stížnostmi při prvním záchvěvu basů a program musí končit v 21:50, připomíná pokus o večírek v klášteře.
Pořadatelé odešli se ctí a s čistým štítem, bez dluhů a se vztyčenou hlavou. Značka Metronome prý bude dál vozit velká jména do hal a klubů, což Praze vyhovuje nesrovnatelně lépe. Desetiletá lekce však potvrdila hořkou pravdu: Praha je sice nádherná kulisa pro turisty, ale na velký open-air festival je příliš líná, rozmazlená a pohodlná.
Zdroje:
https://news.headliner.cz/novinky/festival-metronome-konci-je-to-definitivni-vysvetluji-podrobnosti-poradatele
https://www.metronome.cz/cs/goodbye-metronome-prague-festival
https://musicserver.cz/clanek/79913/metronome-prague-konci-nepomohl-ani-presun-do-letnan-a-spojeni-s-live-nation/
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kultura-pastor-cave-na-metronomu-lecil-vsechny-nestastne-duse-207232
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kultura-metronome-festival-2026-zahajeni-tom-odell-308971
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kultura-metronome-festival-konci-316590
