Článek
Máte pocit, že si politikové dělají bez ohledu na občany, co se jim zachce? Přesně tak tomu bylo za komunistické totality. Nejsilnějším prvkem demokracie je totiž komunikace občanů s parlamentem.
Máme pomatené pojmy. Vlády občas tvrdí, jak makají pro lidi. Jenže vláda nemá hájit zájmy lidí, vláda má hájit zájmy státu. Zájmy lidí mají hájit volení zástupci.
Občas v nějaké důležité záležitosti píšu dopisy zákonodárcům, někdy všem, někdy jen poslancům nebo senátorům, někdy jen členům nějakého výboru. Už jsem to udělal asi desetkrát. Píši věcné dopisy, nejsou to zbytečnosti. Zatím se mi ani jednou nestalo, že by mi někdo z nich odpověděl. Systematicky neodpovídají. Jen jeden senátor mi nabídl místo odpovědi, že by se se mnou sešel, abychom to probrali osobně, sešli jsme se. Jeden za dvacet let? A z několika sekretariátů na ministerstvech jsem dostal odpověď nějaké sekretářky, že pan ministr se mým dopisem jistě seznámí. Věcná odpověď, nebo diskuse žádná.
Nerozumím proč. V médiích se opakovaně probírá, proč vláda nedokáže vysvětit to či ono občanům. Předpokládal bych, že poslanci mají od svého stranického předsedy uloženo, že musí věcně odpovědět na každý dopis. Čekal bych, že politické strany už nikdy nepustí na kandidátku člena, který v poslanecké nebo senátorské funkci neodpověděli byť jen na jediný dopis. Mají na to přece dobře placené asistenty. A pokud poslanci nebo senátoři něčemu nerozumějí, mají na to vynikající Parlamentní institut.
V devadesátých letech jsme se domnívali, že odpovídat na dopisy patří k těm hlavním povinnostem, že tím se liší demokracie od zrůdného komunismu. Trávil jsem mnoho času vyřizováním korespondence. Jediné dopisy, které končily v koši, byly anonymové – není totiž komu odpovědět. Dokonce i na přihroublé emotivní dopisy jsem odpovídal, že se patrně neshodujeme v pohledu na interpretaci politické reality a doporučil jsem obrátit se na poslance jiné politické strany, se kterou snad najdou porozumění. Ale odpověděl jsem.
Překvapivé je, že ani naše média vůbec nezajímá, že naše demokracie krachuje na nefungujících zákonodárcích. Povinností médií je postarat se o to, aby se zákonodárce, který nedopovídá na dopisy, už nikdy do funkce nevrátil. Nefungují nám ani média.
