Článek
Sám mám zkušenosti se stresem jak pozitivní, tak i negativní. Jsem v prvním ročníku na gymnáziu a troufám si říci, že mám se stresem už bohaté zkušenosti. Pravděpodobně je to i způsobeno tím, že jsem od přírody člověk, co se dokáže vystresovat z každé maličkosti. Na prvním stupni základní školy jsem se stresoval asi ve stejné míře jako ostatní děti v mém věku. Skoro vůbec. Zlom nastal až s přechodem na druhý stupeň základní školy. Byl jsem v šesté třídě a po celém světě začala řádit pandemie Coronaviru. Tři čtvrtě roku jsme měli online výuku a to byl teprve zážitek. Bylo to úplně něco jiného než v druhém pololetí páté třídy, kdy pandemie začala a my měli prakticky jen odevzdávat vyplněné úkoly. V šesté třídě to však bylo mnohem těžší. Místo klasických prezenčních hodin jsme se museli každý všední den připojovat na online hodiny a snažit se komunikovat s učiteli. Toto období v šesté třídě, které trvalo od října 2021 do května 2022, bylo pro mě opravdu hodně stresující. Stresoval jsem se, že nestihnu odevzdat domácí úkol včas, že nezvládnu napsat test nebo že se mi porouchá můj počítač a já budu všechno muset plnit na mobilu. Nejhorší na tom období byl jeden týden v prosinci, kdy nás pustili na jeden týden do školy. Na ten týden opravdu nevzpomínám v dobrém. Panoval chaos, učitelé potřebovali dopsat mnoho testů a zkontrolovat, jak plníme domácí přípravu. Já jsem prakticky nestíhal, protože jsem na takový režim nebyl z prvního stupně zvyklý. Naštěstí mě moji rodiče podpořili a tak jsem celou šestou třídu přežil v relativním klidu. I květnový návrat do školy už nebyl tak stresující jako ten prosincový. Během dalších let na základce jsem se potom už stresoval méně, ale pořád jsem brečel kvůli tomu, že něco ve škole nezvládnu, i když jsem měl ze všeho samé jedničky, maximálně dvojky. Změna nastala v deváté třídě. Čekaly mě totiž přijímací zkoušky na střední školu a s tím přicházelo dvakrát více učení. Stres byl abnormální. Neustálé testy ve škole, zkoušení, projekty a k tomu doučování na přijímací zkoušky. Bylo to něco neuvěřitelného. Nejhorší byla ta nejistota, jestli mě někam vezmou, protože jsme byli jeden z nejsilnějších ročníků do počtu dětí za poslední léta. Neustále jsem si v hlavě maloval nejhorší scénáře, jak to dopadne. Když nastal 12. duben 2024 a já psal první termín přijímacích zkoušek na gymnáziu, které jsem měl jako první v pořadí v Praze, myslel jsem, že se zhroutí svět. Byl to snad ten nejhorší den v životě. Při psaní testu z matematiky jsem začal totálně zmatkovat. Z toho testu jsem nakonec získal 24 bodů a měl chuť začít brečet. Češtinu jsem napsal daleko lépe - ztratil jsem v ní pouze 1 bod. 24 bodů z 50 z matematiky ale nebylo moc na to, abych si byl jistý přijetím, když jsem se hlásil na tři gymnázia v Praze. Celou dobu mezi prvním a druhým termínem jsem skoro nespal, klepal se hrůzou a nakonec jsem v druhém termínu zase kvůli stresu dostal z matematiky 30 bodů, což bylo lepší, ale jistotu přijetí mi to rovněž nedali. Češtinu jsem už nevylepšil. Jediné štěstí pro mě bylo, že se z každého předmětu bral ten lepší výsledek. Druhý termín se psal 15. dubna 2024 a až přesně o měsíc později jsem dostal výsledky. Byl to měsíc plný strachu a nejistoty a když jsem se dozvěděl, že jsem přijat na gymnázium, které jsem měl jako druhé v pořadí, spadl mi kámen ze srdce. Zachránilo mě to, že toto gymnázium dávalo spousto bodů za vysvědčení. Nyní když tento text píšu, stále zažívám stresové situace, protože gymnázium není jednoduché a začátek prváku už vůbec ne - noví lidé, učitelé a další věci. Snažím se ale s každou stresovou situací vyrovnávat a říkat si, že každý problém má své řešení a že když se mi něco nepovede, tak si to prostě opravím.
Je ten stres ale k něčemu? Pomáhá lidem? A jak se ho pokusit zbavit? Dle mého názoru nám stres může pomáhat, ale i kazit život. Nejenže nadmíra stresu způsobuje zdravotní rizika, ale stres je i zbytečný. Jak už jsem psal, každý problém má své řešení. V mém životě stres způsobil to, že jsem přijímací zkoušky nenapsal tak dobře, jak jsem mohl a stres mi i kazí náladu a někdy i vztahy s ostatními lidmi. Stres mi ale také pomohl k tomu, že jsem na základní škole měl výborné výsledky, protože jsem se bál pochybení. Já vím, že stres nejde ze života úplně vymazat, ale jde ho omezit, například opakováním si věty, která je napsaná kurzívou. Proti stresu může pomoci i obklopování se hezkými věcmi a hlavně se vždy o nějakém problému mohu svěřit nějaké osobě, která je mi blízká.
