Článek
Není tomu tak dávno, „jen“ nějakých třicet až padesát let.
Desítky let jsme jako parta „mladíků“ udržovali rituál ke konci léta.
Bývalo pravidlem, že o svátku mé ženy Ludmily 16. září byla vždy teplota rovna dennímu datu, tady 16° C. Je zajímavé, že to tak vždy vycházelo. V ten den jsme pořádali poslední koupání v Prýglu, tedy brněnské přehradě. Cítili jsme se jako otužilci, pro nás to byla klendra. Po tom datu jsme otužování přerušili a pokud jsme nadále vyhledávali něco studeného, byl to lahváč za „ká pade“. Točené bylo o dvacetník dražší.
Jak se nám ten svět čísel změnil! Teplota je dnes v Brně 16.9. o osm stupňů vyšší a nejlevnější pivo o více, než desetkrát dražší, o ceně točeného ani nemluvím. Jako důchodce je nekupuji. Za to dnes se můžu koupat o měsíc déle.
Tak se projevila Klausova páka trhu a jeho klimatologie.
Vlastně, on ten Klaus je v tom nevinně - platy jsou pořád úměrné ceně piva, až na to točené, důchody už tak ne a Klausova kniha o modré planetě oteplení neovlivnila.
