Článek
Povedlo se mi několikrát přespat na Hradčanském náměstí. První zážitek byl, že jsme mohli parkovat přímo ve dvoře domu u Hradčanského náměstí, což bylo trochu nečekané. Posvátná atmosféra se ale na chvíli zlomí, když pro vjezd přejedete zákaz vjezdu. Na Pražském hradě nás přesto čekají nečekaná překvapení – ranní zvony se rozléhají nad městem, které je v tu dobu téměř prázdné a bez obvyklého davu. Většina lidí spěchá do kostelů, protože na hradě je jich několik, kde se konají ranní mše, stejně jako v majestátní katedrále.
Tou dobou se už začínají toulat první potulní pěvci a bezdomovci a zaujímají svá místa, až za nimi přicházejí opravdoví turisté, často ve svých skupinkách s průvodci.
Pak začíná z kavárniček vonět ranní káva a láká každého ke snídani. Jasně, že za ni dost zaplatíte, ale zážitek ze snídaně je opravdu neobvyklý. Jednou jsem snídal na Novém světě na balkoně kavárny, která se otevírá do zahrady soukromého domu. Měl jsem menu se sázenými vejci, což byl můj literární experiment.
Dopoledne začíná být vstup do katedrály zpoplatněný, takže je nejdříve potřeba zaplatit 450 Kč a pak vejít dovnitř a proplétat se davem. Celou dobu jsem přemýšlel, jak je možné, že v románu Dana Browna si hlavní hrdina domluvil sraz se svou partnerkou u vstupu do královské pokladnice. Měli najít dveře se sedmi zámky – to byla opravdu složitá hádanka. Ještě složitější však je něco, co Brown nepopisuje: najít místo, kde koupit jednu vstupenku, a pak projít pečlivou prohlídkou katedrály.
Turisté se tu opět proplétají davem za průvodcem. Největší skrumáž se vytvoří u hrobu Jana Nepomuckého, ale od té chvíle to už jde hladce. Většina turistů projde lehce kolem nádherné Korunovační kaple. Nicméně, pokud požádáte průvodkyni, pustí vás se pomodlit i za červené zábradlí jednoho z bočních oltářů. Věděli jste to?
Když se vracíme do ubytování na Hradčanské náměstí, není možné z hradu vyjít, protože turisté plánují sledovat výměnu hradní stráže. Když se protlačíme davem a využijeme protisměr východu, musíme běžet, abychom stihli čas oběda. Problém je však v tom, že proti nám pochoduje plně vyzbrojená hradní stráž, a tak tak jí stačíme uhnout. Ještě, že nevytahovali svoje bajonety.
Odpoledne jsem strávil v úžasné knihovně a ani jsem nevyšel z budovy na náměstí. Večer na Hradčanech je zase nádherný – město je opět tiché, klidné a osvětlené elektrickými lampami.
