Článek
Musím se přiznat, že se hněvám na práci pana Čapka a jeho články na jeho blogu a na Facebooku. A je mi moc líto vedení pedagogického lycea Heřmánek, co všechno museli zažít během listopadu a prosince. Obdivuji to, co všechno dokáží a jak se k věcem postavili.
Je zvláštní, že se to mé dceři stalo až na střední škole. V 9. třídě zažívala šikanu a odmítnutí spolužáků, a my jsme si s tím nevěděli rady. Učitelé tehdy situaci neřešili. Až na škole Heřmánek si ona i my konečně oddechli. Najednou se něco změnilo a ona zase chodí do školy ráda. Podle pana Čapka by měla být vystrašená, zoufalá a trpět pod učitelkou, která je toxická. Ale není tomu tak — ona učitelku má prostě ráda, a teď se dokonce pan Čapek o ni obává.
Do školy nastoupilo celkem 30 studentů a nyní je ve třídě pedagogického lycea 26 studentů. Moje dcera zažila spolužačku, kterou pan Čapek popisuje. Zdá se, že šlo o dívku, která do školy přinášela pouze konflikty a problémy, a mé dcera se jí bála. Protože dívka pro každou maličkost vytvářela konflikt, situace byla natolik náročná, že jeden z učitelů už nevydržel a je nyní kvůli ní na pracovní neschopnosti.
A ano, jedna maminka se ptala mé dcery na telefonní číslo a snažila se nás přesvědčit, že škola je špatná. Podle nás byla sama vyplašená a možná přesvědčila pár dalších, ale my jsme se s ní moc bavit nechtěli. Pro nás je důležité, jak se má naše dcera, a nebudeme vytvářet opozici proti něčemu, co neexistuje.
Když se objevily zprávy od pana Čapka, vyděsilo to všechny a poškodilo to celou školu. Škola ale zareagovala skvěle a zodpovědně: zadala žákům anonymní dotazník Scio i učitelům anonymní dotazník Scio. Ani v jednom z dotazníků se však nepotvrdilo nic z toho, co tvrdí pan Čapek. Zdá se tedy, že tentokrát opět „sáhl vedle“.
Studenti mají za sebou adaptační kurz, během něhož společně pobývali na vodě a hráli různé hry v okolí Berounky. Pro mou dceru to bylo klíčové. Už to, že vydržela být na adaptačním kurzu, a způsob, jak byli všichni, včetně paní Mirky Adamcové, ochotni ji podpořit, bylo něco opravdu mimořádného.
Moje dcera pedagogiku, kterou vyučuje paní Adamcová, miluje. Říká, že se ve škole nikdy nedozvěděla tolik praktických věcí jako právě na tomto předmětu. V prosinci absolvovali společně Montessori kurz, kde se učili různé postupy matematiky. Tyto semináře a praxe ji provázejí od prvního ročníku. Líbí se jí, že většina učitelů chce žáky učit především kvůli znalostem, a ne jen kvůli známkám. Má ráda prezentace a spolupráci se spolužáky a je ráda, že má pochopení od některých učitelů a může zažívat něco, co na základní škole nemohla.
Líbí se jí, že se nemusí stresovat, a přesto se učí. Učitelé bývají vlídní a milí, což se odráží v Montessori přístupu. Těžko si představit, že tým, který je vlídný a milý, vede někdo, kdo sám není ve skutečnosti vlídný a milý. Na škole se jí líbí i formát výuky. Obzvlášť oceňuje Focusion, kde si může udělat domácí úkoly nebo dodělat prezentaci. Škola je výjimečná tím, že učitelé žáky opravdu podporují a vždy pomohou.
