Jak si nejen na Krétě prodlužujeme léto

Nemáme rádi velká letní horka. V květnu 2009 s jednou českou CK, která potom v létě zkrachovala, jsme sever Kréty u městečka Karteros navštívili poprvé. Počasí už bylo příjemné, moře ještě sluníčkem moc nevyhřáté, ale to nám nevadilo.

Nejsme jen plážoví povaleči, ale více turisté. Navštívili jsme hlavní a největší město Heraklion, v pohoří Dikti náhorní plošinu Lassithi, ostrov Spinalonga, kam byli v minulosti umisťováni malomocní a Knóssos - nejvýznamnější archeologickou památku Kréty. 

I na naší druhé jarní návštěvě, tentokrát ve východní části Kréty u Agios Nikolaos v roce 2023, bylo v květnu příjemně. Čekalo nás nejen moře, ale zase turistika - v nejjižnějším městě Ierapetře dům, kde pobýval v roce 1798 Napoleon, město Agios Nikolaos, městečka Kritsa a Neapoli, poloostrov Kolokytha u Eloundy, ale ještě jednou lodí i ostrov Spinalonga.

Na podzim v roce 2019 nám počasí také stále ještě přálo, na přelomu září a října bylo kolem 27°C a voda v moři příjemná. Pod okny nám rostly bylinky a stromy plné granátových jablek. Letěli jsme s českou cestovní kanceláří, ale krach anglické cestovky Thomas Cook se tehdy dotkl i jí. V našem hotelu musela přechodně zajistit ubytování na dvě noci několika klientům, kteří měli být ubytováni v hotelu sousedním, ale jejich postele prozatím obsadili klienti CK  Thomas Cook, kteří nemohli odletět. Na ulici neskončil nikdo.     

 
Do našeho krásného pobytu nejen u moře jsme zařadili i zdolání nejdelší evropské soutěsky Samaria, která se nachází v západní části ostrova ve stejnojmenném národním parku v Lefká Óri - Bílých horách a měří asi 13 km plus cesta do přístavu. Z výchozího místa v Omalos ve výšce 1.236 m n.m. jsme kamenitou cestou po 6 hodinách sestoupali dolů. Cesta vedla nejen kolem nádherných mohutných skal, ale i zelenými lesy, byla lemována potůčky a častými zastávkami u pramenů pitné vody se nám tady o pitný režim postarala sama příroda a my nemuseli tahat vodu v lahvích. Cestu jsme zvládli v pohodě, i přes náš již vyšší věk.      

Na konci jsme pošli bránou, odevzdali lístky, které slouží k evidenci návštěvníků soutěsky, zda na cestě nikdo nezůstal a došli do přístavu Agia Roumeli. Ten leží u Libyjského moře. Odtud nás podél krásného pobřeží odvezla loď Daskalogiannis do dalšího přístavu Sfakia, kde na nás již čekal autobus. V současné době je prý vstup do soutěsky omezen.

Ve druhém největším krétském městě Chania jsme prošli tržnici, kde jsem vyfotila chobotnice a kokony bource morušového, navštívili benátskou pevnost a kostel s mešitou i přístav s majákem.  

Protože ale nevydržíme celý den u bazénu a moře, další odpoledne jsme se vydali autobusem do třetího největšího města Kréty, do Rethymna. Prošli jsme si město, navštívili muzeum, kostel, klášter i hřbitov, příjemná zákoutí a benátskou pevnost Fortezza.  

Také letos se vydáme na naši dovolenou už v květnu, stejně jako vloni na další řecký ostrov Korfu, nebo před několika lety na španělský ostrov Mallorca, kdy je počasí přijatelné pro naše poznávání a zase nezapomeneme na aplikaci Mapy.cz, která je vždy s námi na všech našich cestách, v cizině i u nás doma.

Zdroj: vlastní zážitky a poznatky, Mapy.cz