Článek
V malých obchůdcích i supermarketech se běžně setkáváme na typických stojanech s hybridními semínky rostlin, které si kupujeme pro výsev ve vlastní zahrádce.
Většina z nás se ani příliš nezamýšlí nad tím, proč jsou nazvána hybridní.
Mezi hybridními semínky, ať už okrasných květin či zeleniny apod., a nehybridními semínky neboli permasemínky, je jeden zásadní rozdíl.
Tím je genetická stabilita.
Co je to genetická stabilita?
Pokud si vypěstujeme například rajčata z hybridních semínek, z plodu takového rajčete si doma nasušíme semínka a v dalším roce je vysejeme, patrně se nedočkáme pěkné úrody. Pravděpodobně dojde k poklesu kvality i kvantity naší úrody. A to proto, že semínka nebudou geneticky stabilní. Hybridní semínka F1 vznikají křížením rodičovských linií pod kontrolou šlechtitelských firem a pokud je chceme mít kvalitní, musíme si každý rok koupit od šlechtitelské firmy nové.
Oproti tomu permasemínka neboli nehybridní semínka jsou geneticky stabilní. Plody si zachovávají svoje vlastnosti i do dalších generací a sezón.
Takže si je zakoupíme jen jednou a potom si můžeme každoročně uschovat vlastní osivo a kvalita naší budoucí úrody bude vždy vysoká. Cena permasemínek a hybridních semínek je srovnatelná, permasemínka jsou obvykle jen nepatrně dražší, ale koupíte si je jen jednou. A pak už je máte zadarmo z vlastní zahrádky.
Pěstovat si doma vlastní sazenice z osiva je poněkud pracné, ale člověk přesně ví, co si pěstuje.
Oproti tomu zakoupení sazenic je pohodlnější, ale někdy může dojít i k nemilému překvapení při pohledu na úrodu. Všechno má svoje pro a proti.
A ještě zamyšlení nad tím, jaké hybridy se v dnešní době derou do popředí.
Mohli bychom se poněkud naivně domnívat, že jsou preferovány odrůdy s vynikající chutí a vůní, což je to, co každého strávníka zejména zajímá.
Ale při pohledu na regály v marketech vidíme spíše opak. Krásně vypadající plody, jeden jako druhý. Ale chuť žádná a vůně jakbysmet. Prostě výrobci prodávají odrůdy lahodící oku, ale ne chuťovým pohárkům. Pro gurmány velká škoda. My zákazníci si ale za to tak trošku můžeme i sami, protože raději sáhneme po zelenině vypadající jako z obrázku než po nějaké pokroucené a s drobným kazem třeba. Nebo že by ne?
V zahrádkách našich babiček bývaly mrkve křivé, ředkvičky mrňavé a jablka s drobnými flíčky. Ale vše krásně voňavé a chutné. Těm, co si to pamatujeme, připadají v obchodech obří ředkvičky a lesknoucí se jablka trošku podezřelé z přemíry hnojiv, postřiků a nepřirozenosti.
Co jako drobní pěstitelé na šlechtění velmi oceníme, je odolnost odrůd proti škůdcům a chorobám.
Můžeme si vybrat. Zahrádku přirozenou, hnojenou přirozeným hnojem, s dobrou zálivkou, promyšleným střídáním plodin a chladnou hlavou, když nám ty rostlinky nerostou podle našeho pěstebního plánu. Prostě ne vždy vše roste, jak si přejeme.
Nebo zahrádku chemickou s postřikováním od zimy až do úrody.
Pro opylení našich rostlin můžeme nalákat do naší zahrádky včely a další opylovače výsevem rostlin, které mají včelky rády.
Zdroje: permaseminka.cz
