Článek
Nelze si nevšimnout všudypřítomné kritiky mladých lidí, kteří jsou dle starších psychicky nevyrovnaní a nic nevydrží. Jsme na tom jako generace opravdu tak špatně? Možná… Anebo se jen o těchto potížích více mluví, a tím pádem se pak široké veřejnosti zdá, že je takto nemocných lidí mnohem víc než dřív. Třeba se jen tato „slabá“ generace rozhodla doopravdy své problémy řešit a nezapíjet je každý víkend v hospodě, alespoň podle statistik. Ale i za to jsme mnohdy kritizováni, prý jsme moc nudní, když nepijeme, i když je alkohol prokazatelně škodlivý v jakémkoliv množství.
Možná jsem jen v nějaké zvláštní sociální bublině, ale neznám jediného vrstevníka, který by chtěl něco zadarmo, drtivá většina chodila od patnácti na brigádu, studovala a při tom často i pracovala, pokud jim to náročnost školy dovolila. Po studiích všichni hned hledali práci, byť je pro člověka bez praxe často složité něco sehnat. A ano, mluvím o generaci Z.
Tak proč jsme tedy špatní? Prý jsme rozmazlení, protože jsme dostali všechno. S tím já osobně nesouhlasím, neházel bych všechny do jednoho pytle, ale i kdyby to tak bylo, nevychovávala nás tak generace těch, kteří nás teď kritizují?
Nebo je nám často připomínáno, že máme mnohem víc možností jak dřívější generace. S tím souhlasím, ale není to možná i důvod, proč je na tom tolik mladých psychicky špatně? Proč jsou tak ztracení? Ona svoboda volby je krásná, ale i velmi složitá a zodpovědná věc, nikdo vám neřekne, co máte udělat, co bude jednodušší cesta, kam odcestovat, kterou práci si vybrat… Můžeme přeci cokoli, že? Ale pro mladého člověka toto může být složitější než se zdá. Najít se a zvolit tu cestu, která bude dotyčnému vyhovovat, není vůbec lehké a může to trvat i dlouhou dobu, takové hledání je mnohdy ubíjející a psychické pohodě příliš nepřidá. Proto prosím, buďme k mladší generaci shovívavější, bavme se s ní, spolupracujme… Možná nás ještě mile překvapí.
