Článek
V dubnu 1945 už bylo o výsledku války prakticky rozhodnuto. Německá obrana se hroutila a spojenci podnikali čím dál troufalejší útoky hluboko za nepřátelskými liniemi. Jednou z hlavních činností amerického letectva byly kromě bombardovacích misí také hloubkové útoky. Ty měly za cíl ochromit německé zásobování či likvidovat zbytky bojeschopné vojenské techniky, často letadel. Takové akce ovšem nebyly bez rizika. Luftwaffe už sice neovládala nebe, nacisté však stále disponovali hustou sítí protiletadlových děl Flak.
Vzhůru do Čech
Psal se 16. duben 1945. Na letecké základně v anglickém Debdenu bylo od rána rušno, neboť zde sídlící 4. stíhací skupina se chystala na nelehkou misi. Piloti se svými stroji typu P-51 Mustang měli za úkol doletět nad území Protektorátu Čechy a Morava a poškodit či dokonce vyřadit z provozu německá letiště v okolí Prahy. Velení dobře vědělo, jak riskantní úkol to byl a počítalo se ztrátami, nicméně nešlo jen o rychlou porážku nacistů. Ve hře bylo i prvenství v počtu sestřelů, o nějž se na sklonku války přela 4. a 56. stíhací skupina.
Mustangy patřící k 335. a 336. peruti se z Debdenu vznesly v pravé poledne. Stíhače dělily od cíle bezmála tři hodiny letu ve výšce až 9 kilometrů nad zemí, kde teploty běžně klesají až k -45 °C. Kabiny strojů navíc nebyly přetlakované jako dnes, a tak museli piloti používat kyslíkové masky. Jedním z letců byl i kapitán Carl Raymond Alfred.
Kapitán Carl Raymond Alfred
Alfred se narodil 31. prosince roku 1917 v Monroe Township ve státě Iowa. Měl dva bratry a krátce před vstupem USA do války se oženil. 12. července roku 1944 byl přidělen ke 4. stíhací skupině a 336. peruti. Během svého působení v letectvu vystřídal dva letouny, v obou případech typu P-51D Mustang. V osudný den letěl na stroji sériového čísla 44-72523 s kódovým označením VF-Q.
Vizualizace Alfredova Mustangu
Rána přišla z Flaku
Když se americký roj dostal nad Prahu, skupina se rozdělila. Zatímco 335. peruť zasáhla patrně až nad Klecany, 336. peruť zaútočila na letiště ve Kbelích. Alfred podle výpovědi jeho kolegů provedl celkem sedm úspěšných náletů na zaparkované německé letouny. Při osmém náletu byl však jeho Mustang zasažen Flakem. Z letounu začala unikat chladicí kapalina a stroj také pravděpodobně hořel. Alfred, nejspíše již raněný zásahem, se z boje odpoutal a zamířil s poškozenou stíhačkou na jih. Následující okamžiky podrobně zachycuje zpráva nadporučíka Harolda H. Fredericka, který si všiml potíží svého kolegy a rozhodl se ho následovat.
Zpráva nadporučíka Harolda H. Fredericka
Při opouštění prostoru letiště Kbely po třetím průletu jsem spatřil letadlo odlétající na jih, patrně ztrácející chladicí kapalinu. Zároveň jsem na radiu uslyšel kapitána Alfreda, hlásil, že jeho stroj byl zasažen. Volal jsem ho a tázal jsem se, zda je to on, nedostal jsem ale žádnou odpověď. Přiblížil jsem se k onomu stroji a identifikoval ho, bylo to Alfredovo letadlo VF-Q. Znovu jsem ho volal a ptal se na rozsah poškození. Odpověděl jenom: „Jsi to ty, Freddie, na devátý hodině?“ Řekl jsem, že ano a informoval jsem ho o svém úmyslu provést obrat a připojit se přímo vedle něj. Během manévru mi asi na 15 sekund zmizel z dohledu. Když jsem byl v zatáčce, říkal něco do rádia, ale jeho vysílání bylo nečitelné. Volal jsem ho a prosil o zopakování zprávy. Nedostal jsem odpověď. Když jsem ho opět spatřil, jasně jsem viděl, že z jeho stroje uniká chladicí kapalina. Zavolal jsem ho a řekl mu to. Bez odpovědi. Dále jsem pozoroval jeho stroj. Byl v klouzavém letu a vypadalo to, že se pokusí o nouzové přistání. Po chvíli se však prudce stočil na pravobok a přešel do strmého klesání. Po dopadu na zem začal stroj hořet.
Dle komunikace soudím, že byl kapitán Alfred po zásahu raněný.
Vše se odehrálo ve 2000 stopách, přibližně 20 mil jižně od Kbel.
Smrt ho dostihla sedm tisíc kilometrů od domova
Stíhačka dopadla přibližně 25 kilometrů jižně od Kbel do pole na území obce Ohrobec, respektive její osady Károv. Pro představu: tato vesnice leží přibližně sedm tisíc kilometrů od Alfredova rodného města. Letoun se po havárii vznítil a v troskách začala vybuchovat nevystřílená munice. Zda Alfred po dopadu ještě chvíli žil, není jisté, ale je to velmi nepravděpodobné. Na místo se ihned začali sbíhat místní, vybuchující munice jim však bránila přijít blíž.
Alfred v kokpitu Mustangu
Zanedlouho dorazila německá posádka z Dolních Břežan. Vojáci místo obehnali a zbytky vraku i Alfredovo tělo odvezli pryč. Později byl v blízkosti Cholupic nalezen odhozený překryt kabiny Mustangu, což naznačuje, že se pilot z posledních sil pokusil opustit letoun na padáku. To už se mu však nepodařilo. Jedna ohrobecká pamětnice, která jako malá holčička viděla havárii na vlastní oči, vzpomínala takto:
„Pilot ležel na zemi na břiše, myslím, že musel proletět sklem, jak letadlo narazilo na zem. Viděla jsem, jak ho ten oheň napřímil a jako by skoro posadil, bylo to hrozný, bylo mi ho líto. […] Lidi potom říkali, že na poslední chvíli stočil letadlo mimo domy, aby nezabil nikoho na zemi, a proto nestihl vyskočit. Byl to hrdina, moc ho obdivuju.“
Velení nakonec označilo misi za úspěšnou. Dle oficiálních informací bylo toho dne zničeno 105 německých letadel. (Náletu se účastnily i další skupiny, v tomto čísle jsou zahrnuty i jejich úspěchy). Cena byla ale vysoká, do dějin 4. stíhací skupiny se tento útok zapsal nepřekonanou ztrátou osmi vlastních strojů. Kromě Alfreda přišel o život ještě kapitán Leroy A. Carpenter, jehož Mustang byl rovněž zasažen kbelskou protivzdušnou obranou.
Kapitán Alfred si za svou službu dle dostupných informací připsal pět sestřelů a osm nepřátelských letadel zničených na zemi. Je pohřben na americkém vojenském hřbitově Lorraine v St. Avold ve Francii. V roce 2023 byl v Ohrobci slavnostně odhalen pomník na jeho počest.
Pomník v Ohrobci
Použité zdroje:
Tištěné:
RAJLICH, Jiří. Mustangy nad protektorátem: operace britského a amerického letectva nad českými zeměmi a německá obrana. Praha: Publishing House MBI, 1997. ISBN 8090223818.
Internetové:
https://www.uswarmemorials.org
Ostatní:
Vyprávění pamětnice
