Článek
Pořád věříte politikům, kteří zpochybňují člověkem způsobenou klimatickou změnu? Věřte, nevěřte. Každopádně se zeptejte svých starších příbuzných, jestli pamatují takové vysoké teploty, jaké zažíváme v těchto nesnesitelně horkých dnech.
V Doksanech totiž padl historický rekord, když zde bylo naměřeno 41,9 stupně Celsia. Jenže rekordy nepadají jen u nás, ale i v okolních sousedních státech, kde situace došla až tak daleko, že zdravotně nejslabší jedinci jsou v ohrožení života.
Například ve Francii byl zaznamenán nadměrný počet úmrtí – 1 000 lidí (tedy asi o tisíc úmrtí více, než by se v daném období běžně očekávalo). 85 % obětí tvořili lidé starší 65 let. Další abnormalitou, která doprovází současná vedra, jsou mimořádně silné bouřky s intenzivním krupobitím, které jsme dříve neznali. Jsem přesvědčen, že pokud tento stav bude pokračovat dál, navíc tímto tempem, tak podle mého názoru bude pojištění proti kroupám nepojistitelné.
Dnes je situace taková, že každá bouřka s nadsázkou sebou přináší nebezpečí zmíněných krup, jež mohou nabýt velikosti 5 až 10centimetrů, anebo lokálních záplav či tornád, jež se neblaze zapsaly do povědomí obyvatel na Hodonínsku. Nicméně tohle není to nejhorší, co trápí naše obyvatelstvo. A právě o tom je tento článek, který patří do veřejné diskuze, protože se situace stále zhoršuje a týká se všech obyvatel naší země.
Turismus a podnikání versus ochrana přírody
Příroda v minulosti patřila vždy přírodě, dnes se tento status quo radikálně změnil. Přírody už je tak málo, že se doslova parceluje mezi největší miliardáře tohoto světa. Zákony po celém světě jsou nastaveny tak, aby vyhovovaly podnikatelským zájmům a developerům, nikoli samotné přírodě. Proč dochází k hromadnému turistickému rozmachu, jehož jsme teď očitými svědky?
Čím více je nedotčená příroda nedostupná v našich domovech, o to víc ji budeme vyhledávat jako turisté mimo vlastní domov. Ano, existují přírodní lokality, kde turisté nejsou vítáni, protože masový turismus nebo ekologické škody ohrožují místní ekosystémy.
Česká republika – sezónní nebo trvalé uzávěry
Správa NP Šumava: Uzavírky kvůli ochraně tetřeva a jádrových zón
Správa NP České Švýcarsko: Uzavírky po požáru a kvůli obnově ekosystému
Krkonošský národní park: Zákaz vstupu mimo vyznačené trasy v I. zóně ochrany
Kde už turisté nejsou vítáni v zahraničí?
1) Thajsko– Maya Bay (ostrov Phi Phi)
Pláž z filmu Pláž byla uzavřena na několik let kvůli devastaci korálů.
Po znovuotevření je vstup přísně regulován.
2) Havaj – Haiku Stairs („Stairway to Heaven“)
Legendární stezka byla trvale uzavřena kvůli erozi a nebezpečí.
Pokuta za vstup je až 1 000 dolarů.
3) Benátky– zákaz velkých výletních lodí
Lodě byly zakázány v historickém centru kvůli erozi a přetížení města.
4) Španělsko – ostrov Cabrera
Vstup je přísně omezen, denní limity, povolenky.
Důvod: ochrana mořských ekosystémů.
5) Island – některé lokality uzavírá sezónně
Např. Fjaðrárgljúfur canyon byl uzavřen kvůli erozi způsobené turisty.
Jsem přesvědčen, že největší bohatství světa v dnešní době nespočívá ve zlatě ani v drahých kovech, ani v digitální měně či akciích, jak nás o tom přesvědčují nejrůznější ekonomové a investiční odborníci, ale v člověkem nedotčené přírodě. Toto tvrzení sice neodpovídá dnešním ekonomickým teoriím, ale co si koupíte za zlato, když nebudete mít čistou vodu a vzduch, který dýcháte?
Nicméně toto mé tvrzení pochopí každý investor v momentě, kdy se rozhodne podnikat na určitém území, například v turistickém odvětví, a zjistí, že o jeho pohostinství nebo hotel není ze strany turistů zájem, protože místo, tedy lokalita jeho podnikání, již není tak atraktivní jako dříve. Například z důvodu zhoršených ekologických podmínek, které na daném území znemožní využívat přírodní zdroje ke koupání atd.
Lipno čelí hrozbě, která může zasáhnout turismus
Počet přírodních míst, kde se lze bezpečně vykoupat, se radikálně snižuje. Ano, podmínky ke koupání v ČR se v posledních letech zhoršují, a to zejména ve velkých a teplých nádržích, typicky na Lipně, Orlíku, Rozkoši nebo v některých rybnících. Jde o vodní plochy, kde jsou zaznamenávány nárůsty sinic, které zhoršují kvalitu těchto vodních zdrojů.
Abychom pochopili, co se vlastně v naší přírodě odehrává a proč na velkých vodních plochách dochází k tomu, že je jejich hladina pokryta zelenou kaší, která nás v letních měsících okrádá o osvěžení, tedy o možnost koupání a plavání.
Sinice jsou fotosyntetizující mikroorganismy, které se při vysokých teplotách a nadbytku živin rychle množí. Produkují toxiny, jež mohou způsobit kožní reakce, zažívací potíže, poškození jater i akutní otravy. Při jejich přemnožení hygienici často vyhlašují zákaz koupání, protože hrozí akutní poškození zdraví. Pokud se však sinice nepřemnoží, jsou v zásadě neškodné, neboť jsou přirozenou součástí vodního ekosystému.
Jenže v důsledku globálního oteplování, kdy zimní i letní teploty lámou jeden rekord za druhým, dochází k přemnožování sinic, které jsou navíc podporovány nadbytkem živin. U živin se zastavme, protože na jejich množství má nezpochybnitelný vliv lidská činnost: hnojiva z polí, kejda a močůvka, eroze půdy po deštích. Když zaprší, živiny se spláchnou do rybníků a přehrad – sinice mají „hostinu“.
Nedostatečně čištěné odpadní vody, staré kanalizační systémy, úniky z rekreačních oblastí – to vše má svůj vliv. V turistických oblastech (Lipno, Orlík) jde o významný faktor. Staré živiny se ukládají na dně vodních nádrží. V teplé vodě se znovu uvolňují a sinice tak získávají další zdroj potravy.
Dalšími faktory jsou například:
• opalovací krémy,
• zbytky potravin,
• odpadky,
• vysoký počet lidí.
To vše zvyšuje organické zatížení vody. A vinou toho, že ekonomické zájmy často dostávají přednost před ekologickými hledisky – alespoň podle mého názoru v porovnání se sousedním Rakouskem, roste tlak na další výstavbu a rozvoj turistické infrastruktury. Pokud není tento rozvoj dostatečně regulován, může se zvyšovat i zatížení místních vodních zdrojů. A tím se kruh problémů uzavírá.
Výsledkem je potom neudržitelná zástavba Lipenska: masivní výstavba apartmánů (Lipno nad Vltavou, Frymburk, Černá v Pošumaví), nové rekreační resorty, rozšiřování infrastruktury (mariny, cyklostezky, wellness centra) a růst krátkodobých pronájmů (Airbnb, Booking).
To vedlo k nárůstu novostaveb, často v podobě:
• apartmánových domů,
• rekreačních chat,
• celoročních rodinných domů,
• developerských projektů u vody.
Již teď se nebojím říct, že Lipno z dřívějška kvůli tomu, že člověk chce stále víc a víc, již není tím Lipnem, čím bývalo dříve, tedy skutečným přírodním rájem, který vyhledávali rybáři, houbaři, vodáci a turisté hledající ticho a klid. Kdyby to bylo možné, ani bych se nedivil tomu, že by někdo chtěl k lipenskému jezeru postavit rovnou dálnici s mezinárodním letištěm, aby turisté měli všechno po ruce. To by byla nádhera, že? Otázkou však zůstává, kdo by pak tento „Las Vegas“ vyhledával.
Co se týče koupání v Lipenském jezeře, objevila se zde hrozba, která souvisela s úhynem dvou psů. Podle některých informací mělo jít o otravu sinicemi z vodní nádrže Lipno. Psi uhynuli, ale rozbory vody údajně nic nepotvrdily. Jenže jednomu nejmenovanému médiu se podařilo zjistit, že došlo k náhlému úhynu i dalších dvou psů. Situace je tedy na Lipensku „vážná“, protože zde z neznámých příčin uhynuli psi, kteří se pohybovali u lipenského jezera.
Před tímto nebezpečím varovala i obec Lipno nad Vltavou. Během doby, kdy píšu tento článek, byla tato stránka bohužel zrušena: https://www.lipnonadvltavou.cz/aktuality/pozor-na-psy-u-jezera-530cs.html.
O důvodech můžeme jen spekulovat, ale není nijak složité domyslet si, že místní podnikatelé, kteří působí na Lipensku, nebudou „reklamu“ na to, že koupání v Lipenském jezeře je nebezpečné, podporovat.
Tato nedořešená kauza potvrzuje má slova o tom, že nekontrolovaný rozmach turismu v lokalitách, jako je například Lipensko, může vést k tomu, že na tento boom, jemuž politici nedokázali zabránit, ať už z toho či onoho důvodu, doplatí jako první místní firmy a podnikatelé.
Ano, turisté přestávají jezdit na Lipno, a to je fakt a varování, které nás informuje o tom, že když budeme přírodu komercializovat, doplatí na to nejen firmy a podnikatelé, ale především místní obyvatelé, kteří přijdou o krásnou čistou přírodu a také o práci, zejména když jsou oblasti jako Lipensko finančně závislé na turismu.
O to víc je šokující, že někteří politici dokonce tuto situaci bagatelizují, když tvrdí, že viníkem zhoršené kvality vody v Lipenském jezeře je fosfor z rašelinišť, což je podle hydrobiologa Josefa Hejzlara nepravdivé a zavádějící. Nádrž je podle Josefa Hejzlara zatěžována fosforem z lidských zdrojů, především v rekreační sezoně.
Čistírny v hlavních centrech jsou sice efektivní, avšak nezamezí tomu, aby se pět až deset procent fosforu do nádrže stejně dostalo. Opět se tak potvrzuje staré moudré tvrzení, že chamtivost se nevyplácí.
Jaká nás čeká budoucnost – budeme se mít kde koupat?
Pokud budeme mít takové politiky, kteří jako Motoristé sobě zpochybňují významný vliv člověka na klimatickou změnu a odmítají tvrzení o klimatické krizi, lze pak očekávat, že se situace bude ještě více zhoršovat.
Podle mého názoru je člověk významným činitelem současného globálního oteplování, protože masové odlesňování narušuje přirozenou schopnost planety ukládat uhlík. Nezpochybňuji klimatické cykly, kdy zde byly doby ledové či teplejší období, na jejichž průběh člověk v minulosti neměl zásadní vliv. Nicméně v současnosti, kdy jsme výrazně zasáhli do amazonského deštného pralesa i dalších přírodních lokalit po celém světě, přispívá ničení lesů, těžba dřeva a změny využívání krajiny ke zvyšování množství skleníkových plynů v atmosféře.
Navíc se v důsledku oteplování mořské vody začaly v některých oblastech více šířit bakterie rodu Vibrio, z nichž některé druhy mohou způsobit velmi závažné infekce. Tyto bakterie se sice vyskytují především v mořské vodě, ale s rostoucí teplotou vody se mohou jejich výskyty rozšiřovat.
Pokud bude pokračovat oteplování planety, k němuž významně přispívá lidská činnost, mohou se častěji objevovat i zdravotní rizika spojená s teplými vodami. Příkladem je améba rodu Naegleria fowleri, která se může vyskytovat v teplé sladké vodě a ve vzácných případech způsobit smrtelné onemocnění člověka. Na Slovensku zemřelo dítě po infekci touto amébou.
Tato améba se může vyskytnout například:
• ve sladké vodě,
• v teplých jezerech,
• v přehradách,
• v rybnících,
• v teplých řekách,
• v termálních koupalištích.
Jaké závěry můžeme z těchto výše uvedených informací, ale i z uvedených případů vyvodit? Musíme změnit naše současné chování vůči přírodě. Odpad, který produkuje člověk, nesmí pronikat do našich vod. To je základ, před nímž nesmí politici zavírat oči. Je zapotřebí zahájit masivní investice do moderních technologií (UV-C, ozon, AOP), které čistí vodu bez chemikálií.
A teď napíšu něco, co se nebude líbit politikům ani podnikatelům, kteří se věnují turismu. Abychom si zachovali alespoň nějakou přírodní atraktivitu a mohli se i nadále v horkých letních měsících osvěžovat koupáním v čisté přírodní vodě, je zapotřebí změnit přístup k masovému turismu. Nikoliv ho podporovat dotacemi, ale naopak ho v citlivých lokalitách regulovat, jinak skončíme v krytých a přeplněných bazénech. To však není žádná výhra, protože není nad přírodní koupání, zvláště když teploty šplhají k neskutečným čtyřicítkám.
Domnívám se, že sinice, které byly pozorovány na Lipensku v lednu pod ledem a dokonce zaznamenány i pomocí satelitních snímků, představují významné varování. Jejich výskyt v zimním období je totiž velmi neobvyklý a právě tato skutečnost překvapila i odborníky.
Již teď mohu potvrdit, co jsem se dozvěděl při rozhovorech s místními lidmi na Lipensku, že jen málokdo se chodí koupat na Lipno. Dokonce jsem zaznamenal, že lidé z Lipenska se raději jezdí osvěžit do sousedního Rakouska, kde je vybudováno mnoho nádherných přírodních koupališť. A pokud tohle není zdvižený prst, tak co jiného to potom je?
Závěrem vám chci popřát krásné léto s možností přírodního koupání bez sinic a jiných „potvůrek“, o nichž jsem se v tomto článku dostatečně zmínil.
Anketa
Zdroje:
