Článek
Chybou politických rozhodnutí z minulosti se Německo dostalo do situace, jako by v této zemi už ani neexistovala jiná alternativa vůči AfD, která se netají svými kritickými postoji k Evropské unii. Její základní program dokonce počítá s možností vystoupení Německa z EU, pokud se nepodaří prosadit zásadní reformy jejího fungování. Někteří představitelé AfD navíc zpochybňují i některé prvky evropského uspořádání, které vzniklo po druhé světové válce.
Před nejistotou světa nás chrání EU
Když se zamýšlím nad tím, co se nyní děje po celém světě, zejména nad odklony amerického prezidenta od demokratických principů v USA, tak si člověk říká: Ještě že žijeme v bezpečné Evropě, tedy v demokratické EU, která je podle mého názoru jednou z nejvíce demokratických bašt ve světě.
Ovšem k naší škodě se tato situace může kdykoliv změnit. Nezapomeňme na to, že mimo hranice EU je válka, boj o Ukrajinu, který se může snadno přelít až k našim domovům. Ostatně to už se dokonce děje, pokud je pravdou, že Rusko vede vůči demokratické Evropě hybridní válku, která se už nás přímo dotýká. Jakmile v důsledku hackerských útoků nepoteče voda nebo dojde k výpadku elektřiny, bez níž si dnes vzhledem k elektronizaci společnosti neobstaráte ani základní potřeby, nebudete se již nikdy cítit bezpečně.
Nyní žijeme v době chaosu, což se projevuje zejména tím, že dříve spřátelené Spojené státy americké hrozí Evropě navyšováním cel a podobně, a to jen kvůli tomu, že Kanada dostala nabídku na vstup do „přidruženého členství“ (associate membership). Žijeme také v době, kdy Mekka demokracie USA, největší ochránce demokracie, nabízí podle amerického velvyslance v Číně Davida Perdue své zbraně Čínské lidové demokratické republice, i když je pravda, že Trump však následně tuto informaci popřel a uvedl, že takovou nabídku nepředložil.
Na druhou stranu je pravda, že americký prezident spustil svou Trump TV, což je podle mého názoru přípustné jen v zemích s nedostatečnou demokratickou kulturou. Něco takového by neprošlo snad ani v Maďarsku za premiéra Orbána?
To uvádím, abychom si uvědomili jednu podstatnou věc: že bychom si navzdory fatálním chybám, které způsobila EU, ať už jde o zpackanou uprchlickou politiku, nebo o přemíru zelené politiky, která okrádá EU a její členské země o konkurenceschopnost kvůli drahým energiím, ale i jiným zbytečným programům, které na našem kontinentě vyvolávají jen nezaměstnanost, měli být spokojeni s naším členstvím v této nadnárodní instituci.
Takže i když mnoho čtenářů nemusí s tímto mým závěrem souhlasit, jedno je jisté: kdybychom dnes nebyli v EU, nebylo by jisté, zda bychom byli stejně jako dnes svobodnou demokratickou společností, tak jako nyní v naší zemi.
Do Německa s pasem, nebo bez pasu?
Nedávno jsem sklidil u českých čtenářů dost ostrou kritiku za to, že jsem podpořil setkání Sudetoněmeckého landsmannschaftu v Brně. Navzdory tomu, že šlo o smíření mezi našimi národy, o odpuštění a spolupráci do budoucna.
K tomu mohu říct jen jedno: pokud budou v Německu u moci demokratické síly, nemohou nám podobné akce nějak ublížit. Je tomu právě naopak, jak se nakonec ukázalo. Dnes po této akci ani pes neštěkne. Hlavně že čeští, takzvaní „vlastenci“, rozpoutali v parlamentu nehoráznou diskusi, o níž se psalo i v německém tisku.
Ale musím se ptát: Kde jsou dnes čeští vlastenci, tedy ti samí poslanci, kteří kritizovali brněnské setkání landsmannschaftu? Kde jsou dnes, když v Německu vyhrává jedny zemské volby za druhými AfD, v jejíchž řadách jsou politici, kteří by chtěli měnit poválečné uspořádání Evropy, nebo kteří podporovali Dexit, tedy vystoupení Německa z EU?
Proč například předseda Tomio Okamura nekritizuje výraznou postavu AfD v Durynsku, Björna Höckeho, který ve svém textu z května 2025 k 80. výročí konce války například napsal, že Německo se nemá podřizovat „folkloru vítězů roku 1945“ a vyzýval k „novému začátku“ a k formulování „německého stanoviska“?
Nejsmutnější na tom všem je ta skutečnost, že prosperující země, jakou bylo a stále ještě je Německo, se vinou politických předchůdců dostala do politické krize, z níž nebude jednoduché se bez politických otřesů dostat ven.
Domnívám se, že Němci už nechtějí přijímat další uprchlíky. Německá společnost naopak očekává, že nepřizpůsobiví uprchlíci budou co nejrychleji repatriováni mimo Spolkovou republiku Německo. Jenže se ukazuje, že je tohle přání nereálné a tradiční německé strany jsou si vědomy toho, že miliony uprchlíků nebude možné jen tak bez důsledků vyhostit.
A proto má v Německu AfD nakročeno k fenomenálnímu volebnímu výsledku, k výsledku, který skončí politickým bojem všech stran – opozičních i vládních – v jednom uskupení proti AfD a AfD proti všem stranám. Je pravdou, že mé tvrzení o fenomenální výhře AfD je jen předpověď nebo hodnocení. Samozřejmě nakonec může vše dopadnout jinak, což bychom měli i u nás uvítat. Nicméně tato hrozba je stále žhavá, a pokud se přidají i ekonomické problémy, jako například propouštění v automobilovém průmyslu, bude to voda na mlýn pro AfD.
Není tedy od věci zabývat se i touto hypotetickou otázkou: Co by následovalo, kdyby v Německu s nadpoloviční většinou vyhrála volby AfD? Nastal by Dexit? Postavili by Němci na státní hranici celnice a mohli bychom do Německa jen s cestovním pasem?
Že cosi takového není možné? Vzpomeňme na Brexit. Kdo by tehdy před Brexitem uvěřil tomu, že Velká Británie vystoupí z EU? V politice je totiž všechno možné. Proto bychom byť před tímto hypotetickým scénářem neměli zavírat oči a tvrdit, že je nepravděpodobný.
Vyhlídky nejsou pro Německo příznivé
Německo absolutně odstoupilo od jaderné energetiky, tahle země se stala, s trochou nadsázky, ze dne na den závislá na ruském plynu. A tohle neuvážené rozhodnutí strhává celou Evropu do energetické krize, která přispívá k posilování extrémních stran a politických hnutí v této zemi. Navíc ropná krize způsobená válkou mezi USA a Íránem může ještě více destabilizovat nejen německé poměry.
Musíme věřit tomu, že současný kancléř Merz dokáže Němce sjednotit a přesvědčit, že v jednotě je síla, že jednotná Evropa si bude důsledně hájit své svrchované území, i za cenu výstavby „železného plotu“, který celou Evropu ochrání před nekontrolovatelnou migrací, která nejvíce postihuje nejvyspělejší země EU, jako jsou Německo, Itálie, Francie a jiné silné ekonomiky.
Pokud se tohle nepodaří a Německo bude raději svou ochranu před migrací stavět na kontrolách hranic se sousedy, jak je tomu dnes, kdy mají být hranice kontrolovány až do roku 2027, což neprospívá Německu ani jeho sousedům, ba dokonce ani celé sjednocené Evropě, mohou tuhle „válku“ o stabilizaci Německa prohrát všechny současné vládní strany v této největší demokracii Evropy.
A tohle nemůže logicky ČR podporovat, protože potřebujeme mít vedle sebe stabilního a bohatého souseda, takového souseda, jakým vždy Spolková republika Německo byla.
Anketa
Zdroje:
