Článek
Víte prožil jsem půlku života v socialismu.To co si pamatuji ,dnes nemá obdoby.Všude kde byla nějaká výroba se stavěly podnikové nebo družstevní byty.Situace před rokem 1950 byla co se týče bydlení a nové výstavby tristní.Po válce třeba v Opavě bylo díky odsunu němců spoustu volných bytů a domů.Jak začala výroba důlních strojů v Ostroji, začal i neskutečný bum a stavělo se postupně ve všech částech města.Byly to tisíce nových panelových bytů a když jsem se po vojně oženil , dostal do půl roku dvoupokojový malý byt a to se začalo stavět nejdříve v Kateřínkách a potom ve dvou částech Kylešovic.Chtěl jsem stavět svůj dům ,ale nesehnal jsem stavební místo.Tehdy stál m čtvereční padesát haléřů a tak nikdo neprodával .Protože jsme měli dvě děti byl mi přidělen třípokový podnikový byt 72m.Platil jsem na tu dobu kdy byla mzda kolem 6 000kč za vše, tedy 2 dospělí plus dvě děti, kolem 700 kč měsíčně a v bytě teplota v zimě ani v létě neklesla pod 25 stupňů.Jezdili jsme na podnikové týdení pobyty z ROH například na Podbánské na Slovensku, do hotelu Permon kdy jsem za vše zaplatil 1000 kč .Děcka o prázdninách jezdili do pionýrského tábora, který jsme mi rodiče vždy zbudovali.Za pár kaček.Jezdilo se v zimě na velkou chatu na Karlov, na Malou Morávku ,kde bylo krásně a kterou jsem pomáhal stavět.Tolik bytů co se postavilo za komoušů za 40 let s levným bydlením o tom se dnes nikomu ani nesní.Říkali tomu králikárny, ale ty paneláky dodnes stojí a prodávají se za miliony.Dnes je všechno tak drahé, že nový byt, kterých jsou za posledních 30 let postaveny jen stovky, si přitom moc mladých rodin vůbec nemůže dovolit a tak jen ti bohatí je skupují jako investici a nabízejí za 29 000 kč ,jen za nájem.Každá doba má svoje , ale za těch komoušů se žilo nějak lépe .Nějak jsme drželi spolu a navzájem si pomáhali a trávili léto u táboráků a pro děti pořádali různé hry a proto že jsme měli jinak všichni hov=o, nebyla závist a bylo vždy skvěle.Co dnes vnoučata? Příjdou ze školy a hned k počítači a za žádnou cenu je nedostanu ven na zahradu a nikam se jím nechce.Sedět doma pro nás bylo za trest a dnešní mládež nevystrčí za rok ani nos a když mají jet na tábor , berou to jako trest.Když jdu se psem na procházku ,potkat děcko je svátek .Ví někdo co se dnes děje, že jsou každý sám pro sebe .? Když je přesvědčuji na projížďku na kole, málokdy se nechají přesvědčit a většinou se na něco vymluví. Něco tu dnes není v pořádku. Pamatuji si, že když jsem měl 10 let ,chodil jsem a sháněl díly na kolo a sám jsem si první kolo smontoval a nové kolo značky Ukrajina mi rodiče koupili ve 14 létech.Byli jsme tři bratři a všem na nové kolo nebylo peněz.Dnes mladí mají moderní kolo a to stejně jen zahalí v garáži.Co dodat ?Dnes vnoučata studují na střední škole s velmi dobrým prospěchem,ale chovají se nějak depresívně, jako by je v životě nic dobrého nečekalo .Z ničeho nemají radost.Proč?????
