Článek
Nad levým břehem řeky Otavy se v oblasti mezi Horažďovicemi a Sušicí tyčí největší hradní zřícenina v Čechách - hrad Rabí. Historický stánek byl s největší pravděpodobností založen už ve 13. století. Jedná se o stavbu s bohatou architektonickou minulostí. V průběhu své existence byl hrad několikrát přestavován a rozšiřován. Prvními, písemně doloženými majiteli, byli Švihovští z Rýzmberka. Hrad vlastnili od roku 1380 přes dvě stě let a dali mu konečnou podobu. Za jejich držení došlo k několika zajímavým událostem. Na počátku 15. století byl hrad přinejmenším dvakrát dobýván husity pod vedením Jany Žižky z Trocnova, který tu údajně přišel o své pravé oko. V 16. století Rýzmberkové hrad kvůli tíživé finanční situaci prodali. Od té doby se na Rabí vystřídalo pět nových majitelů. Poslední z nich prodal hrad horažďovickému Spolku pro zachování památek v okresech pošumavských za symbolickou jednu korunu. Od roku 1954 je hrad ve vlastnictví státu a v roce 1978 byl vyhlášen národní kulturní památkou.
Hrad Rabí není bohatý jen na historickou minulost. Je také opředen množstvím legend a pověstí. Jedna z nich se pojí s již zmíněným vpádem husitů pod Žižkovým vedením. K němu došlo poprvé v roce 1420. V té době byly na nedobytný hrad svezeny a do úschovy svěřeny panské a kostelní poklady. Ty se ale nestaly hlavním cílem obléhání. Na hradě přebývali zapřisáhlí Žižkovi odpůrci. Tehdy se vojska dostala až k hradbám. Cestou zapálila některé budovy. Hradní příkopy zaplnili vojáci slámou. Hradby přelezli a zmocnili se sídla pánů z Rýzmberka. Sedm kněží a mnichů, kteří se tu ukrývali, vrhli husité do ohně a cenné věci spálili. Brnění, oděv a koně si ponechalo vojsko jako kořist.
Podruhé přitáhl Žižka k hradbám Rabí o rok později v červenci. Bitvu řídil z nedalekého pole. V jednom okamžiku kdosi z hradeb vystřelil šíp. Ten se zarazil do pně, odlomila se z něho tříska a údajně vlétla Žižkovi do oka. Vůdce husitů byl odvezen do Prahy, kde se léčil. O oko nakonec přišel. Podle pověsti se Jan Žižka na hrad Rabí vypravil ještě potřetí. Tentokrát až po své smrti jako duch. Pověst vypráví, že když si lidé odnášeli z hradních zřícenin kameny na stavbu svých obydlí a v roce 1770 zbourali i Žižkovu bránu, zřítil se z ní kámen, který na místě usmrtil jistého sedláka. Husitský vojevůdce tak prý vykonal svou pomstu. Podle jiné pověsti zde husité Žižkovy ostatky tajně pohřbili.
Ale nebyl to jen duch husitského vojevůdce, který se pohyboval po rabském panství. Rabí mělo i svého čerta. Alespoň tak se pověrčivému obyvatelstvu jevila ochočená opice, kterou si Půta Švihovský přivezl z dalekých krajů. Jisté občanky z obce Hejné, která patřila k rabskému panství, spatřily při návštěvě lesa čerta. Seděl na stromě a šklebil se. Vyděšení lidé sebrali klacky, čerta obklíčili, a když se snažil utéct, klacky a kameny ho ubili. Jak se později zjistilo, nebyl to čert, ale vzácná opice, která utekla svému majiteli.
Další tajemnou věcí, kterou zmiňují některé místí legendy, je jasnovidná bedýnka. Tak by se s trochou nadsázky dala nazvat velká černá skříň, která byla kdysi na hradě k vidění. Skříň se prý čas od času začala z ničeho nic otřásat a vycházel z ní ohromný hluk, který připomínal sypání štěrku či písku. A pokaždé, když se tak stalo, zemřel údajně někdo v okolních vsích.
Jaký by to byl ale hrad, kdyby neukrýval vzácný poklad. Ve zpustlé zřícenině se hledalo zakopané bohatství s takovým úsilím, že byly poničeny a vyvráceny i některé zdi. Rabí mělo být také ve spojení s okolními hrady Práchní a Labutí prostřednictvím vzdušných mostů. Mimo ně prý vede ze zříceniny do některých okolních objektů tajná chodba, ve které se zjevuje přízrak rytíře Půty.
Na hradě nechyběla ani alchymistická laboratoř. Ta byla zbudována ve čtyřhranné věži. Zde se za vlády Půty Švihovského pokoušel vyrobit kámen mudrců německý alchymista. Dílo se mu nedařilo, a tak hradnímu pánovi došla trpělivost. Alchymistu zavřel v laboratoři. Když se ale pokusil o útěk, uvrhl ho do vězení.
Také se říká, že Půta Švihovský nechal v prostorách hradu zazdít tři chůvy, které štvaly jeho manželku proti jeho bratrům. Za to si pro něho měl přijít čert a odnést ho dírou ve stropě. Na Rabí se pak měly zjevovat přízraky ďáblů rejdících na prasatech či černých kozlech.
Podle vyprávění průvodců, kteří na hradě dnes pracují, se v současnosti v hradním areálu nic zvláštního neděje. Jen hradní konírna se občas promění v obřadní síň, kterou naplní svatebčané. Pod největší českou zříceninou si tiše prozpěvuje zlatonosná Otava. Ještě dnes se pod náporem slunečních paprsků na jejím písčitém dně tu a tam zaleskne nějaká ta zlatinka.
Zdroje: wikipedia, rozhlas.cz, husitstvi.cz, rabi.cz
