Článek
Zajímalo mě, proč si Adam Kejval vybral jiný sport než jeho otec. A také to, jak vnímá, že je potomkem známého sportovce a následně sportovního funkcionáře na nejvyšší úrovni. Proto jsem ho požádal o rozhovor.
Nejprve se Adam Kejval vyjádřil k tomu, jestli mu známé jméno pomáhá a usnadňuje sportovní život. „Myslím, že to má svoje pro i proti. Takže dvě stránky pohledů. Lidi, kteří mě znají, vědí, kdo a co jsem. Na druhou stranu asi hodně lidí o mně uvažuje bez toho, aby mě znali,“ poznamenal Adam Kejval.
Váš otec Jiří Kejval jako předseda ČOV je hlavně v období olympiád často v médiích, televizi apod. Jak k tomu přistupujete?
Už jsem v tom takhle vyrůstal a vůbec jsem to nevnímal.
Proč jste se jako on nedal na veslování?
Prostě mě tento sport moc nebavil.
Do Brna jste přišel po basketbalovém angažmá ve Švýcarsku. Můžete přiblížit svoji dosavadní sportovní dráhu?
S basketbalem jsem začínal v USK Praha. Pak jsem šel na rok do Španělska a poté jsem šel studovat na bakaláře do Švýcarska. Měl jsem spojený sport se studiem a našel jsem si tam organizaci, která mi sedla. Zůstal jsem ještě jednu sezonu a dalo mi to hodně.
Jak na vás zapůsobila švýcarská basketbalová liga?
Hrál jsem za tým Vevey Riviera a skončili jsme třetí po základní části. Basketbal je tam stavěný na cizincích, prakticky jen na Američanech. Fribourg hraje i evropské poháry.
Váš otec reprezentoval Československo ve veslování, například na mistrovství světa 1991. A vy jste se už zúčastnil srazu českého národního týmu v basketbale. Jaké máte sportovní cíle?
Sledoval jsem českou basketbalovou reprezentaci na olympiádě v Tokiu 2021 i při dalších akcích. A doufám, že národní tým bude úspěšný. Samozřejmě bych byl rád, kdybych se prosadil a stal se jeho součástí.
