Článek
V Klatovech žije 22 938 obyvatel, a je tak druhým největším městem v kraji. Město je někdy také nazývané „brána Šumavy“. Protéká jím Drnový potok, který se vlévá za městem do Úhlavy.
Do Klatov jsem při svých cestách do západních Čech přijel vlakem z pražského Smíchovského nádraží přes Plzeň a stejným způsobem jsem cestoval i nazpátek do hlavního města.
Jak jsem se dočetl v různých pramenech o historii města, původně převážně německé obyvatelstvo bylo postupně nahrazeno českým etnikem a v době husitských válek se Klatovy dokonce staly pevnou husitskou baštou. Šestnácté století bylo pro město obdobím prosperity hospodářské i architektonické. V centru byla postavena renesanční radnice, Černá věž, farní chrám a rozsáhlá zástavba městských domků.
Tragické období pro Klatovy přišlo společně s třicetiletou válkou. Kromě rozsáhlých konfiskací, násilné rekatolizace a četných požárů bylo město devastováno opakovanými vpády cizích vojsk, které na vzhledu Klatov zanechaly četné negativní stopy.
Pozitivním momentem pak byl rok 1636, kdy do města přichází jezuitský řád a díky němu je postavena řádová kolej se seminářem, či barokní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce. Největší ranou pro architektonickou podobu Klatov pak byl rozsáhlý požár v roce 1689.
Od 1. poloviny 19. století se silně začal rozvíjet textilní průmysl, byly zakládány přádelnické a plátenické manufaktury. Velikého ohlasu dosáhlo pěstování specifických karafiátů, tzv. klatovských karafiátů, které dosáhli velkého ohlasu na mnoha soutěžích.
20. století přineslo pro Klatovy mnoho nových architektonických staveb, jako např. Okresní úřad, muzeum, záložnu atd. Za druhé světové války bylo město připojeno k německé Říši a při osvobozování americkou armádou došlo k těžkému poškození v důsledku bombardování.
Dominantou celého města je Černá věž, 81 metrů vysoké dílo Antonia de Salla. Častou součástí návštěv města bývá prohlídka jezuitského barokního kostela Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce, pod kterým vedou rozsáhlé podzemní katakomby, které sloužily jako pohřebiště mnichů. Z původní jezuitské koleje je dnes sídlo nákupního centra a městské knihovny. Renesanční sloh reprezentuje budova městské radnice, na jejíž přestavbě se podílel i architekt Josef Fanta.
V podzemních katakombách je zachováno 33 mumifikovaných těl, které jsou největší turistickou atrakcí současných Klatov. Jihovýchodně od města se nacházejí historický zbytek hradu Rábí, severně zajímavý vodní hrad Švihov.
Zdroj: I s využitím webových stránek Atlas Česka
