Článek
S Michalem Špitem jsem hovořil o jeho intenzivním životě na fotbalových trávnících.
Při podobném jubileu, jaké prožíváte, musí padnout hned na úvod otázka: Jak se ohlížíte za svou kariérou?
Vydržel jsem v brance až do pozdního fotbalového věku, což se nepovede každému. Vyhýbala se mi zranění a měl jsem i štěstí na tým. Tedy, že jsem většinu svého dlouhého období v první lize strávil v Jablonci. Byl jsem s ním svázaný přes patnáct let.
Jablonec patřil v minulosti v rámci českého prostředí k úspěšným klubům. Čeho si nejvíc ceníte?
V roce 2013 jsme vyhráli pod vedením trenéra Romana Skuhravého Český pohár proti Mladé Boleslavi i český Superpohár proti Plzni. Pro Jablonec to byly cenné trofeje.
Vybavíte si finálový pohárový duel s Mladou Boleslaví na tehdy novém stadionu v Chomutově?
Zvítězili jsme až po penaltovém rozstřelu. V závěrečných sériích nedal mladoboleslavský kapitán Petr Johana gól, protože nastřelil jen břevno. A pak rozhodl jablonecký Honza Kopic, co teď stále kope za Viktorii Plzeň.
Zapomenout se nedá ani na druhé místo Jablonce v ligové tabulce v roce 2010. Od té doby se to klubu nepodařilo zopakovat.
Už je to dávno, ale vím, že jsme pod vedením trenéra Františka Komňackého hráli do posledního kola o titul. Se Spartou jsme na jaře remizovali a pak jsme na konec porazili České Budějovice. Sparta ale zdolala Teplice gólem Tomáše Řepky. Kdyby nevyhrála, byli bychom v Jablonci mistry. V té době jsme se pohybovali na předních příčkách tabulky, byla tam i třetí místa.
Když zmiňujete trenéry, co říkáte na práci Luboše Kozla, který nyní úspěšně působí právě v Jablonci?
Měl jsem možnost jako brankář Jablonce být u jeho trenérských začátků v první lize v roce 2007. Přišel od mládeže pražské Slavie, ale asi po šesti sedmi kolech byl odvolán a v Jablonci no nahradil František Komňacký. Luboš Kozel už to měl srovnané a praktikoval nalajnovanou výstavbu hry. Zařazoval progresivní prvky, které přicházely do fotbalu. Tým to ale ještě nedokázal přetavit na hřišti.
Sledoval jste jeho trenérskou dráhu i nadále?
Luboš Kozel ovšem svoje trenérské kvality prokázal v prvoligové pražské Dukle, následně v Baníku Ostrava, Slovanu Liberec a teď táhne Jablonec. Je symbolické, že se mu tolik daří zrovna při návratu do Jablonce. K dispozici má velice dobrý kádr a co chce hrát, to hráči plní. Věří jim a výsledkem je nejen umístění, ale i velmi slušná hra.
Kdy jste chytal v první lize naposledy?
Loučil jsem se už jako trenér jabloneckých brankářů v roce 2016, kdy byl hlavním trenérem Zdenko Frťala, co je teď v Teplicích. Někdo přišel s tím, že mi chybí jediný start do třístovky zápasů. A tak jsem nastoupil znovu do branky v posledním kole na pár minut proti Příbrami. Brankářskou jedničkou už byl Vlastimil Hrubý, jehož přivedl předtím tehdejší jablonecký trenér Jarda Šilhavý s trenérem gólmanů Milanem Veselým. Byl jsem pak jako dvojka, trojka a Jablonec koupil Honzu Hanuše z Jihlavy, který se pak i přes Vlastu Hrubého dostal na místo jedničky, kterou je v klubu dodnes.
