Článek
Čtyři mistrovské tituly, jedno stříbro a tři bronzy se Spartou Praha, navíc i další bronz s Kometou Brno.
Jelikož probíhající sezona extraligy dospěla už do play-off, požádal jsem Františka Ptáčka o ohlédnutí za dobou, kdy sbíral cenné trofeje. Jako sportovní novinář jsem ho sledoval už od začátku jeho ligové kariéry.
Jen připomenu, že po ukončení hráčské dráhy zůstal František Ptáček u hokeje jako kondiční trenér a už rok působí v prvoligovém klubu HC Litoměřice, kde je i asistentem hlavního kouče.
Navíc pracuje i v realizačním týmu českého reprezentačního výběru hráčů do sedmnácti let. Je asistentem hlavního trenéra Pavla Patery, olympijského vítěze, několikanásobného mistra světa a bývalého trenéra Kladna, Mladé Boleslavi a pražské Sparty.
A právě se Spartou spojil František Ptáček podstatnou část svojí sportovní kariéry.
Čtyři tituly se Spartou – to je hlavní vizitka Františka Ptáčka.
„Prostě se to sešlo. Od gólmana přes dobrou obranu až ke špičkovému útoku, k tomu vynikající parta. To je základ veškerého úspěchu. Vzpomínám si, že v roce 2000 jsme přerušili hegemonii Vsetína, který pak vyhrál o rok později, ale Sparta se radovala znovu v roce 2002,“ svěřil se mi František Ptáček při rozhovoru na litoměřickém zimním stadionu.
A v paměti má samozřejmě i poslední extraligový triumf se Spartou.
„Obhájili jsme titul z roku 2006 v další sezoně, takže jsem byl u toho na jaře 2007. Měl jsem to štěstí, že jsem byl kapitánem vítězného týmu ve finále a zvedal jsem pohár jako první,“ říká nadšeně i po tolika letech.
Nesmíme zapomenout, že František Ptáček působil i v Karlových Varech, Českých Budějovicích, rok v Hradci Králové, a nakonec i v Kometě Brno. S ní je spojena i jeho extraligová medaile při završení kariéry v extralize.
„V roce 2015 jsem byl u bronzu Komety, kterou tehdy vedl trenér Vladimír Kýhos. V semifinále nás porazil Litvínov, který se pak stal mistrem. V průběhu následující sezony, kdy Brno trénoval Alois Hadamczik, jsem ještě odešel do prvoligového Kladna. Měli zájem, a navíc to bylo blízko z Prahy. Asi by nedávalo kvůli cestování pro mě smysl hrát první ligu někde dál od Prahy, i když respektuji všechny kluby,“ přiblížil František Ptáček.
A ještě jednou shrnul svůj dosavadní hokejový život.
„Zpětně musím říci, že to bylo dlouhé a krásné období. Během těch čtyřiadvaceti a možná i pětadvaceti sezon na ledě jsem potkal spoustu zajímavých lidí, mám na to parádní vzpomínky,“ dodal František Ptáček.
