Článek
Jako sportovní novinář znám Ladislava Škorpila od jeho příchodu do Slovanu Liberec v roce 1998. Pamatuji si i jeho působení na lavičce tehdy mistrovského Liberce v evropských pohárech při cestě do čtvrtfinále Poháru UEFA v roce 2002 i v kvalifikaci o Ligu mistrů s AC Milán.
Když jsem Ladislava Škorpila v první polovině dubna potkal na jednom prvoligovém zápase, využil jsem situace i jeho vstřícného přístupu ke krátkému rozhovoru.
Trenér Škorpil pozorně sleduje i práci svých následovníků na ligových lavičkách. Za tu dobu se vyprofilovali i perspektivní a progresivní trenéři.
„Musím zmínit Luboše Kozla, když to dělal se mnou,“ jmenoval Ladislav Škorpil současného kouče Slovanu Liberec, se kterým spolupracoval v Liberci v letech 2007-2009.
„Tehdy jsme byli nejlepší realizační tým na světě, když jsme byli pohromadě s asistenty Lubošem Kozlem a Radimem Nečasem,“ pravil Ladislav Škorpil s tradičním nadsázkou, která je pro něj typická.
Pravda je ale taková, že v roce 2007 se Luboš Kozel stal nejprve hlavním trenérem FK Jablonec v první lize a poměrně brzy byl odvolán. Vzal si ho tedy Ladislav Škorpil do sousedního libereckého Slovanu na post asistenta.
Zkušený stratég a fotbalový expert vnímá trenérský vývoj jako realitu.
„Je tady nová doba. Některé kluby mají i pětičlenné trenérské štáby u ligového mužstva. Když mi dělal v Liberci asistenta Josef Petřík, tak říkal k trenérskému tématu: Vzlétnou noví orli. Tak to je,“ přidal Ladislav Škorpil další glosu.
Kromě Liberce má blízko k „domovskému“ Hradci Králové.
„Byl jsem v představenstvu do skončení minulého období. Ale na Hradec Králové jsem pořád navázaný. Narodil jsem se tam a jsem tam skoro osmdesát let. V první polovině června mi bude sedmdesát devět,“ pousmál se legendární trenér.
