Článek
S Janem Peterkou jsem hovořil o jeho pohledu na dění v klubu i nově se tvořící etapě pražské Dukly v Chance Lize.
V Dukle v létě skončili mj. protřelí fotbalisté Vondrášek (nyní Ústí nad Labem), Řezníček (Příbram), Hora (Táborsko), Mosquera, Mešanovič i další hráči. Jak to berete?
Jsem rád, že si mě na Dukle i v mém věku ještě nechali. Zůstal jsem asi jediný z tehdejší party, která po postupové sezoně zachránila Duklu v první lize. Myslím, že jsme měli dobrou kabinu. Ale takový je fotbalový život. Tvoří se něco jiného, takže asi tak to je.
Dukla Praha zvolila razantní proměnu po všech stránkách.
Klub se vydal spíše cestou příchodů zahraničních hráčů. Poměr tuzemských fotbalistů a cizinců by měl být asi padesát na padesát. Musíme to respektovat. Všechno je o úspěchu.
Do Dukly jste přišel po desetiletém působení v druholigovém Ústí nad Labem a první ligu jste začal hrát až ve čtyřiatřiceti letech.
I z toho je patrné, že jsem se v kariéře předtím nikdy nesetkal s početným zastoupením cizinců v týmu. Určitě je to pro mě novinka, na kterou si zvykám. Ale beru to pozitivně. Tedy tak, že se aspoň naučím anglicky (úsměv).
Jak jste spokojeni s průběhem sezony?
Úplná spokojenost není, ale nestěžujeme si. Zatím nejlepší zápas jsme sehráli s Plzní a výhra 2:0 nad favoritem se počítá. Byl to velmi těžký soupeř. Myslím, že jsme dobré utkání odehráli i na Spartě, ale bohužel to nevyšlo ani na bod.
