Článek
Po skončení aktivní kariéry se vydal na trenérskou dráhu. Momentálně je Daniel Šmejkal trenérem českého reprezentačního týmu hráček do 17 let, ale stále zůstává v kontaktu i s dospělým fotbalem v kategorii mužů.
Při našem rozhovoru jsem se Daniela Šmejkala nejprve zeptal, jak vzpomíná na pražskou Slavii.
Musíme začít připomenutím tehdejšího triumfu Slavie v roce 1996. Jaké to pro vás bylo?
Je neuvěřitelné, že od té doby uplynulo už skoro třicet let. Primárně na to pořád nevzpomínám, ale všechno si pamatuji. Tenkrát Slavia vyhrála ligu takřka po padesáti letech. Byly to krásné časy. Došli jsme i do semifinále Poháru UEFA. Spousta kluků ze Slavie byla na „stříbrném“ EURO 1996 - například Poborský, Šmicer, Suchopárek, Bejbl. Po jejich odchodu do zahraničí se mužstvo Slavie pomalu rozpadlo. A musím připomenout jména slávistických trenérů: František Cipro ani Josef Pešice už mezi námi bohužel nejsou.
Je pro vás překvapením, že Slavia kráčí nyní v Chance lize k mistrovskému titulu?
Každá sezona je dlouhá a myslím, že Slavia vyhraje ligu zaslouženě. Přece jen nasbírala nejvíce bodů a to je rozhodující faktor i při jejím současném velkém náskoku v tabulce. Jenom jsem nečekal, že prohraje ve čtvrtfinále MOL Cupu doma se Sigmou Olomouc.
Co jako odchovanec plzeňského fotbalu soudíte o Viktorii Plzeň?
Má také silný kádr. Někteří hráči se mi po fotbalové stránce líbí. Podle mě je nejlepším fotbalistou na své pozici ve středu pole i vůbec v rámci ligy Pavel Šulc. Dokázal se prosadit nejen v domácí soutěži, ale i v Evropské lize a v reprezentaci. I v Plzni se uplatňují zahraniční hráči, kteří mají kvalitu. Už to není výběr na náhodu, ale i výsledek skautování fotbalistů, kteří českou ligu zvedají.
V letech 2016/2018 jste byl hlavním trenérem FK Teplice v první lize. Jak se za touto štací ohlížíte?
Za nás se nám poměrně dařilo. Pak postupně odešli nejlepší hráči, trošičku se to hledalo. Pak měly Teplice problémy, ale zaznamenal jsem, že teď vstupuje do klubu movitý člověk.
Se severními Čechami jste spojil i svůj osobní život. Je to tak?
Bydlím v Litvínově. Přesunul jsem se tam už před nějakou dobou. Začal jsem mít ten kraj rád. Potkal jsem partnerku a tak jsme tady zůstali. Čím je člověk starší, tím hledá více klidu.
V minulosti jste kromě Teplic byl asistentem v několika dalších klubech, vedl jste například jako hlavní kouč Sokolov, Vlašim, Prostějov ve druhé lize. Neplánujete návrat k mužskému fotbalu?
Takhle nepřemýšlím. Jsem teď u reprezentace hráček do sedmnácti let. Máme plno plánů v rámci koncepce mládeže. Co bude dál, člověk nikdy neví.
